
Lidé potřebují kalendář především k organizaci času – aby mohli plánovat události, sledovat roční období, svátky, náboženské obřady, hospodářské činnosti (např. setbu a sklizeň) a historické události. Kalendáře pomáhají sladit každodenní život s astronomickými jevy, jako jsou střídání dne a noci, měsíční fáze či oběh Země kolem Slunce.
Typy kalendářů a jejich historie:
Sluneční kalendář
Založen na oběhu Země kolem Slunce (cca 365 dní).
Příklad: Gregoriánský kalendář – dnes nejrozšířenější kalendář na světě. Zavedl ho papež Řehoř XIII. v roce 1582, aby nahradil nepřesný juliánský kalendář. Postupně ho přijímaly různé země (v českých zemích od roku 1584).
Lunární kalendář
Založen na měsíčních cyklech (přibližně 29,5 dne).
Příklad: Islámský kalendář (hidžra) – používá se v muslimských zemích a při určení náboženských svátků (např. Ramadán). Začíná rokem 622 n. l., kdy prorok Mohamed odešel z Mekky do Medíny.
Lunisolární kalendář
Kombinuje sluneční rok a měsíční cykly (např. vkládáním přestupného měsíce).
Příklad: Židovský kalendář. Začíná podle tradice rokem stvoření světa (rok 3761 př. n. l.). Používá se dodnes k určení židovských svátků.
Další historické kalendáře:
- Egyptský kalendář – velmi starý sluneční kalendář, asi od roku 2700 př. n. l.
- Babylónský kalendář – lunisolární, měl vliv na další kalendáře ve starověku.
- Římský kalendář – předchůdce juliánského kalendáře.
- Juliánský kalendář – zaveden Juliem Caesarem v roce 46 př. n. l., používal se až do gregoriánské reformy.