Plynul den za dnem a já stále v evidenci Úřadu práce. Už jsem se za to začínala stydět. Ani u jednoho pohovoru jsem neuspěla, a že jich bylo. Problém? Mám prý špatný věk. Napadlo mě uspořádat demonstraci za práva žen. Nakonec mi do oka padl leták na Úřadě práce. Jednalo se o odbornou stáž. Poskytovatelem stáží je Fond dalšího vzdělávání. Firmy se do projektu přihlásí. Ujasní, pro jakou oblast hledají stážistu, a Fond stáž zprostředkuje. Na první pohled užitečná věc.
Ihned jsem kontaktovala několik firem nabízejících stáž. Následovaly pohovory a první zklamání. I když firma inzerovala, že stáž je s příslibem zaměstnání, na pohovoru mi bylo řečeno, že až mi stáž skončí, nemám s místem počítat. Zase si raději vezmou dalšího stážistu.
Není divu. Vždyť místo je solidně dotováno z evropských fondů. Za cca 3 měsíce dostane firma za stážistu až 120 tisíc. Vše hezky do kasičky firmy. Stážista nemá nárok na žádnou odměnu. Od Fondu dalšího vzdělávání stážista dostane proplaceno cestovné (nesmí však dojíždět autem, to nedostane nic) a za každou odpracovanou hodinu 20 Kč ve formě stravenek.
Odměna to věru lákavá není. Pořád jsem však věřila, že se alespoň něčemu naučím, osvěžím praxi a budu pro zaměstnavatele zajímavá.
Štěstí se na mě usmálo a já nastoupila do jednoho domova důchodců jako interní auditor.
Jak stáž probíhá? Celkem nuda
Stážistů je tu několik. Většinu času trávíme krafáním. Je to jenom o tom stáž odsedět. Nikdo nemá čas se stážistům věnovat, podklady připravené nejsou. A to ani přes několikeré upozornění ze strany stážistů. Přišli jsme se něco naučit. Na zadku jsme mohli sedět i doma. Když jsem se obrátila na poskytovatele, bylo mi řečeno, že je v mém zájmu, abych splnila vše, co je na kartě stáže uvedeno. Jinak mi nedají potvrzení, že jsem stáž absolvovala, a je to jako bych nikam nechodila.
Skvělé. Lítala jsem od ředitelky k mentorovi (má na starost zaučování stážisty) a žádala o plnění stáže. Mám např. - zpracovat roční uzávěrku a spolupracovat s externím auditorem - a trvala na tom, abych se prakticky podílela. Dostalo se mi výmluvného úsměvu a vysvětlení, že tohle vše bylo hotové před mým příchodem na stáž. Smůla. Docílila jsem alespoň toho, že mi nějaká práce byla přidělená. Kontrolovala jsem hospodaření jednotlivých úseků. Občas mě div nehnali holí, že do jejich věcí mně jako stážistovi je kulové. Občas jsem našla závažné chyby a předhodila je příslušnému oddělení k napravení. Divili se, co mi hrabe, když to takhle funguje už x let. Sice je to blbě, ale funguje to. Vedení (ekonomové, ale o fungování účetních principů v příspěvkové organizaci znalosti slabší) zjistili, že chyby jsou skutečně závažné, a seřvali příslušné oddělení. Stala jsem se brzy velice „oblíbenou,“ a tak se ke mně také chovali. Dokonce mě zástupkyně ředitele varovala, abych nekontrolovala určité oddělení, protože když si vedoucí toho oddělení na někoho zasedne, velice brzy jej vyštípe. Všechny jejich chyby tedy raději přehlížet.
Brzy jsem vyčerpala práci, kterou jsem měla mít na zbytek stáže. Při volném tempu mi vyhotovení úkolů zabralo 8 dní. A já se zase začala nudit a kolotoč s žádostmi o přidělení práce začal nanovo. Tentokrát bez výsledku. Prý si mám deník stážisty nějak vyplnit sama. Hlavně abych rozvrhla přesný počet činností a jejich hodinovou dotaci tak, jak je uvedeno ve smlouvě o stáži. Jinak nedostanu potvrzení. Spíš mám pocit, že jinak domov důchodců nedostane plnou dotaci. Stáž současným stážistům co nevidět končí. Už nyní jsou vypsaná na „naše“ místa výběrová řízení a připravují se smlouvy pro další lidi, co prošli sítem výběrového řízení.
Jedno pozitivum stáž přece jen měla. Začala jsem si věřit. Zjistila jsem, že jsem během rodičovské dovolené účetnictví a daňovou problematiku nezapomněla. Řekla jsem si, že když mám zadara napravovat účetnictví pro druhé, proč bych nemohla tuto práci dělat sama za sebe a za peníze. Rozhodla jsem se zřídit si svou vlastní účetní kancelář. To je opravdu asi jediné pozitivum, které mi stáž přinesla.
Když už něco takového vzniklo, měly by chodit pravidelné kontroly a zjišťovat, jestli se evropskými penězi nemrhá zbytečně. Jenže je problém v tom, že si dost lidí myslí, že evropské peníze nejsou naše. Asi vznikají v nějakém vakuovém prostoru a štědrá Evropa je pak cpe na nesmyslné účely. Myšlenka stáže není vůbec špatná, ale bohužel se objeví i tací, co vidí v přijetí stážisty jen a jen možnost rychlých peněz zdarma.
Máte také zkušenosti se vzděláváním s praxi?
Nový komentář
Komentáře
Ahoj, také mám za sebou stáž a mám tedy naštěstí jinou
zkušenost. Opravdu to byla pro mě velká zkušenost. Sice mě nezaměstnali, ale už
se mi něco rýsuje. Je škoda, že některé stáže takto dopadají, ale jak říkám, já
mohu jen doporučit. Kdykoli jsem cokoli potřebovala, mohla jsem se obrátit
nejen na mentora a konzultantka z Fondu taky komunikovala bezproblémově. Tak hodně štěstí
O stáže jsem se taky zajímala a pak mi došlo, že to tam chodí asi tak nějak, jak píšeš. Ach jo. Tak hodně štěstí.
No a "špatný věk" mám taky. Léta jsem si říkala, že až budu už "moc stará a hloupá" a nebude mě chtít soukromý sektor, půjdu do státní správy. Jenže po zjištění, jaký plat nabízejí např. finanční úřady, nebo takový městský magistrát na místo vedoucí finančního odboru... za ty prachy budou rádi, když seženou někoho, kdo umí psát. Pak to má k něčemu vypadat, když na takových místech, kde by měli něco nebo někoho kontrolovat, sedí ženské, co se spokojí s těmi pár šprdlíky, protože je živí někdo jiný, hlavně že mají kde být do penze, a aby něco dělaly, na to jsou opatrné, ještě by to mohly zkazit.
No jo, ale důchoďák zřizený a provozovaný státem, to asi není úplně typický příklad. Jinak teda interní auditor není oblíbený nikdy.
Ať se daří
Hmm, to je teda fakt hezké. Taky jsem byla ve fázi, kdy jsem o téhle stáž uvažovala, naštěstí jsem práci dostala.
Tady jde aspoň vidět, že kecy typu:"Kdo chce opravdu pracovat, tak si práci najde." nejsou pravda, protože snaha byla, ale klacky pod nohy autorce házeli všichni. I když nakonec to dobře dopadlo, ale ne každý má tu odvahu jít na soukromo.
Držím palce, ať to autorce vyjde a daří se jí.