ŽENA-IN - Návrhářka Zuzana Labudová: Její oblečení je přesně jako ona. Vtipné a originální

Co jiného by se dalo čekat od návrhářky, která si sama vymyslí design svého butiku a ve výloze vystaví šaty, které ve vás budí zvědavost? To bude určitě zajímavá osobnost, kterou musím poznat, řekla jsem si. A jak naše setkání dopadlo, to se dočtete v následujícím rozhovoru.

Kolem butiku se záhadným názvem Yaxi Taxi jsem nechodila příliš dlouho. Byl natolik lákavý svými nápaditými šaty a barvami, že jsem vstoupila dovnitř. Wow, to je tedy nářez. Hodně odvážné potisky i střihy, na které si troufne málokdo.

Shodou náhod mi přišla do e-mailu tisková zpráva s novinkami Yaxi Taxi a konečně jsem znala i jméno návrhářky. Zuzana Labudová. To byl jasný impulz, abych si o ní našla pár informací. Nic moc toho nebylo. Tím lépe, řekla jsem si a požádala ji o rozhovor. Slovo dalo slovo a vyrazila jsem na nábřeží do malého, leč energií nabitého obchůdku.

Ve dveřích jsem se doslova srazila s půvabnou mladou dámou, která běžela pro kafe. Ano, ta dáma byla Zuzana Labudová. Než dorazila s lákavě vypadajícím latté, prohlédla jsem si obchod a zázemí s malou dílničkou.

Škoda jen, že neumím slovensky, vyznělo by naše povídání mnohem věrohodněji, ale snad vás i tak bude bavit. Seznamte se se Zuzanou Labudovou:

První, co člověka napadne, když slyší jméno Zuzana Labudová, jestli nemáte něco společného s Mariánem Labudou?
(Smích) Pouhá shoda příjmení.

Jak to, že netvoříte na Slovensku, ale tady?
Takový je život. Měla jsem českého manžela, narodila se nám dcera, čecho-slovenka, a přistěhovali jsme se do Prahy. Tady žiju už 12 let.

A stále mluvíte slovensky. Mně se to líbí, slovenština je krásná, má sex-appeal.
To je tím, že jsem nechodila do práce a nekomunikovala s lidmi. Dvanáct let jsem pracovala doma, takže jsem neměla moc příležitostí se češtinu naučit. Ale dcera se mnou mluví česky, jen když si ze mě chce udělat legraci, začne slovensky. Umí oba jazyky dobře. A taky nemluvím česky, protože to dobře neumím.

Váš butik je na zajímavém a dá se říct že prestižním místě (na vltavském nábřeží, kousek od Mánesa), jak jste tady dlouho?
Teprve od července 2014.

Jezdím tu okolo a váš obchod rozhodně nelze přehlédnout. Je tak zajímavý, že láká k tomu, aby se člověk podíval dovnitř. A stejně tak i oblečení. Má svůj rukopis, který se jinde nevidí.
Snažím se i do jednoduchých šatů vtisknout svůj rukopis.

Vidím, že vás často inspiruje látka (komiksové potisky, styl pop art a pod.). Nebo spíš vymyslíte model a hledáte látku?
Je to tak i tak. Oba dva případy. Ráda to navzájem mixuji. Když navrhuji kolekci, do které investuji finance a prezentuji ji na webu ve svém e-shopu, tak potřebuji, aby látka byla stále dostupná a kolekce se mohla stále doplňovat. Příkladem je tato černo–šedo–bílá kolekce, inspirovaná kubismem.

A pak vznikne kolekce z pár kusů, protože přijde krásná látka, ale jen v limitovaném množství.

Kde nakupujete látky, není-li to tajemství?
Úplně všude. Tady v Praze, ale hlavně přes internet. Nechávám si posílat látky ze zahraničí.

Dočetla jsem se o vás, že máte ráda punk, folklor, sportovní prvky a mícháte to všechno dohromady.
Ano, ale to bylo hlavně v začátcích. Pocházím z východu Slovenska, ze Spiše, a v mládí jsem tancovala v souboru Maguráčik, takže mě to hodně ovlivnilo i v mé tvorbě. Byl to vlastně takový mix, alternativa, výbuch všeho, co jsem v sobě měla a potřebovala to vyjádřit. Tím pádem vznikla velmi výstřední móda, která mě charakterizovala. Ne přímo nenositelná, ale hodně extravagantní. Ale po letech jsem se nějak zklidnila, a ty prvky, jako je např. folklor, jsem zcela vypustila. Dnes se snažím spíš o elegantní, ležérní věci s nádechem sportu. A tyto prvky navzájem spojuji.

Vidím, že své věci zároveň nosíte. To se mi líbí, jste zároveň svá výkladní skříní.
Je to pro mě praktické. Strašně nerada chodím nakupovat a tím, že své věci zároveň nosím, zjišťuji, že se tím posouvám dopředu. Dokážu na nich vychytat mouchy, dotáhnout detaily. Miluju praktické a multifunkční oblečení, které se dá nosit na více způsobů. V jednom oblečení může jít žena do práce, a když ho otočí, získá tak úplně jiný šmrnc a může jít klidně na párty. Důležité jsou pro mne i materiály. Snažím se, aby nebyly moc syntetické, ale spíš přírodní, a aby se daly prát v pračce.

