Renata (43) žije se svou rodinou docela spokojeně v prostorném bytě nedaleko pražského Smíchova. Vše funguje, jak má, pouze v období svátků to pokaždé pěkně zaskřípe. Proto se na Vánoce těší rok od roku méně, přesněji řečeno cítí hlubší a citelnější beznaděj.
Foto: Shutterstock
Bylo by jim to moc líto
„Tahle tradice se zavedla už kdysi dávno, kdy byla starší dcera mimino a mladší ještě na houbách,“ vypráví Renata. „Alex vždy platil za vzorného syna a vysvětlil mi tehdy, že by to rodičům bylo moc líto, kdybychom na Štědrý den nebyli s nimi. Vánoce se v manželově rodině vždy hodně prožívaly – na rozdíl od mé původní – a tak jsem souhlasila. Podobně na tom byla i manželova sestra, která na svátky s manželem a synem také pravidelně přijížděla.“
Časem se Renatina rodina rozrostla o další dítě, švagrové se dokonce narodila dvojčata. „Dům pokaždé praskal ve švech, nevešli jsme se dohromady už nikam. Situace začínala být neúnosná, proto jsme se nakonec (a po velkém domlouvání a chlácholení tchýně) domluvili, že to budeme dělat jinak: jeden rok měli rodiče strávit Štědrý den u nás, jeden rok v rodině manželovy sestry. A tak pořád dokola, na střídačku.“
Už i dcera má výhrady
Chvíli to fungovalo, přesněji řečeno bylo to pro Renatu únosné. Navíc se nechtěla hádat, protože to nikdy příliš neuměla. A tak se – rok co rok – snažila Vánoce nějak přežít. „Takhle se to zdá jako dobré řešení a asi by i bylo, kdybychom potom mohli zůstat doma. Jenomže ne. Ať už u nás tchán s tchýní trávili Štědrý den, anebo ne, pokaždé jsme se hned ráno na Druhý svátek vánoční zase sbalili a spěchali k manželovým rodičům. A děláme to tak dodnes, přestože už i starší dcera (aktuálně v pubertálním rozpuku) má výhrady,“ svěřuje se Renata.
Na druhé straně návštěvy u Renatiných rodičů zdaleka nejsou během svátků tak hojné. „K mým rodičům jezdíme na návštěvu vždy pár dnů před Vánocemi a oni k nám přijíždějí na První svátek vánoční. Nikdy ale nezůstávají do druhého dne, chtějí své domácí pohodlí a klid, čemuž rozumím. Tím se jaksi svátky – co se týká našich – odbudou, ale u Alexových rodičů to je prostě jinak,“ konstatuje smutně Renata.
Vždyť to tak děláme to tak každý rok
Letos se poprvé Renata ozvala, protože i starší dcera konstatovala, že by bylo hezké nehonit se tolik a užít si Vánoce konečně v klidu. „Seděli jsme u večeře a já začala rozvíjet myšlenku, že bychom mohli letos zůstat i na Druhý svátek vánoční doma. Že přece u nás letos budou Alexovi rodiče na Štědrý večer, tak by snad nevadilo, kdybychom pak už nikam nejeli. Anebo jeli, ale později. My tam totiž vždycky ještě aspoň tři další dny zůstáváme. Bohužel jsem se nesetkala s pochopením, přisadila si i mladší dcera, že k babičce takhle jezdí ráda, protože se tam všichni sejdeme. Ona je víc po tátovi, společenská, rodinný typ. Starší dcera je zase po mně, má ráda své soukromí a občasnou samotu přímo vyhledává. Ale tentokrát mi nepomohla, jen mlčela. A Alex? Ten jen prudce zakroutil hlavou a stručně mi sdělil, že takhle to přece děláme každý rok, tak proč by to mělo být letos jinak. A já nevím, co s tím. Nechci kazit svátky a jít proti manželovi a dceři. A tak se každý rok těším na leden a na to, až budou ty pitomé Vánoce konečně zase za mnou,“ uzavírá smutně Renata.
Čtěte také:
Nový komentář
Komentáře
Šokující řešení - ať jede mladší společenská dcera s otcem k rodičům, a starší méně společenská dcera zůstane doma s matkou.
Co může být jednoduššího.