e840375259b97-obrazek.jpg
Foto: Shutterstock

Téměř 60 % dospělých a jedno ze tří dětí. Tolik Evropanů dnes postihuje nadváha a obezita. A Češi na tom nejsou lépe, ba naopak. Sečteme-li Čechy s nadváhou (BMI větší než 25), preobezitou (BMI 25 až 30) a obezitou (BMI větší než 30), pohybuje se výrazně nad zdravou mírou více než 60 % z nás. Děti bohužel nevyjímaje.

„Počet obézních dětí v Česku je alarmující. Jen u těch ve věku 13 až 17 let stoupl od roku 96 do současnosti podíl jedinců s nadváhou z 10 na 25 %. Náklady na léčbu komplikací spojených s obezitou v ČR představují zhruba 30 miliard korun ročně. Obezita je i podle dat WHO vážným problémem veřejného zdraví a jedním z hlavních faktorů invalidity a úmrtí v celém evropském regionu. Už od dětství se tedy děti s nadváhou dostávají do skupiny lidí, kteří velmi pravděpodobně budou v dospělosti zápasit s některou ze závažných zdravotních komplikací právě kvůli nadváze,“ uvedla ředitelka Státního zdravotního ústavu MUDr. Barbora Macková, MHA s tím, že obezita je nejrozšířenější civilizační onemocnění a vyúsťuje ve zhruba třicet chorob, nejčastěji v takové nemoci, jako jsou kardiovaskulární choroby provázené mrtvicemi a infarkty, cukrovka 2. typu, nádorová onemocnění, kloubní obtíže, poruchy spánku, deprese a chronická respiračních onemocnění.

Vysoký krevní tlak (hypertenze) i vyšší riziko onemocnění srdce a cév

Problémem není jen nedostatečná pohybová aktivita, což srdci nesvědčí. Lékaři upozorňují, že u velké části obézních dětí nacházejí zvýšené hodnoty krevních lipidů (tuků) a hypertenze. Právě vyšší krevní tlak je podle nich nejvýznamnějším faktorem pro rozvoj hypertrofie (zbytnění srdeční svaloviny) levé komory a cevních změn s následným orgánovým poškozením.

„Tato kombinace rizikových faktorů již v raném věku dává základ pro srdečně cévní změny v relativně brzkém věku. Děti, které byly obézní mezi 13. a 18. rokem života, měly v budoucnu dvojnásobné riziko ischemické choroby srdeční (ICHS) oproti vrstevníkům s normální tělesnou hmotností. Vysoký stupeň obezity (BMI přes 35) ve věku 25–35 let je spojen až s 12násobným zvýšením kardiovaskulární úmrtnosti oproti vrstevníkům s normální tělesnou hmotností,“ vyjmenovávají lékaři stojící za projektem Prevence dětské obezity. Ten vznikl jako reakce na situaci, kdy počet dětí s obezitou roste, ale kapacita pediatrů naopak ubývá, ve Společnosti pro výživu, jejímž místopředsedou je primář dětského oddělení Nemocnice Agel Ostrava- Vítkovice MUDr. Jan Boženský. U obézních dětí a obézních dospívajících také mnohonásobně stoupá i výskyt ostatních rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění.

Porucha hladin krevních tuků (dyslipidemie)

Dyslipidemie, jako významný rizikový faktor srdečně cévních onemocnění, se řadí mezi časté komplikace spojené s obezitou, a to již v dětském a dospívajícím věku. Představuje především riziko rozvoje kardiovaskulárního onemocnění v budoucnosti.

Až 50 % českých dětí s nadváhou a obezitou má zvýšené hodnoty celkového cholesterolu a zároveň snížené hladiny ochranného HDL-cholesterolu. „Děti s obezitou mají sníženou hladinu HDL-cholesterolu v 53 % případů oproti 25 % u dětí s normální hmotností,“ uvádí lékaři ze Společnosti pro výživu s tím, že dyslipidemie v dětském a dospívajícím věku představuje především riziko rozvoje kardiovaskulárního onemocnění v budoucnosti.

Metabolický syndrom v dětství a dospívání

Jde o soubor typických rizikových faktorů, které se často vyskytují společně, vznikají na podkladě inzulinové rezistence a souvisí s významně vyšším rizikem výskytu kardiovaskulárních onemocnění, diabetem, některých nádorových onemocnění a dalších zdravotních problémů. „Tento syndrom se dnes řadí mezi rizikové stavy, které jsou nejčastější příčinou úmrtí v naší populaci. V současné době se stává reálným problémem již v dětství. V dospívání se můžeme setkat s již prakticky stejnými nálezy jako u dospělých. V poslední době se objevily asociace mezi metabolickým syndromem a nealkoholickým tukovým onemocněním jater, hyperurikemií (zvýšená hladina kyseliny močové v krvi), syndromem polycystických ovarií a poruchami spánku,“ zmiňují lékaři podepsaní pod projektem Prevence dětské obezity.

