Nezvladatelná touha po nakupování se nazývá oniománie nebo také shopaholismus, patří mezi psychické poruchy a není vůbec výjimečnou záležitostí. Nutkáním vydat se do obchodu nebo otevřít stránku oblíbeného e-shopu podle odborníků trpí až každý dvacátý člověk.

106eff88d9d6a-obrazek.jpg
Foto: Roman Samborskyi/Shutterstock

„Jedinec pociťuje dlouhotrvající touhu něco koupit nebo objednat, touhu nějakou věc vlastnit. Tato intenzivní touha je typická pro všechny impulzivní poruchy. Činí mu intenzivní potěšení těšit se na akt nákupu. Ten pociťuje jako pocit vzrušení až eufórie, byť kdesi v pozadí jsou pochybnosti a nejistota o tom, zda koná správně. Podobný pocit činí rozbalování zakoupeného předmětu. Po koupi či objednání následují výčitky svědomí, určitá úzkost (daná samotným aktem koupě nebo objednávky, obavou, že utratil příliš mnoho peněz apod.). Jedinec je schopen racionalizovat koupi takového předmětu nebo před partnerem, snížit její skutečnou cenu tak, aby koupě byla akceptována, tvrdit, že se jednalo o výhodný nákup. Nebo si tito lidé vymýšlí, odkud vzali finanční zdroje nebo o nákupu blízké prostě neinformují. Tyto stavy se mohou týkat jak osob, co mají jen malé finanční prostředky, tak naopak osob bohatých, ale izolovaných společností,“ popisuje ve své Psychoporadně psychiatr a soudní znalec MUDr. Petr Roček.

Že má dotyčný co do činění s nebezpečnou závislostí, o tom svědčí následující poznávací znaky shopaholiků.

Nakupování je to jediné, co vám spraví náladu

Koupit si něco hezkého, to je náplast na nejednu bolístku. Jenže radost z nakupování nesmí přerůst zdravou mez. Jestliže vaše myšlenky směřují jen k němu a jste mrzutí, když je vám odepřeno, pak je něco špatně.

„V práci jsem celý den myslela jen na to, jak přijdu domů, rozkliknu svůj oblíbený e-shop a něco nového nakoupím. Směna se mi zdála nekonečná a já byla čím dál víc zpruzelá. Byla jsem protivná na kolegyně i sama sobě. Jediné, co mi dokázalo navodit pocit spokojenosti a úsměv na tváři, bylo procházení nabídek internetového obchodu a dávání různých položek do nákupního košíku. Bylo to jako droga,“ vzpomíná na období své největší závislosti před čtyřmi roky Iveta, kterou tehdy dostihly finanční potíže, což ji přimělo k léčbě.

Zanedbáváte kvůli nakupování všechno ostatní

Veškerý volný čas věnujete nákupům. Ne však proto, že něco potřebujete, ale jen pro tu radost z dané činnosti. Možná kvůli tomu zanedbáváte domácnost, hraní si s dětmi nebo pracovní povinnosti.

„Namísto abych se s partnerem dívala na televizi nebo s ním šla spát, vysedávala jsem u počítače a projížděla do noci různé bazarové servery. Ujížděla jsem totiž na nakupování oblečení pro syna. Přítel mě nejdřív chválil, jak spořím, ale časem už ho to začalo štvát. Doma se nám totiž hromadily haldy nepotřebných krámů a oblečků, které syn stejně nestíhal unosit. Oblékla bych byla bývala celou školku. Jenže jsem si nemohla pomoct. Bylo to jako magnet, který mě k nakupování táhl,“ popisuje svou závislost Markéta, jíž partner pomohl omezením přístupu k financím.

Nakupujete i to, co vůbec nepotřebujete

Nemusíme mít hned striktně daný seznam, ale přece jen je vhodné vydávat se na nákup ve chvíli, kdy něco skutečně potřebujeme. Lidé závislí na nakupování však vůbec nerozlišují, co si z obchodu odnášejí. Nakupují impulzivně a utrácejí peníze i za věci, které ve finále vůbec nevyužijí. Stačí jim příjemný požitek z aktu jejich pořízení.

„Ujíždím na obchodech s oblečením a obuví. Chodím do nich i několikrát do týdne a nikdy neodcházím s prázdnou. Když je cestou z práce míjím, nedá mi to. Drtivou většinu z těch věcí jsem na sobě však nikdy neměla. Ani mít nebudu, protože to třeba ani není můj styl, nebo jsou mi malé. Ale ta neodbytná potřeba koupit si je, to vzrušení, když mi je prodavačka dává do tašky... Jsem jak v transu,“ přiznává Marie.

Po nákupu zažíváte pocit viny

Radost z nákupu shopaholikům bohužel nevydrží dlouho. Euforii brzy vystřídají výčitky a sebeobviňování, protože dobře vědí, že dané věci kupovat neměli. Ať už proto, že je nepotřebují, nebo z důvodu zbytečného utrácení peněz.

„Už když odcházím z obchodu, nejraději bych si nafackovala. Zase jsem utratila peníze za něco, co ve skutečnosti není důležité. Jenže jít je hned zase vrátit? To by bylo děsně trapné. A stejně je jen málokde vezmou zpět. Maximálně mi vystaví poukaz pro další nákup, jenže to mi vhledem k mé finanční situaci moc nepomůže. Vždycky se pak zapřísahám, že příště už nic nekoupím. Jenže skutečnost je obvykle jiná. Vím, že mám problém, ale zatím si zkouším pomoci sama. Nechce se mi to s někým řešit,“ svěřuje se Kateřina.

Utrácíte víc, než můžete, zadlužujete se

Člověk závislý na nakupování ve stavu euforie nemyslí na to, jestli na dané zboží má dostatek peněz. V dané chvíli je schopen sáhnout do úspor, případně se i zadlužit, aby si koupi následně vyčítal.

„Splácím dluh skoro čtvrt milionu korun. Do nakupování všeho možného, a to často i na dluh, jsem spadla před šesti roky. V té nejhorší fázi jsem kupovala fakt každý nesmysl, který mi přišel v daný okamžik neskutečně super. Třeba domácí pekárnu, když doma vůbec nepeču. Věci se mi doma kupily, dluhy narůstaly a nakonec jsem kvůli tomu přišla i o přítele. Řekl mi, že jsem cvok a že to nedává. Teprve na to konto jsem se šla léčit. Snad úspěšně,“ doufá Renata.

Své nakupování před okolím tajíte

Koupi nové kabelky nebo dalšího páru bot před partnerem čas od času zatají spousta žen. Ne každý muž má pro módu pochopení, že? Jenže lidé závislí na nakupování se za své nákupy stydí, protože dobře vědí, že dělají něco špatně. Jen si nedokáží pomoct.

„Objednávala jsem si balíčky přímo ke mně do práce, kde jsem si koupené věci nechávala ve skládku. Domů jsem je ani nenosila, protože manžel měl řeči, kolik mi toho poslední dobou chodí. Svěřit jsem se dokázala až psycholožce, kam mě objednala moje kolegyně,“ líčí Adéla s tím, že se ze závislosti na nakupování léčí. Zatím ale ne vždy úspěšně.

Léčba závislosti na nakupování má různé podoby

Vždy záleží na míře závislosti, jejích spouštěčích i případných další psychických problémech, které se s shopaholismem mohou pojit. Někdo zvládne boj s nezdravým nakupováním svépomocí (silná vůle, chození do obchodů s doprovodem, omezený rozpočet…), jiný potřebuje pomoc odborníka (psycholog či psychiatr) a někdy i farmakologickou léčbu. Vždy je ale důležité problém si přiznat a chtít ho řešit.

Zdroj informací: Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, MUDr. Petr Roček – Psychoporadna, PsychGuides