Češi se vrací k půdě – a dělají dobře
Komunitní zahrady praskají ve švech, zájem o osivo roste a lidé po celé republice objevují kouzlo vlastní sklizně. Nejde přitom jen o čerstvost nebo zdraví, ale i o radost a naplnění. Je to forma meditace, ale taky malý krok k větší soběstačnosti. A že to dává smysl i z pohledu životního prostředí, potvrzují i tvrdá data.
Jablko z Nového Zélandu? Uhlíková bomba
Možná jste si už všimli – i obyčejná jablka, cibule nebo maso v regálech supermarketu často pochází ze zahraničí. Přitom jde o potraviny, které dokážeme v Česku vyprodukovat sami, a to ve velmi vysoké kvalitě. Zemědělský svaz ČR si proto nechal zpracovat modelový výpočet uhlíkové stopy čtyř běžně dovážených komodit: jablek, cibule, vepřového a drůbežího masa. Výsledky jsou alarmující:
- dovoz jen těchto čtyř potravin do Česka měl v roce 2023 uhlíkovou stopu až 131 tisíc tun CO₂, což je skoro pětinásobek emisí, než kdybychom stejné množství vyprodukovali a distribuovali lokálně;
- taková uhlíková stopa odpovídá ročním emisím celého menšího města o velikosti 15 000 obyvatel!
A přitom by stačilo víc sáhnout po tom, co je z domova.
Nakupujeme srdcem – a hlavou
Možná to zní obyčejně, ale každý nákup v supermarketu je malým hlasováním o tom, jaký svět chceme. Když sáhneme po jablku z Nového Zélandu místo českého, podporujeme zbytečné dovozy, vysoké emise a tlak na globální zemědělství. Naopak, české produkty zkracují cestu z pole na talíř a chrání naši krajinu i klimatickou stopu.
TIP: Zkuste si u regálu položit otázku: "Dá se tohle vypěstovat u nás? "
Pokud ano – je to jasná volba.
Jaro je ideální start – co zasadit hned teď?
Kdo začne na jaře, sklidí už v létě! Zde jsou ideální jarní plodiny i pro začátečníky:
|
Tip na závěr: I malá akce mění svět Každý z nás může přispět ke snížení uhlíkové stopy tím, že bude preferovat české produkty. Podpoří tím nejen planetu, ale i naše zemědělce. |
Nový komentář