Cukrovka 2. typu

Ačkoli si jako typického diabetika představíme člověka v letech, bohužel nejde jen onemocněním dospělých. Nadměrná tělesná hmotnost (obezita) a její postupné navýšení hrají klíčovou roli v rozvoji cukrovky 2. typu u dětí/adolescentů a mladých dospělých. „České obézní děti velmi často vykazují známky inzulínové rezistence – tyto jedinci jsou proto ohroženi vznikem cukrovky v časném dospělém věku. Pokud dnešní obézní děti nebudou podporovány ve zdravém životním stylu a pokud nezastavíme epidemii obezity nejlépe preventivními opatřeními, dojde ke značnému nárůstu počtu mladých dospělých s diagnózou cukrovka 2. typu,“ uvádí ve své práci Obezita u dětí je rizikem diabetu 2. typu Doc. MUDr. Irena Aldhoon Hainerová, Ph.D. z Kliniky dětí a dorostu a Centrum pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy 3. LF UK a FNKV.

Zvýšená hladina kyseliny močové v krvi (hyperurikemie)

Často jde ruku v ruce s obezitou a může vést například k onemocnění dnou. Hodnoty kyseliny močové zvyšují takzvané puriny (dusíkaté sloučeniny), které se vyskytují v celé řadě potravin. „Vyšší příjem purinových zdrojů nebo vysoký příjem fruktózy přímo souvisí se zvýšením kyseliny močové, která může způsobit dnu a vznik močových kamenů. Hyperurikémie je také zapojena do patofyziologie vysokého krevního tlaku, chronického onemocnění ledvin, městnavého srdečního selhání, diabetu 2. typu a aterosklerózy,“ vyjmenovávají lékaři.

Poruchy spánku

Studie naznačují, že obezita je spojena s krátkou dobou spánku. Ve srovnání s vrstevníky se zdravou hmotností spaly děti s nadváhou v průměru o 22 minut méně. Kromě délky a kvality spánku obezita ovlivňuje také Syndrom spánkové apnoe (SAS). „Je velmi častým stavem u obézních dospělých, ale i u dětí. Jedná se o poruchu spánku, při které se v dýchání objevují dlouhé přestávky (apnoe) vedoucí ke zhoršenému okysličení krve. Apnoe je přerušení dechu na dobu 10 sekund a déle, dochází při ní k hypoxii a hromadění oxidu uhličitého,“ vysvětlují lékaři z projektu Prevence dětské obezity.

Syndrom polycystických ovarií (PCOS)

Charakterizují ho zvýšené hladiny mužských pohlavních hormonů a je obvykle spojen s obezitou a inzulinovou rezistencí u dospívajících žen. Může se projevovat i v dospělosti přetrvávajícím akné, nadměrným ochlupením a poruchami menstruačního cyklu. PCOS je stále nejčastější příčinou anovulační sterility (neplodnosti) a vyšším rizikem potratů, zejména v rané graviditě,“ popisují lékaři.

Psychologická rizika

Psychosociální potíže patří mezi nejčastější důsledky obezity u dětí a adolescentů. „Zatímco zdravotní obtíže se obvykle vyvíjejí v delším časovém horizontu, emoční zranění vycházející z odmítnutí okolím mají dopady na dětskou duši většinou velmi rychle a často jsou také hlavním motivačním zdrojem k redukci tělesné hmotnosti v této věkové kategorii,“ upozorňují lékaři z projektu Prevence dětské obezity. U dětí, které se setkávají s odmítnutím, zesměšňováním nebo dokonce šikanou, pak nezřídka dochází k narušení sebepojetí, emočním obtížím a poruchám, poruchám chování nebo poruchám příjmu potravy.

„Velmi často jsou obézní děti šikanovány a vyčleňovány z kolektivu, a to nejen spolužáky. Vše má vliv na jejich psychiku a podporuje to pocity méněcennosti, úzkosti a stranění se ostatním. Nebo naopak ze své „výjimečnosti“ chtějí těžit, a tak jim vlastně jejich tělesný stav zdánlivě vyhovuje. Narušená psychika vyžaduje pomoc odborníků," upozorňují v Dětské nemocnici FN Brno.

To je dost dobrých důvodů, abychom se u dětí s kilogramy navíc nespokojili s konstatováním, že každý jsme nějaký, případně že z toho vyrostou, co říkáte?

Zdroj informací: Prevence dětské obezity, Státní zdravotní ústav, Irena Aldhoon Hainerová - Obezita u dětí je rizikem diabetu 2. typu, National Library of Medicine - Elizabeth R Pulgarón: Childhood Obesity: A Review of Increased Risk for Physical and Psychological Co-morbiditiesDětská nemocnice FN Brno