Tento článek volně navazuje na téma Předčasných porodů, jež vyšel na našem magazínu v létě. Přečíst si ho můžete ZDE.
Nedonošený novorozenec
O nedonošeném novorozenci mluvíme, jestliže se narodí v rozmezí mezi ukončeným 24. gestačním týdnem a 37. ukončeným gestačním týdnem. Spodní hranici je mnohdy obtížné určit, proto se bere do úvahy porodní hmotnost narozeného dítěte, která musí být vyšší než
Není lepší inkubátor než děloha, a proto každý týden navíc má cenu zlata. Proto pověra, že je lepší, když se dítě narodí v 7. měsíci než v 8. měsíci, je nesmysl. Nezralý novorozenec je ohrožen hlavně nedostatečně vyzrálou tkání plic. Plíce zajišťují přenos kyslíku ke tkáním. Nedostatkem kyslíku trpí všechny tkáně, ale z hlediska prognózy přežití a kvality dalšího života je nejdůležitější centrální nervový systém. Nedostatek kyslíku v mozku vede ke krvácení do jeho struktur a poškození jeho funkce. Proto jsou nedonošené děti po porodu uměle ventilovány. Doba, kterou stráví novorozenec na ventilátoru, musí být co nejkratší, jen po nezbytně nutnou dobu. Kyslík je totiž jedovatý pro nezralé struktury oka a může je vážně poškodit.
Méně častým problémem nedonošenců je nedostatečné prokrvení střev, které může způsobit poruchy střevní pasáže se zástavou plynů až po proděravění střeva s nutností operačního zákroku. Dalším problémem, který se může vyskytnout, je, že se nedonošenci neuzavře po porodu tepenná dučej, kterou obtékala krev plodu plíce, které v děloze byly nečinné, protože zásobení kyslíkem zajišťovala placenta. Tato neuzavřená dučej pak po porodu vede k nestabilitě krevního tlaku a komplikuje stav novorozence. To jsou stručně hlavní problémy předčasně narozeného dítěte. Stav a prognózu může dramaticky zhoršit komplikující infekce.
Předčasně narozené děti
Předčasně narozené děti rozdělujeme podle závažnosti do několika skupin. Jako lehce nezralé děti označujeme takové, které se narodily po 34. týdnu. Prognóza je velmi dobrá, přežít by měly všechny bez větší újmy na zdraví. Jako středně těžce nezralé označujeme děti narozené mezi 32. až 34. týdnem. I v těchto případech je prognóza přežití velmi dobrá, zhruba v 5 % se mohou objevit odchylky neuropsychického vývoje. Nejzávažnější skupinu tvoří děti s porodní hmotností pod 1 500 g. Jako těžce nezralé označujeme děti, které se narodily mezi 28. až 32. týdnem. Přežívá 90 % jedinců a do života si odnáší více nebo méně závažnou formu handicapu asi 15 % z nich. Extremní nezralost je klasifikace pro děti narozené před 28. týdnem. Ty, které se narodily s porodní hmotností nad 750 g mají 75% šanci na přežití, děti s porodní hmotností pod 750 g přežívají v 50 %. Těžkým handicapem je postiženo 7 % z nich a u 40 % můžeme očekávat abnormality v dalším vývoji.
Pokrok je nezadržitelný
Je třeba konstatovat, že neonatologie udělala za posledních 15 let obrovský pokrok v péči o nedonošené děti a výsledky tomu odpovídají. Jsou rok od roku lepší. V současnosti je veškerá snaha zaměřena nejen na samotné přežití, ale hlavně na snížení nemocnosti těchto dětí a zlepšení jejich šancí prožít plnohodnotný život.
Láskou to zvládnete
Předčasný porod těžce nezralého novorozence je nesmírně stresující událost. Stres dopadá nejen na samotnou matku, ale i na její blízké. Stres je o to větší, čím je tato událost neočekávanější. Z očekávané radostné události se stane trauma. Ženy navíc často trpí pocitem viny, že selhaly, že něco podcenily nebo zanedbaly. Tak tomu, ale v drtivé většině případů není.
Tíživá situace trvá týdny, kdy trvají obavy, zda dítě přežije. Pak následují měsíce, a někdy i roky obav, zda vývoj dítěte bude normální. Stres se pochopitelně přenáší do partnerských vztahů i vztahu k ošetřujícímu personálu dítěte.
Péče o nedonošené dítě vyžaduje mimořádnou a dlouhodobou mateřskou péči. Matka se často nemůže vrátit do pracovního procesu, a tím trpí i ekonomická situace rodiny. Je to pravá zkouška mateřství a partnerských vztahů. To vše je vystupňováno v případě, že vývoj neprobíhá normálně a dítě je postiženo. Případy, kdy partner situace nezvládne a rodinu opustí, nejsou bohužel ojedinělé. Obětavá mateřská péče za vydatné pomoci partnera však v mnoha případech vedla až zázračnému zlepšení stavu dětí, které pak přes svůj handicap žijí plnohodnotný život.
