Milé ženy-in. O vlasech už jsme toho na našich stránkách probraly poměrně dost, ale je to téma takřka nevyčerpatelné, neboť je stejně proměnlivé, jako móda účesů. Tentokrát se zaměříme na dobu našeho dětství a mládí.
K zítřejšímu tématu jste mě inspirovaly nejen vy svým přáním, ale i rozhovor s naší přední kadeřnicí Petrou Měchurovou, který si zítra můžete přečíst v rubrice Styl.
Věřím, že vás téma zaujme a zpestříte zítřejší vydání svými příspěvky. Pro inspiraci vám předkládám pár tematických otázek.
- Pamatujete si, jaký jste měla účes na fotce z první třídy?
- Nutili vás rodiče do nějakého střihu proti vaší vůli?
- Ráda byste měla princeznovsky dlouhé, ale nechali vás vždycky „oštucovat“ na kluka?
- Záviděla jste spolužačce mohutný cop, zatímco vy jste měla střih podle „kastrolu“?
- A co ofina? Nebyly náhodou vždycky kratší, než jste si přála?
- Vodili vás k „holiči“ nebo stříhali doma?
- Pamatujete, jaký účes nosila vaše maminka?
- Na jaký účes z dětství nejvíce vzpomínáte? V dobrém, nebo ve zlém?
- Pošlete nám nějaké svoje foto?
Svoje příspěvky formou textu, ale i komentované fotografie můžete posílat už dnes na:
Samozřejmě, že nebude chybět ani dárek, který můžete získat za svůj příspěvek.
Nový komentář
Komentáře
Jsem zědvá na dnešní příspěvky a hlavně na fotogrfie. můj píspěvek by už měl být v redakční poště :-D
Mám rodičům za zlé i to, jak a podle koho mě nechali stříhat. Nakrátko, úplně krátkou ofinku a vlasy do půl uší. Odporný sestřih
A to já, když přijela teta, vždy bulila, protože měla vždy potřebu ostříhat mě jako podle kastrólu. Ale na svatbu mě učesala hezky!
Já jsem byla ostříhana tzv. "na hříbka" a můsím uznat že mi to docela slušelo
U mě to bylo jednoduché, do 14 let: Ježek, ježek, ježek se má