Korespondenční lístek neboli provozní dopisnice

Válcují ho pohledy, e-maily, esemesky, ale i obyčejný telefon. Koho? Rakousko-uherského rodáka, který se v těchto dnech dožívá 140 let. Předchůdce pohlednice, dnes už téměř nepoužívaný „koresponďák“.

První korespondenční lístek na světě byl uveden do oběhu 22. září roku 1869 v tehdejším rakousko-uherském mocnářství. Jeho „zlatou érou“ se stal přelom 19. a 20. století. Navzdory vzrůstající oblibě pohlednic se tento druh „otevřené korespondence“ udržel i během první světové války. Pak se však odsunul na vedlejší kolej, kde setrvává dodnes.

Zájem o korespondenční lístky s nástupem moderní sdělovací techniky vytrvale klesá. Podle dostupných údajů České pošty se za posledních pět let počet prodaných provozních dopisnic, jak se lístky oficiálně nazývají, snížil z 11,8 milionu na méně než třetinu. Letos Poštovní tiskárna cenin pro potřeby ČP vytiskla celkem 2,619 milionu korespondenčních lístků.

Cena za kus kopíruje cenu známky na běžný dopis. Od roku 2008 tedy korespondenční lístek stojí deset korun.

„Koresponďáky“ jsou v současnosti využívány hlavně při různých televizních, rozhlasových a novinových znalostních soutěžích, kdy si hlasující může vybrat, zda k doručení svého tipu použije SMS, e-mail nebo právě poštovní dopisnici. Staré nebo unikátní korespondenční lístky jsou také předmětem sběratelské činnosti.

Kartonový lístek určený pro krátká sdělení byl nejdříve patentován ve Spojených státech amerických roku 1861. K jeho prosazení v praxi ale nedošlo, protože poštovné bylo stanoveno ve stejné výši jako u dopisů. O čtyři roky později neprošel návrh na jeho zavedení v Německu.

Korespondenční lístek

Po neúspěších na americkém kontinentu a v Německu se myšlenky na zavedení otevřené poštovní korespondence chopil vídeňský profesor ekonomiky Emanuel Herrmann, který přišel s nápadem prodávat korespondenční lístky za poloviční poštovné. V odůvodnění pro c. a k. úřady uvedl, že vzhledem k nízké ceně očekává jejich rychlé rozšíření a v konečném důsledku i zvýšení příjmů státních pošt.

Skutečnost dala jeho předpokladům za pravdu. Na základě výnosu vídeňského dvora byl na podzim 1869 uveden do oběhu první korespondenční lístek na světě. První výtisky o rozměrech 122 x 85 milimetrů měly předtištěnou žlutou dvoukrejcarovou známku, jednu stranu určenou výhradně pro adresu a druhou čistou pro sdělení.

Nová forma korespondence se v habsburské monarchii včetně Království českého bleskurychle rozmohla a slavila ohromný úspěch. V roce 1870 zavedlo poštovní dopisnice Německo, krátce poté Švýcarsko a Anglie. O rok později se připojily další země: Belgie, Holandsko, Dánsko, Finsko a Kanada. Zanedlouho kolovaly korespondenční lístky po celém světě.

Brzy po jejich zavedení se na lícové straně začaly objevovat různé ozdoby a přítisky. Tato soukromá iniciativa byla legalizována roku 1872, kdy byly povoleny reklamní přítisky. Zrodily se pohlednice, které ale do podoby, jak je známe dnes, musely urazit ještě notný kus cesty. Atraktivnější forma korespondence časem odsunula korespondenční lístky na druhou kolej.

Najde se ve vaší domácnosti „koresponďák“? Vědí vůbec vaše děti, co je to korespondenční lístek, nebo nemají ani tušení?