
V neděli oficiálně skončila dostihová sezona, ale rekreační jezdci si to právě teď nejvíc užívají. Proč je právě podzim tím nejlepším časem na vyjížďky na koních? Nejen kvůli krásné přírodě.
Podzim je nejkrásnějším časem pro procházky přírodou. V tom mi dáte jistě za pravdu. A když tu krásu kolem sebe můžete pozorovat ze sedla koně, užijete si ještě mnohem víc. Těm, kdo to někdy zažil, nemusím nic vysvětlovat, těm ostatním se to pokusím zprostředkovat. Vyhoupněte se do sedla alespoň virtuálně. A jedeme.

Proč není lepšího období pro vyjížďku na koni než podzim?
- Všude kolem je krásná příroda, a to nemusí být zrovna slunečno. Jízda za mírného deště má také něco do sebe.
- Vzduch je provoněný zoranou půdou, tlejícím listím a naposledy posekanou trávou. Z výšky ji vnímáte ještě intenzivněji.
- Není horko, ale ani zima, což je pro váš komfort ideální. Jste oblečeni tak, že se cítíte pohodlně a přitom jste chráněni proti poškrábání větvemi, když se prodíráte lesem.
- Terén je tak akorát. To znamená, že není ani příliš tvrdý jako za horkého léta, nebo v mrazech, ale ani rozmáčený jako na jaře. Takže ideální po vaše bezpečí.
- Neobtěžuje hmyz. Vás ani koně, což je k nezaplacení. Kdo někdy zažil „tanec“ na koni, jehož pronásledují ovádi, ví, že to opravdu není nic příjemného.
- Koně jsou po celoročním ježdění spokojení, vyrovnaní a většinou klidní. Samozřejmě, že se výjimky najdou, ale pravidelně ježděný kůň je poslušný a v kroku ho zvládne i začátečník.
Takže pokud se vám naskytne příležitost vyjet si na koni do přírody, rozhodně neváhejte. Budete bohatší o neopakovatelný zážitek.
Foto: Gábina a facebook Love for all seasons
Nový komentář
Komentáře
Mám z minulého víkendu hodně podobné fotky. Bylo nádherně. Ještě miluji na ježdění jaro.
To byl můj sen,svést se na koni,no bohužel,nesplnil se a už se asi ani nesplní.
Teď by mě na koně museli vyzvednout jeřábem
Rikina — #11To nesmíte brát jako buzeraci, většina připomínek je pro vaše dobro. Když začínáte s tenisem, také musíte držet správně raketu, mít správný postoj atd. Jinak si míček létá, kam chce. A něco podobného je s tím koněm. Zřejmě jste narazila na stáj, kde berou jízdu vážně, a chtěli vás i něco naučit...V druhém případě měli hodné "provozáky", kteří jsou na nejezdce zvyklí a bezpečně je "povozí".
To vás obdivuji, na Huberta jsem nikdy neměla odvahu, protože se tam (většinou) setkávají jezdci i koně různé úrovně (alspoň tady v okolí) a to mi přišlo hodně nebezpečné. Sama mám dost "závodivého" koně a nevím jak by to v tom chumlu dopadlo...
Ale když jede Huberta skupina lidí a koní, kteří spolu běžně jezdí, určitě to musí být parádní zážitek
TO MUSÍ BÝT JEDINEČNÝ ZÁŽITEK
Kouzelné fotografie. Ke koňům chovám respekt.
gerda — #7U nás se dokonce pořádají i parforsní hony, kde se běží za smečkou psů. Živá liška se nehoní, jen psi běží za pachovou stopou. Hubertů pár za sebou mám, teď už na hromadné akce nemám odvahu ani ambice. Jak má člověk dítě, víc se o sebe bojí. Nejlepší byl před lety hněvšínký Hubert s Vaškem Vydrou, který vedl i proslulou hněvšínskou roklí. Tu dali jen koně a jezdci zvyklí na jízdu v těžkém terénu. Skoky přes překážku s kopce, skoky v rokli, které nešlo objet, do rokle pěkně z hodně prudkého kopce.... Ale jak říkám, teď už bych to nedala. A taky tomu "mému" spolehlivému koníkovi už je 24let, odjezdil si a odzávodil svoje a teď už spíš odpočívá a chodí na lehké krátké vyjížďky. Dávno jsou ty doby, kdy jsme s kamarádkou najely denně třeba 40km, jely na závody vzdálené 80km po kopytě s přespáním někde na seně....
ráda bych
Vyzkoušela jsem si to několikrát. Kromě jednoho případu to nestálo za nic, protože mi někdo neustále vykládal, že špatně sedím, špatně něco držím, špatně lezu do sedla a ještě hůř seskakuju, že koně špatně vedu... no jistě. Však to neumím, tak co sakra čekali?
O projížďku za neustálé buzerace nestojím, neb se za to jízdárně platí těžké peníze, a pak člověk z toho má leda trauma.
V jediném případě mi řekli, že kůň zná cestu, je zvyklej vozit turisty, a že se tudíž vůbec nemusím starat, jen klidně sedět, kochat se krajinou, a kdyby něco, tak na koně zařvat, že je zvyklý reagovat na hlasové povely, ale musí být nahlas, aby to slyšel. No a to šlo - moc pěkná projížďka to byla. Ovšem jak říkám - jen jednou, výjimečná situace.
Podzim nemám ráda vůbec. A koně - jen z velké dálky. Na mě moc velké zvíře.
gerda — #7 Ona se nehoní opravdovská živá liška, víš?
gerda — #7

Ta šechta ti nějak zamotala hlavu 

Hubertovy jízdy se pořádají u nás pořád,jukni do gůglu.
Pentlička — #6to u nás ještě je, hon na lišku? Myslila jsem, že je to jen záležitost anglické šlechty?
Nádhera! Dcera vždycky jezdí Hubertovu jízdu a jednou získala v honu na lišku první cenu a má doma liščí ohon.
Akorát to nesmí být kůň umíněný a dělat si co chce.
Jednou bych to chtela zkusit, parada jet podzimni cestou...
Klišé, že nejkrásnější pohled na svět je ze hřbetu koně, je pravdivé. Podzim je nádherný a takhle se ta krása násobí.
Nejkrásnější pohled na svět je prý z koňského sedla. Já to vyzkoušela dvakrát a bylo pro mne problém se vůlbec do toho sedla dostat- ale to chce asi cvik. JInak paráda. Teď už by mne asi chudák koníček neunesl, ale já bych si dala říci.
Pozvání přijímám. Kdy a kde?