Na to mají psychologové snadnou odpověď. I v dnešním realistickém světě, kdy vše musí být podloženo vědou, dětem fantazii plnou čar a kouzel ponechte co nejdéle. Pohádky jasně definují dobro a zlo, učí životním hodnotám a víře ve šťastný konec, kterého dojde i zdánlivý outsider, jemuž zpočátku každý jen hází klacky pod nohy. Zkrátka že pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí, jak kdysi řekl jeden moudrý člověk. Ani samy děti si pak v tom velkém a neznámém světě nepřipadají tak nicotně a bezbranně.
Foto: Shutterstock
S pravdou nespěchejte
Kdy je čas postavit dítě tváří v tvář realitě? To je velice individuální a každý rodič nejlépe vycítí, kdy je na ni jeho ratolest zralá. Respektive kdy ji skutečně chce a potřebuje slyšet. „Každé dítě dospěje k poznání své pravdy a každé trochu jindy. Pokud se začne vyptávat, jak to s tím Mikulášem nebo Ježíkem je, zeptejte se nejdříve vy jeho, co si o tom myslí. Možná se dozvíte, jak daleko už popřemýšlelo, kdo mu co stihl prozradit,“ radí rodičům dětská psycholožka Jitka Jeklová, jak si připravit pevnější půdu pod nohama. Pokud uslyšíte, že je potomek stále ještě na vážkách, máte možnost říct, že dotyčná pohádková bytost chodí jen tam, kde se na ni věří.
|
Brácho, čerti nejsou…
Jak se vyvarovat toho, že si o realitě, jak to chodí právě u vás doma, pustí pusu na špacír starší sourozenec? „Tady je dobré z těch starších udělat rodičovské spojence, že ony už vědí, ale mladším necháme jejich víru v zázraky,“ nastiňuje možnost Jitka Jeklová.
Vždyť je to soused!
V případě mikulášské nadílky se může snadno stát, že zvídavé dítko pod šedými vousy nebo černými rohy pozná známého člověka. Nebo uvidí hned několik part najednou. Ani to ještě nemusí znamenat, že je s pohádkovým světem konec. Pravý i falešný Mikuláš s čerty vedle sebe mohou klidně fungovat dál.
„Pokud už dojde k prozrazení, že dárky tak úplně nenosí Mikuláš nebo Ježíšek, můžeme nejprve hrát hru o tom, že by to všechno nestíhal, a že mu prostě pomáháme. Pak je také dobrou variantou, že i my můžeme dávat dárky těm, co máme rádi, protože dávat dárky je mnohem lepší, než je jen dostávat,“ radí psycholožka.
Aby nebyly za hlupáky
Dětem, které už pravdu odhalily a přejí si ji od rodičů jen potvrdit, bychom dál lhát neměli. Často k tomu dochází kolem sedmého roku věku, s příchodem do školy. „Prozrazení kouzla může být pro některé děti zklamáním. I proto je dobré se držet toho, že dětem se nemá lhát a spíše navrhnout hru, že u nás doma budeme na Mikuláše nebo Ježíška dál věřit. Samozřejmě je lepší, když se tvrdou pravdu nedozví od spolužáků, a ještě s výtkou, že je hloupé, když věří báchorkám. Pak je znovu dobré si promluvit o tom, že kdo chce, může věřit, čemu chce. Protože Vánoce jsou pohádkový čas,“ dodává dětská psycholožka.
Zdroj informací: psycholožka Jitka Jeklová, Michal Černoušek - kniha Děti a svět pohádek
Čtěte také:
- Čerti u vás doma? Pět pravidel, která se vyplatí znát a dodržet
- Aby nadílka nebyla pro děti zklamáním aneb Pět pravidel pro spokojené Vánoce
- Máte ráda své děti? Nepřehánějte to s dárky, radí psychologové
Nový komentář
Komentáře
Neteř 8 let ještě stále na Ježíška věří, její bratránek ve stejném věku taky. Zatím nepřišli ze školy s tím, že by jim někdo něco řekl. Tak buď věří většina nebo se to u nich neřeší.
Já jsem přestala věřit brzy a bráchové taky.
Moje sedmiletá vnučka ví, že čerti nejsou, ani bubáci, strašidla, vodníci, hejkalové, víly, kačer Donald, Šmoulové nebo princezna Elsa atd. Protože jsou to jen pohádkové bytosti, vymyšlené lidma. Což jsme jí říkali od té doby, co měla aspoň trošku rozumu. Prostě pohádky jsou pohádky a realita je jiná věc. Ale Ježíšek se do toho nepočítá, to není pohádková bytost. Takže na Ježíška ještě věří. Ale letos to jsou asi poslední vánoce, kdy by tomu uvěřila, ve škole už proběhly nějaké debaty se spolužáky, a vyskytly se jisté pochybnosti. Přece jen ty děti nejsou úplně hloupé a všimnou si. No a pak snad bude ochotná hrát tu hru na Ježíška i dál. Plno dospělých hraje na Ježíška, tak co. Santa a Mikuláš taky nejsou, ti jsou na té úrovni vymyšlených pohádkových bytostí. Překvapivě ale nejsou ani sobi - prý takové zvíře neexistuje, protože ho neměli ani v zoo. Mno, budu se muset podívat, v které tuzemské zoo případně mají soby a vnučku tam vzít.
No, dcera 10 let, 4.třída. Na Ježíška věří, protože věřit chce. Vloni přišla ze školy že holky říkaj že není ale že jim ostatní spolužáci řekli, že ,,to teda je". Takže není sama ze třídy, kdo věří. Jen já vím o minimálně 7 dalších spolužácích, co se znám s jejich rodiči, a kteří stále věří. Já se dcerky zeptala na názor a řekla, že určitě je protože já nechodím do práce a tolik peněz nemáme a taky kam by jsme to schovávali (u nás doma je vždy pod stromečkem pořádná hromada). Jaksi už jí nedošlo, že i na rodičáku něco málo peněz mám a že náš byt skrývá spoutu místa na schovávání plus máme sklep. Nebo jí to dojít nechtělo? Těžko říct
Jen ať věří. Je to hezké.