Každý rok s údivem zjišťuju, jak se zmenšuje moje chuť něčeho se při oslavě napít. Za mého bouřlivého mládí bylo obvyklé, že se člověk patřičně „upravil“, aby z toho života taky něco měl, ale spíš to byla touha dokázat si, že už jsme „dospělí“. Ne že bych si občas něco nenalila, ale s postupem času se z toho staly tak dvě skleničky bublinek na večer, maximálně sklenička dobré whisky, a to mě ještě musí manžel přemluvit. Já tvrdím, že se mnou je stejná sranda i po kafi nebo sodovce.

Zažila jsem si na vlastní kůži, jaký je vztah s alkoholikem. Začalo to úplně nevinně, když jsme se scházeli s partou kamarádů, kde si můj tehdejší přítel dal dvě tři pivka, pak jsme se trhli a normálně randili, potom mě vyprovodil na vlak a já jela domů. Ovšem to jsem netušila, že se okamžitě potom vrací do hospody, kde skončí po půlnoci „na šrot“. Za tři roky našeho vztahu se dopracoval do těžké závislosti na alkoholu, k žárlivým scénám a skončilo to fyzickým napadením, který byl poslední kapkou. Jestli máte taky takovou zkušenost víte, jak se těžko od takového člověka odpoutává. Chodí vás přemlouvat, odvolává se na všechno minulé, citově Vás vydírá, vyhrožuje a dělá Vám ostudu před všemi známými, i v zaměstnání. Tehdy mi moc pomohl tatínek a kamarádi. On byl v podstatě zbabělec, a když mu má ochranka v živých barvách vylíčila jeho budoucnost na chirurgii, ortopedii a jiných odděleních nemocnice, měla jsem pokoj. Sice mě to stálo hodně peněz tehdy investovaných do naší společné budoucnosti, ale říkám, že za tu životní zkušenost to stálo.

Nemám vůbec nic proti „veselým opičkám“, ale alkoholici se mi hnusí s tím jejich blekotáním, škytáním a agresivitou. 

A nakonec z veselejšího soudku. Nezapomenutelnou historku mám od kamaráda Honzy, který umí neodolatelně vyprávět. Jednou se vracel z nějakého bujarého večírku a dostal obrovský hlad. Rozhodl se, že si něco teplého připraví sám, a když se v probral ze spánku v kuchyni plné dýmu a puchu, zjistil, že si vařil dvě vejce a dva   m o n o č l á n k y . 
Nebo na chmelu po příchodu z hospody náš profesor, už tehdy starší pán, kráčel před svými žáky trochu nejistě do sprchy oděn jen v bílých slipech, které zezadu „zdobil“ hnědý pruh.

Další kamarád byl na bujarém večírku, kde úspěšně a systematicky opíjel svou novou lásku, aby byla povolnější, a když byli v tom nejromantičtějším okamžiku prvního milování, vstoupil úplně nahý majitel bytu, že se přidá, a chtěl  j e h o !!!!

Takže alkohol  ANO, ale jen v dávkách, které Vám sluší. 

Vikina007

 

Milá Vikino, díky za Tvůj příspěvek. Hlavně na konci jsem se opravdu pobavila. Je vidět, že i s alkoholem se dá zažít nějaká ta švanda. Jenom by mne zajímalo, jestli kamarád Honza ty monočlánky povečeřel a zda mu chutnaly. :o)))

Pište nám dnes své příběhy, zkušenosti, názory... vše, co jakkoli souvisí s alkoholem. Vesele, smutně, vážně i odlehčeně.

redakce@zena-in.cz

A nezapomeňte, že až do zítřejší půlnoci probíhá soutěž o tisícovku! Více najdete na hlavní straně magazínu. :o)))

Krásné upršené úterý a hodně štěstí všem, kteří bydlíte někde u vody, přeje půlka dnešní editorské dvojice Meryl + Nioneta