Slíbil sem naší mamině, že do tý Ženský-in za ni přispěju. Ať má holka aspoň nějakú radosť. Ono to není jen tak vychystať ty Velikonoce. Všici známí a příbuzní pomálu až z desátého kolena se u nás slízajú jak švábi na pivo a mamina aby stála pořád u plotny, vařila jak sjednaná a pořád přisouvala něco na zub. Musím ju pochváliť, letošní beránek se jí moc povedl. Někteří ho skousli i k tomu pivu. A to uzený, no darmo mluviť, jen se zaprášilo. Vajíčka si vzala na starosť naša Jarina. Měla je pěkňúčká, vybatikovaná s lístečky, no radosť pohledět. Ale proč Vám píšu. S tú pomstychtivú Vlastú ste to kapánek přitáhli za vlasy. My sice nebydlíme uprostřed Brna, ale stejně víme, co se kde šustne. Kdejaký vrabčák nám to cvrliká ve vinohradě. Kdyby ženský chystaly nějaký kravál kvůli mrskačce, tak to mám na tutinu z první ruky. Pro sichr sme si s chlapy nachystali vrbový tatary už v sobotu a náležitě je opentlili. To se ví, v pondělí brzy ráno už pod okny cárali mladí borečci se špinkou v rypáku a nahranýma odrhovačkama. Tak sem vstal a zmrskal napřed maminu a Jarinu, jemně a polehoučku, dyť nejsu žádný kruťas. Hodím čučku na dvorek a vidím, že Pepa s Lojzú už na mě kývajú. Taky že jo, dyť si už dávám do richtiku klepeta, né? Udělali sme jako každoročně tu svoji oblíbenú štreku, vysílení skončili v jednom pajzlu a teprve pak pokračovali u nás. Baby letos byly jaksepatří vyšňořený, ječely jako o život, oskar byl žhavé a jeden astronom hóknul, že v květnu očekává konec světa. Dali sme lochec a koumali, jestli mu dáme za ty poplašný zprávy do řepy hned nebo až potom, protože to stejný předpovídal už loni. Teď večer už sem nějaké znavené, i když sem zbytek odpoledne pařil jen matonku, abych si udělal u maminy oko. Tak s tú Vlastú fakt nevím, možná už ju máte nazpátky v Praze, jestli si ze zófalství nehodila mašli. Totiž na celém Brněnsku mrskačka nekončí, ale mrskačka trvá. Moje baby sú ucamprtaný a za chvíli se chystáme hodit sicnu u bedny a trochu si po tý dřině dáchnem. Tak se v tý Praze mějte a jestli to moje psaní je makačka na bednu, tak se omlouvám. A na závěr ještě tu naši: Až se Prygl provalí, nebudeme zófalí. Nikdo nesmí ztrácet čas, vyběhneme na Špilas.

Jarin

Reklama