Touha líbit se a projevit svou jedinečnost je stará jako samo lidstvo. Pouze formy zdobení se lišily kultura od kultury, doba od doby. Přesto lze nalézt řadu shodných atributů, resp. zkrášlujících i rituálních metod, mezi které patří i piercing.

pier.jpg
Foto: Shutterstock

Piercing je forma zdobení těla, při které se propíchne či nařízne některá z jeho částí a vloží se do ní osobitý šperk. Ten může být vyroben z velmi různých materiálů. Zřejmě nejčastěji se u nás setkáte s kovem, výjimkou však nejsou ani doplňky z bioplastu nebo některého z organických materiálů (bambus, slonovina, paroh a jiné)

Cílem prvních piercingových pokusů byl ušní lalůček

Ušní lalůček byl pravděpodobně tím místem na těle, kde probíhaly první piercingové pokusy. Důvod byl nejspíš zcela prozaický – jednoduchost propíchnutí. Vůbec nejstarším „hmatatelným“ důkazem ušního piercingu byl nález dobře zachovalé (zmrzlé) přírodní mumie v září roku 1991 v Ötztalských Alpách. Zmrzlý muž, jehož život se měl odehrávat někdy mezi lety 3400 až 3100 př. n. l (doba měděná), měl propíchnuté obě uši a uměle rozšířené ušní boltce.

Piercingová magie měla odehnat démony

Ušní piercing představoval pro stará kmenová společenství určitý druh magie. V domnění, že démony a zlé duchy odpuzují kovové předměty, nechávali si tehdejší lidé aplikovat kovové ušní piercingy, aby se k nim zlo nedostalo. U námořníků pak byla drobná náušnice známkou cesty kolem světa nebo náročnou plavbou přes rovník. Ušní šperky u nich však měly sloužit i jako předplatné křesťanského pohřbu v případě, že jejich tělo vyplaví moře po ztroskotání lodi nebo prohraném boji na civilizovanou pevninu.


6149b5790c046obrazek.jpg
Foto: Kmenový stařešina Binan Tukum. Amazonie
Shutterstock

Pupík si směl propíchnout jen faraon

Starověcí Egypťané také hojně zdobili svá těla, uši nevyjímaje. V tomto směru byli značně komplikovaní a s nejrůznějším vylepšováním svého vzezření měli bohaté zkušenosti. Určité druhy piercingového zdobení byly ovšem doménou výhradně královské rodiny; příkladem je třeba piercing pupíku, který (pod pohrůžkou popravy) nesměl mít nikdo jiný než faraon.

Výraz piercing je odvozen z anglického slova pierce, což v překladu do češtiny znamená propíchnout, prorazit či probodnout.

V Římě byl piercing bradavek znakem oddanosti říši

Starověcí Římané měli rádi účelnost a v tomto duchu byl vnímán také piercing. Propíchnutí prsních bradavek mělo symbolizovat sílu a mužnost, stejně jako oddanost římské říši a armádě, sounáležitost a pouto. Sám Julius Caesar si propíchl bradavky údajně proto, aby ukázal svou chrabrost a jednotu se svými muži.

Piercing jako rituál

Aztékové a Mayové si zase propichovali jazyk, především v rámci nejrůznějších náboženských rituálů. Věřili, že je to přivede blíž k jejich božstvům, kteří toto rituální krveprolití následně ocení. Válečnické kmeny praktikovaly piercing do septa (nosní přepážka), aby na své nepřátele působily drsněji. Běžně používaným materiálem byla kost, kly a peří.

6149b7df4955cobrazek.jpg
Foto: Aztécký panovník Moctezuma II.
Tesoro dei Granduchi, Public domain, via Wikimedia Commons

Mohutné retní piercingy mívaly neuvěřitelné rozměry

Ve Střední a Jižní Americe byly (a stále někde jsou) ženy s piercingem ve rtech (tzv. labreta) považovány za krásnější. Rty si často natahovaly do neuvěřitelných rozměrů, protože ozdoby se vkládaly postupně a tak, aby rty vskutku zvýraznily. Obvyklé byly velké dřevěné destičky, které nemohl nikdo přehlédnout. Aztékové a Mayové se naopak honosili bohatým retním piercingem vyrobeným z nefritu a zlata, komplikovaně vytesaným do mýtických nebo náboženských postav. Mimo jiné věřili, že tyto doplňky zvyšují sexuální apetit.

6149b1a20e395obrazek.jpg
Foto: Žena z kmene Mursi
Shutterstock

Renesance přála mužům

Během renesance a alžbětinské éry míval téměř každý mužský člen šlechty alespoň jednu náušnici. Perlové kapky a výrazné diamantové ozdoby byly skvělým způsobem, jak demonstrovat své bohatství a společenské postavení.

Novodobý piercing jako všehochuť a osobitost 

V posledních desetiletích se velmi oblíbeným stal piercing do nosu. Popularita tohoto typu zdobení úzce souvisí s hnutím hippies, protože mnoho mladých Američanů začalo v 60. letech intenzivně cestovat do Indie, aby našli cestu k vnitřní harmonii. Začali napodobovat tradiční indické piercingy, více či méně výrazné ozdoby v nose, často propojené řetízkem ještě s náušnicí.

Piercing nosu tradičně praktikují také beduínské kmeny na Blízkém východě, afričtí Bedžové či australští domorodci.

V současné době se můžete setkat s nejrůznějšími druhy piercingů, ať už je řeč o materiálu, originálním provedení nebo místě aplikace. Svá těla i obličeje si tímto způsobem zdobí i mnohé celebrity, které pak ochotně následují řady jejich fanoušků. Piercing je však často způsob sebevyjádření, životního postoje a ukázka vlastní jedinečnosti.

6149bb2232b3fobrazek.jpg
Foto: Shutterstock

Čtěte také Tenčí než jehla, srostlé nebo dramaticky zakřivené: Obočí v průběhu staletí

Zdroje: tribu.co.uk/pagesmarieclaire.com