Unikátní stálou výstavu můžete navštívit na brněnském Petrově v místním Diecézním muzeu. Vita Christi (Život Kristův) vypráví příběh Ježíše z Nazaretu od narození, přes putování Palestinou, až k ukřižování a jeho nanebevstoupení.
Zajímá vás život Ježíše Krista? Chcete s ním seznámit svoji omladinu? Nenásilnou a jednoduchou formou se můžete s legendou o životě tohoto muže seznámit v Diecézním muzeu v Brně, konkrétně v historickém domě na adrese Petrov 1.
Výstava je členěna do sedmi sálů (viz plánek níže) a vypráví o životě Krista od narození až po jeho nanebevstoupení. Nesetkáváte se zde tedy s uměleckými díly podle data jejich vzniku. Toto je jeden z hlavních momentů, pro který bych výstavu pochválil - vypráví příběh, nepředkládá jen suchá data, která dovedou promlouvat pouze s milovníky historie.
K dalším kladům celé expozice bych chtěl dodat, že její délka je (na rozdíl například od Anežského kláštera v Praze) zvolená tak, aby udržela vaši pozornost po celou dobu prohlídky. Díky konceptu a relativní „krátkosti“ si tak můžete plně vychutnat vše vystavené, aniž byste měli po zdolání první třetiny výstavy pocit, že si potřebujete zdřímnout.
I. Místnost: Narození páně
Nejmenší z místností je věnována narození Ježíška v jesličkách. K vidění jsou zde tři díla. (1) Narození Páně z Mostiště, 1510–1520, (2) Klanění tří králů z Mikulova, konec 16. století (3) Andělská peruť z Luk nad Jihlavou, 18. století.
Narození Páně z Mostiště
II. Místnost – Od zvěstování ke křtu Páně
V druhé místnosti se můžete podívat na pět děl, které poukazují na zvěstování Panně Marii, ale i na křest Ježíše Janem Křtitelem. (1) Panna Maria ze Zvěstování od Sv. Jakuba v Brně, konec 15. století, (2) Klanění tří králů z Dolních Dunajovic, konec 17. Století, (3) Madona ze Sebranic, druhá čtvrtina 15. Století, (4) Křest Páně z Radostína nad Oslavou, kolem roku 1780, (5) Hlava anděla z Valtic, Giovanni Tencalla, 1653–1654.
Křest Páně z Radostína nad Oslavou
III. Místnost – Hlásání božího království
Hlavním exponátem této části výstavy je obraz Uzdravení slepého. Ano, hádáte správně, zde se seznámíte s některými zázraky, které Ježíš z Nazaretu údajně vykonal. (1) Uzdravení slepého z Mikulova, Caravaggiův okruh, první polovina 17. Století, (2) Ježíšova rozmluva s Nikodémem z Knínic, Ignác Raab, asi 1775, (3) Panna Maria z Hnanic, první polovina 18. Století, (4) Apoštol Jakub Větší ze Cvrčovic, první polovina 18. století.
Apoštol Jakub Větší ze Cvrčovic
IV. Místnost – Od poslední večeře k Olivové hoře
Největší výstavní místnost je věnována poslední večeři. „Pro všechny křesťany je poslední večeře událostí zásadního významu. Zde leží základ a východisko dnešní eucharistické bohoslužby,“ dozvěděli jsme se v Diecézním muzeu. Velice působivý je i do prostoru umístěný prvek stolu s místy pro Ježíše a apoštoly. (1) Monstrance z Telče, první čtvrtina 16. století, (2) Poslední večeře ze Slavonic, kolem roku 1520, (3) Kalich z kostela sv. Janů v Brně, 15. století, (4) Paténa z kostela sv. Jakuba v Brně, druhá polovina 18. Století, (5) Lavabo z Lomnice, Mistr H. R., po roce 1671, (6 a 7) Apoštolové Petr a Pavel z Jihlavy, František Preiss, kolem roku 1700, (8 a 9) Klečící Kristus a Spící apoštol Petr z Olivetské hory, v Modřicích, kolem 1480-1490.
Stůl s monstrancí, v pozadí apoštol Pavel a průhled do předchozího sálu na Uzdravení slepého
V. Místnost – Pašije
Slovo pašije pochází z latiny, kde znamenalo „utrpení“. V této místnosti se tedy dozvíte, jakými muky si prošel Ježíš z Nazaretu po svém zatčení až k ukřižování... (1) Bičování Krista ze Znojma-Hradiště, druhá polovina 17. století, (2) Ecce homo z Lysic, kolem roku 1700, (3) Bolestný Kristus ze Znojma, 1. polovina 18. století, (4) Bolestný Kristus ze Slavonic, konec 16. století, (5) Bolestná Panna Maria ze Slavonic, konec 16. století, (6) Ukřižovaný z Dačic, 17. století, (7) Pieta z Prosiměřic, 1420–1430, (8) Ukřižování z Měřína, 18. století, (9) Kladení do hrobu z Dyje, začátek 16. století, (10) Vanitas z Lysic, 18. století, (11) Kající se Marie Magdalena z Letovic, 18. století.
Vanitas z Lysic
VI. Zmrtvýchvstání Páně
Předposlední místnost vás opět seznámí s jedním zázrakem. Podle křesťanské tradice Ježíš zemřel na kříži, aby vykoupil hříchy lidí a po té vstal z mrtvých. Jak vysvětluje apoštol Pavel: „Jako v Adamovi všichni umírají, tak v Kristu všichni dojdou života.“ (1) Oplakávání z kostela sv. Janů v Brně, 1510–1520, (2) Kristus Zmrtvýchvstalý z Příseky, kolem roku 1500, (3) Korunování Panny Marie z Hnanic, konec 15. století.
Kristus Zmrtvýchvstalý z Příseky
VII. Seslání Ducha Svatého
Poslední místnost vás zavede do Jeruzaléma. V Janově evangeliu Ježíš mluví o Duchu pravdy, který vychází od Otce a který je Přímluvcem a Utěšitelem. Působivě podsvícený text v rohu místnosti evokuje právě tuto událost. (1) Světec s knihou ze Slavonic, konec 15. století, (2 a 3) Světice (Královny) z katedrály na Petrově v Brně, první polovina 14. století, (4) Panna Maria se světci (Sacra conversazione) od Sv. Jakuba v Brně, kolem roku 1520, (5) Smrt Panny Marie z Mostiště, 1510-1520, (6) Křtitelnice z Křižanova, Mistr Jan z Velkého Meziříčí, konec 15. století.
Sestoupení Ducha Svatého, vlevo jedna ze Světic, vpravo Smrt Panny Marie
Vstupné
- Základní: 60 korun
- Snížené: 40 korun (děti, studenti a důchodci)
- Rodinné vstupné činí: 150 korun (2 dospělí a 1 až 5 dětí do 15 let)
- Skupiny od 10 osob 50 korun/osoba
- Školní skupina 30 korun/osoba
- Volný vstup: na průkazku ICOM, pro členy Asociace českých a moravskoslezských muzeí a galerií, s průkazkou Uměleckohistorické společnosti, držitelé průkazu ZTP a jejich doprovod, pracovníci Národního památkového ústavu, děti do 6 let, pracovníci veřejných muzeí a galerií České republiky, učitelé (při doprovodu skupiny dětí)
Další informace o výstavě: Vita Christi
Nový komentář
Komentáře
nádhera
Zajímavé