Dnes budu psát o plédech.

„Jo, to jsou takové ty hadry, co se házej´ přes ramena?“

Zazněla typicky mužská reakce.

 

Plédy jsou náhodou moc šikovná věcička.

 

Taky pěkně stará.

 

Plédy, štoly a široké šály se začaly nosit v empíru - době silně inspirované antikou.

Tehdy přišly do módy lehoučké šaty, šatičky (až skoro šatinky), průhledné, průsvitné a samozřejmě “průfukné.“

A protože se jich holky praštěný nechtěly vzdát, musely je doplňovat právě těmi chytrými přehozy, aby nezmrzly.

 

Snad největší obliba a rozkvět plédománie patří období biedermeieru a tzv. druhého rokoka.

 

Tehdy se plédy doslova vyřádily, protože rozložité, obručemi vyztužené krinolíny jim poskytly širokou výstavní plochu.

Okamžitě se mi vybaví elegantní Božena Němcová se šarmantně přehozeným plédem, tak ležérně a náhodně z ramen spadlým.

Bylo v tom cosi cudně koketního.

 

Tak proč se té milé, laskavé, a navíc hřejivé koketérie vzdávat?

Proč se na ni dívat jen na starých obrazech, rytinách a sochách?

Proč nevyužít návratu plédů a širokých šálů i dnes, když nám ji móda opět nabízí?

 

 

Tak se oplédujte.

 

Bude vám teploučko, budete šik a za pár kaček si osvěžíte třeba starý kabát.

 

A to stojí za úvahu, ne?