Můžete být konkrétní? Jaké materiály to jsou?
Mám ráda viskózu s elastanem. Je příjemná na nošení a zároveň praktická na údržbu. A co se týká materiálu na šaty, měla jsem moc ráda čistou bavlnu, ale ta se bohužel moc mačká, takže teď dávám přednost směsovým materiálům ve složení bavlna, polyester, elastan. Perfektně drží tvar a přitom si zachovává vzhled přírodního materiálu.

Kdo u vás nejvíc kupuje, jaká věková kategorie? Hádala bych, že to budou spíš mladší ročníky.
Teď bych řekla, že to jsou hlavně ženy ve věku 35 až 40 let, ale mám i klientky nad 65. Jsem moc ráda, že se tyto klientky vracejí a dokážou ocenit krejčovské zpracování. Hodně se jim líbí i mé překvapivé detaily. Třeba ty kapsičky s barevnými podšívkami nebo obrázky.

Vidím, že jste hravá. Je to tím, že jste ze Slovenska?
Možná, nevím, ale mám ráda vtipné věci. Slovenky a ještě k tomu z východu jsou prostě takové. Temperamentní, živočišné, energické…

Šijete modely sama, nebo máte dílnu?
Šila jsem sama 4 roky a potom jsem našla úžasnou švadlenu Ivetku Karlinovou, se kterou spolupracuji už sedmým rokem. Jí vděčím za to, že postavila značku na nohy a dala jí punc profesionalityu. Umí perfektně střihat a je velmi precizní. Já nejsem studovaná, naučila jsem se šít sama od maminky, která nás za dob socialismu všechny obšívala. A pak jsem pokračovala na mateřské, když jsem přišla do Prahy a neměla tu žádné známé, ani práci. Ale tím jsem si začala realizovat svůj sen. A pak jsem našla tuto švadlenu a moje práce se mohla dál rozvíjet. Začaly jsme šít i věci, na které jsem si sama netroufla - saka a kalhoty - a tím jsme mohly rozšířit sortiment a posunout se o úroveň výš. Poslední rok jsem si našla další dvě švadleny, takže nyní šijeme ve čtyřech. Ale já bych už chtěla se šitím skončit a věnovat se jen navrhování.

Po deseti letech už mám šití až nad hlavu. Byla jsem na sebe hodně přísná. Denně jsem musela ušít až pět věcí, takže jsem měla občas chuť vyhodit stroj z okna.

No jo, slovenský temperament.
Pak jsem se ale uklidnila a řekla si, že je to moje lekce trpělivosti.

Jak vás napadlo začít šít pro muže? Měla jste pocit, že se oblékají nudně?
Na Dyzajn marketech mě občas oslovili muži, abych jim ušila třeba kalhoty. Řekla jsem si, proč ne, a vytvořila pánskou kolekci. Kalhoty, košile a bundy, a bláhově jsem si myslela, že se to rozjede a odvážných mužů bude víc…ale moc se nechytla, byla na ně moc barevná, extravagantní.

Naši muži jsou moc konzervativní?!
Možná se to za pár pět let změní, uvidíme.

Co vy sama nejraději nosíte?
Šaty a kalhoty, klidně dohromady. (Ukazuje pár oblíbených kousků, které ráda nosí. Ať už to jsou kalhoty s reflexními zipy nebo asymetrické šaty).

Málem jsem se zapomněla zeptat, jak vlastně vznikl název značky?
To jsem měla firmu asi rok a stále jsem nemohla přijít na název značky. V té době jsem šila jednu sukni, která mi neseděla, a pořád jsem ji párala. Byla jsem na ni tak naštvaná, že jsem s ní mrskla a řekla: Jaksi taksi. A tehdy mi došlo, že to zní docela zajímavě. Takže mi ta nepovedená sukně byla alespoň k něčemu dobrá. Zkrátila jsem slova na yaxi taxi, aby to A jaksi taksi znělo dobře, jako lusknutí prstů. Mělo to šmrnc. Teď už to není jaksi taksi, teď už to je tak.

Zaujaly mě vaše aplikace obrázků. Sama je vymýšlíte, nebo kupujete hotovou látku?
Hodiny procházím na webu a zrovna tohle jsem objevila v cizině. Panelový kus látky. Objednáte ho a nevíte, co přijde. Je v tom kus dobrodružství. Jednotlivé obrázky všívám třeba do kapes, a vidím, že to lidi baví.

Minulý týden proběhl Dyzajn Market, kterého se pravidelně účastníte. Co jste vystavovala letos?
Hlavně kabáty, tyto jednoduché šaty, šaty s třásněmi, které mají i alternativu v topu.

Ten mě obzvlášť zaujal. Jak na ten nápad použít třásně takhle?
Nechtěla jsem třásně našít tradičně, a tak jsem si s nimi tak dlouho hrála a zkoušela různé varianty, až jsem přišla na tento způsob. Třásně vypadají jako voda, zároveň mohou připomínat náhrdelník a dávají šatům a topu pohyb. Nechcete si ho vyzkoušet?

Neodolala jsem. Jak mi slušel, můžete posoudit na fotce.

Se Zuzanou Labudovou jsem strávila pár příjemných dopoledních hodin a věřím, že bychom si měly stále co říct. Patří k ženám, které vás doslova nabijí pozitivní energií. A její oblečení je přesně jako ona. Vtipné, veselé, originální. Nebude se možná líbit asi každému, ale věřím, že se mezi českými ženami najde víc těch, které se rády nakazí slovenským entuziasmem a radostí ze života.