V Moravském krasu, jen pár kilometrů od legendární propasti Macocha, se nachází osada jménem Ostrov. Snad žádné jiné místo u nás není tak důvěrně spjato s podzemím.

jeskyneV dřívějších dobách lidé věřili, že pod osadou se nachází jeskyně nevídaných rozměrů, jejíž klenbu nese svými rohy obrovský býk. Ve starých kulturách má symbolika býka velký význam. Pověsti o něm mají vazby k tajemným událostem, které se udály i před několika tisíci lety, často se mluví i o podzemních pokladech.

Nic takového se zatím v ostrovském podzemí neprokázalo, zachovala se však písemná zpráva o jednom podivném objevu, který už bezmála 200 let vzrušuje řadu jeskynních badatelů.

Hrabě Hugo Salm

Hrabě Hugo Salm patřil k mimořádným postavám naší historie. Narodil se v roce 1776 ve Vídni a jeho dobrodružný život by vydal na několik románů. My se zaměříme na jeho objev „neznámé jeskyně“. Hrabě Salm ve volných chvílích rád zkoumal neznámá podzemí, častokrát i s nasazením vlastního života. Jeho pozornosti neuniklo ani podzemí v okolí osady Ostrov, především už dříve známá rozlehlá vodní jeskyně, ležící nedaleko ve svahu kopců. Lidé znali toto místo odedávna. Chodíval sem i otec Huga Salma, hrabě Karel, který sem vodil své vznešené návštěvy.

hugo

hrabě Hugo Salm

Později, v dobách, která nebyla feudálům nakloněna, se pro toto místo začal používat název Ostrovská vodní jeskyně.

První, kdo se zde však odvážil „přes vodu“ byl právě hrabě Hugo Salm. Událo se to někdy na přelomu 18. a 19. století. Použil tehdy malou loďku pro jednoho člověka opatřenou pochodní. Při své plavbě brzy narazil na skalní stěnu, nořící se do vody. Pomalu vesloval podél ní. Na jednom místě u hladiny se objevila úzká trhlina. Salm stáhl vesla, rukama se odrážel a pokračoval dál. Najednou se ocitl ve volném prostoru a světlo pochodně ozářilo okrouhlý prostor podobný kapli. Jen v jednom místě pokračovala cesta dál. Tato skalní štěrbina byla ještě těsnější než ta předešlá. Salm si znovu lehl do člunu a začal se jí pomalu soukat dál. Stále hrozilo nebezpečí, že uvízne mezi skalami, ale prosoukal se až na konec. Kamenné stěny se rozestoupily.

Sám v černé prázdnotě

Sam zvedl pochodeň a s úžasem zatajil dech. Prostor, ve kterém se nacházel, byl nekonečný. Nebyl vidět strop a také hladina se ztrácela někde v nedohlednu. Ta byla hodně podivná. Podle jeho zápisků se jednalo o vodu neobyčejně šedou a matnou, pohlcující paprsky louče téměř bez odrazu. Nabral vodu do dlaně, připomínala mu jakousi hmotu, pokrytou šedavým prachem. Pomalu vesloval dál. Skalní stěna se vzdalovala a on si připadal jako převozník do říše mrtvých. Na přídi člunu hořela pochodeň, ale všude kolem, nahoře, po stranách i dole, byla tma. S každým záběrem si Hugo Salm uvědomoval svou osamělost hluboko pod zemí, v podivném, zdánlivě nekonečném prostoru. Bude vůbec schopen najít nenápadnou štěrbinu vedoucí z „podsvětí zpátky“ do světa živých?

jeskyneee

Nakonec  se ven dostal, ale slíbil si, že se sem ještě někdy vrátí. Jenže roku 1807 přišla velká povodeň a vchod do Salmem objevených prostor se údajně uzavřel.

Tajemství Salmova jezera

Mnoho badatelů se později pokoušelo Salmovo tajemné jezero najít, ale žádný neuspěl, až počátkem 20. století tu známý jeskynní badatel profesor Karel Absolon provedl důkladný průzkum, který mnohé ze Salmova líčení překvapivě potvrdil. Dosud neznámé prostory skutečně odpovídaly popisu, který hrabě zanechal, s jednou jedinou výjimkou - obrovské jezero, pokryté šedým prachem, se najít nepodařilo. Šlo o zkomolení badatelova líčení, nebo o klam, kterému hrabě podlehl ve skličující samotě podzemí? Tuto myšlenku už odkážeme do říše bájí.

Zdroj: Jan. A. Novák, Tajemné Česko, XYZ, 2010 a wikipedia
www.novakoviny.eu,
http://www.novakoviny.eu/knizni-publikace/241-tajemne-cesko,
http://www.xyz-knihy.cz/

jeskyne

téměř každá jeskyně skrývá svá tajemství

Čtěte také: