Vycházet dobře se sousedy, to je základem spokojeného bydlení. Simonin (32) manžel za to ale draze platí. Až tak, že dál zadlužuje rodinu, kde může.
Před pár lety koupili pozemek za Prahou a postavili na něm dům. Zadlužili se tím na desítky let, ale to v dnešní době není nic výjimečného. Simona se kvůli vlastnímu příbytku s ukrajováním podstatné části jejich příjmů na bydlení už dávno smířila. S čím se ale smířit nemůže, a s čím nepočítala, to jsou zcela jiné výdaje. Ty, aby do své ulice v satelitním městečku zapadli. Tak to alespoň říká její manžel.
„V naší ulici je to snob vedle snoba. Drahé domy, nákladné zahrady, luxusní auta, exotické dovolené. Ne, nechápejte mě špatně. My jim to nezávidíme. A kdyby bylo na mně, vůbec bych to neřešila. Jenže můj manžel se tu zřejmě začal cítit méněcenný! Nejsme úplní chudáci, řekla bych, že se máme i celkem dobře. Ale to, co naši sousedi, si dovolit ani zdaleka nemůžeme. Jenže on se s nimi přesto snaží držet krok,“ stěžuje si Simona, která postupně zjišťuje, že už dávno nedluží peníze jen bance. Její manžel si totiž na drahé živobytí půjčuje, kde může.
„Dluží svým rodičům, našim společným přátelům a nedávno prý přišel s prosíkem i za mými rodiči. A to raději nepřemýšlím, o jakých směnkách nemám ani tušení. A za co to utrácí? Za to, abychom mezi ty zbohatlíky zapadli! Chodí s nimi za sportem i zábavou, nakupuje drahá vína, pořádá pro ně opulentní grilování a zahradní party, na které nás zvou i oni. Když se mu snažím vysvětlit, že na to prostě nemáme, hrozně se urazí. Prý by bylo trapné být před nimi za chudáky. Na jednu stranu mu rozumím, jde o uraženou mužskou ješitnost. Jestli si ale bude i nadále odmítat připustit, že má oproti našim sousedům holý zadek, a nesrovná se s tím, ani bych se nedivila, kdybychom nakonec přišli i o ten dům,“ obává se Simona, která si se svým manželem už neví rady. Ač nerada, tak připouští, že je na něj krátká.
Čtěte také:
- „Zahrabal mě do hnoje a utekl!“ nemůže uvěřit Olga
- „Lžu mu, abych už nemusela prožívat to utrpení,“ ospravedlňuje se Eliška
Nový komentář
Komentáře
Je to sobec.
kopni ho včas někam...
Klára Křížová — #18 na takové chlubily bývám zlá.. říkám jim, že stejně nepoznám, jestli je to dobré auto nebo ne a nej je ojetej combík, bo mě neštve, když ho škrábnu ..
kuzle — #1
Klára Křížová — #18
risina — #20 Wally — #14 I po mně chtěli před devíti lety k podnikatelskému úvěru souhlas manželky
to je teda debil
Wally — #14podepisuje se bianko směnka na fyzickou osobu, tak se ptají i manželů/ek
.
To je ale vůl...
Wally — #14 Nevím, jak teď, ale když si můj muž se společníkem brali před pár lety půjčku na provoz firmy, tak banka chtěla i můj souhlas
.
Jo někteří muži jsou jak malé děti a co chtějí to musejí mít a nepřemýšlí do důsledků,bohužel to znám z vlastní zkušenosti,manžel si půjčoval,nic mi neřekl,nebudu zacházet do detailů ale naštěstí z nejhoršího jsme se vyhrabali,splácíme,manžel má ke své práci ještě brigádu a alespoň se poučil že na co nemá,na to si musí nejdříve našetřit...
Takovych lidi taky par znam.... to jak vypadaji navenek je pro ne nejdulezitejsi. Nedávno jsem jela za kamaradkou a sel mi otevrit jeji muz a nez jsme jeli nahoru k nim, musel mi ukazat, jaky si koupil auto, i kdyz me to vubec nezajimalo.
typické, ti co na to mají se chovají jak chudáci a naleštěná bída si hraje na hogo fogo
Jediná cesta,řešit za pomoci právníka
Wally — #14 No ale podnikání není manželství. Tam jednáš za firmu, tedy za právnickou osobu, a když jsi jednatel, tak máš na to pravomoce. To se bavíme o něčem poněkud jiném, než co je v článku.
Simonko, dej manželovi nůž na krk nebo dopadnete jako naši příbuzní. Taky si hráli na "velké pány", zadlužovali se, kde mohli, místo toho, aby spláceli dluhy, kupovali zbytečnosti a nakonec přišli o barák a skončili v paneláku. Barák v hodnotě 5 mil. se vydražil za 2,3 mil., což ani nepokrylo všechny dluhy...
Wally — #11 Pokud dostane písemný souhlas toho druhého manžela, tak ano.
Velmi pochybuji, že by se ještě dnes našla banka, která si to nevyžádá. Osobně mám účty u 4 různých bank, a ve všech jim nestačilo pouhé sdělení, že jsem rozvedená, a dosti podrobně se vyptávali na přítomnost jiných osob ve společné domácnosti, které by si eventuálně zasluhovaly mít informace o mých finančních transakcích. Vzhledem k tomu, že počty exekucí obecně jsou závratné a vymahatelnost u mnoha případů skoro nulová, vůbec se nedivím, že banka jako věřitel si dává majzla. To by si měl prověřovat každý věřitel, komu půjčuje, a jestli je vůbec šance to dostat zpátky. Každý měsíc vyřizuju fůru "součinností" s exekutory, a jsou to moc neveselé příběhy, co se takhle dozvím. 
cilani — #9 U banky to možné není, ale pokud si půjčuje u soukromých osob, tak ony přece ani nemusí vědět, že je pán ženat. Společní přátelé a rodiče to pochopitelně vědí, a zřejmě nepředpokládali, že by to manželce neřekl. Ale osoba třetí, nebankovní společnost, nebo rovnou nějaký lichvář (v článku je řeč o směnkách), tam je klidně možné, že se jako věřitel nezajímal.
Nicméně - ona paní manželka nevidí, že se utrácí nějak podivně více, než kolik se vydělává? Přece mít přehled o rodinných financích by měli mít oba manželé - pokud se ovšem už před svatbou nedomluvili jinak, neuzavřeli předmanželskou smlouvu a nemají oddělené finance. To by taky byla možnost.
Okamžitě bych to začala řešit, buď chlap začne myslet, nebo mizím a každopádně bych fičela k právníkovi, aby se, alespoň pro mě, dluhy nezvyšovaly. Hlavně bych asi rychle utla takové šaškování před ostatníma.
Jednu věc u nás nechápu. Když dluhy, které napáchá jen jeden z manželů bez vědomí toho druhého, součástí sjm a jsou tedy společné, jak to, že je možné, aby si vzal půjčku jen jeden z nich?
Wally — #7 není grilovačka jako grilovačka..
To pán nedělá dobře. Dluhy jsou dneska "o hubu", neb zákony jsou příznivější věřitelům než dlužníkům. Paní taky nedělá dobře, nechala to zajít asi příliš daleko a už nemá cestu ven. Dluhy vzniklé v manželství jsou společné dluhy, takže i její. Jediná a ne moc velká šance je okamžitě prohlásit - formou právního dokumentu - že jde o závazky, které manžel přijal bez jejího vědomí a které přesahují majetkové poměry manželů, takže nejsou součástí společného jmění. Ovšem řadu věřitelů tohle neodradí a vymáhat to budou stejně od obou manželů, takže to skončí soudem, nebo i více soudy. Nejlepší cesta je zaplatit co nejvíc, a na zbytek si domluvit splátkový kalendář - ještě předtím, než přijde exekutor - a hlavně si už proboha nepůjčovat. Ona ta hypotéka sama o sobě je závazek těžkého kalibru, natož si to ještě vylepšovat jinýma půjčkama.