Abychom však nekončili tak pesimisticky, je třeba brát život takový, jaký je, že nepřináší jen radosti, ale i smutek a starost. Většina dětí z předčasných porodů dopadá dobře a přes starosti, které svým předčasným příchodem na svět svým rodičům způsobily, jim v dalším životě přinášejí radost a obohacení jejich života, tak jak se na děti sluší a patří. Jsou to totiž jejich děti.
Magazín Žena-in.cz velmi děkuje MUDr. Tomáši Binderovi, CSc. - vedoucímu lékaři Perinatologického centra Gynekologicko-porodnické kliniky FN Motol a Regionálnímu perinatologovi Hl. m. Prahy.
Pozn: v příštím díle se dozvíte více o péči o předčasně narozené děti od MUDr. Miloše Černého z novorozeneckého oddělení s JIRP Gynekologicko-porodnické kliniky FN Motol.
Nový komentář
Komentáře
Pampeliška: vzkazík
Pampeliška: chápu, že je toho na tebe hodně.
Ale to co jsi popsala, že malej zvládá..to je perfektní!!!!!!
Vlastně dožene snad i ostatní děti.
ale i tak bude mít naději na smysluplný život.
Bud za to moc ráda-uvidíš, že se ještě i zlepší.
Po té fyzické stránce to ne, to je jasné,
Tanzánie: Po mentální stránce bude určitě trochu pomalejší, ale rozumí všemu co mu říkám a reaguje dobře. Co mu řeknu to udělá, chápe dobře. Mluvení je trošku horší, pojmenuje osoby jako máma, táta, bába, děda, podle obrázků poznává skoro všechna zvířátka a dokáže některé pojmenovat počáteční slabikou. Naučil se volat na záchod a už je celý cen i noc bez plinek. Po této stránce je to dá se říct v "pohodě", ale po fyzické stránce je to hrůza, stále si nedokonale drží hlavičku a tím pádem nevydrží a nedostane se do žádné polohy kromě "válení sudů". Dělám vše možné, ale stále se nedá žádnými cviky zpevnit. A poslední dobou mi odmítá cvičit takže jsem nějak v koncích a depky jsou u mě na denním pořádku. Moc všem děkuji za podporu!
Náš - nyní téměř 17-tiletý - syn se narodil po rizikovém těhotěnství, z něhož jsem strávila 5 měsíců v nemocnici, ve 34.týdnu. Vážil sice 2,6 kg a měřil 47 cm, ale kvůli nedostatku kyslíku byl v inkubátoru téměř celých 6 týdnů. Když ho vyndali asi po 3 týdnech, začal se dusit a doktoři stále nevěděli, co mu je. Strašili mě vším možným, srdeční vadou, nevyvinutými plícemi, zjistili, že má zvětšený brzlík a "prstovitou" krční záklopku, to taky přispívalo k tomu, že špatně dýchal. Nakonec ho převzeli do Brna do dětské nemocnice, tam byl 14 dni sám - beze mně, ale když řekli, že si pro něj můžeme přijet, že žádné dušení a podobné stavy nepředvádí, byl to ten nejšťastnější okamžik. Všechny ty laryngitidy, záněty průdušek a zápaly plic, se kterými jsme byli v nemocnici a různé jiné nemoci už jsou naštěstí za náma a já jsem moc ráda, že jsme to oba vydrželi a že ho mám.
lenkasegra: to mě mrzí,
ale už jsem ti vše vypsala podrobně ve vzkazíku.
Ničeho se neboj.
Jak jsi zjistila, že najednou se něco děje a že tvůj chlapeček zdravý není? Mám teď hrůzu před očima zatím se mi zdá být můj zdravý jen jsme chodili na cvičení kvůli špatné otáčivosti hlavičky ale teď hezky sedí hodně jsme dohnali a začíná chodit. Máme rok ale když píšeš, že jsi až v roce a půl zjistila postižení nejsem si již ničím jistá.
lenkasegra: já to "srovnání" můžu mít.
O prvního chlapce jsme přišli dva dny po porodu.
Za celkem krátkou dobu se nám narodil druhý.
Po neskutečném štěstí, že máme živé a zdravé dítě..jsme kolem roku a půl jeho stáří začali zjišťovat, že zdravý není a nebude. (ment.postižení)
A věř, kdybych měla napsat, co pro nás bylo a je horší..neumím odpovědět.
Obojí je věc, která otřese našimi životy, ale je nesrovnatelná.
To je alespoň můj názor.
Ahojky taky mám špatnou zkušenost jak se píše když se dítě narodí ve 28 týdnu a jeho zdravotní stav se střídá dobrý se špatným a nakonec to skončí selháním srdíčka každá mamina si při jakékoliv komplikaci vyčítá selhání. Je to náš pud a dlouho se mi nedařilo se z něj dostat věděla jsem, že co mě dokáže vyléčit jen až budu mít další své zdravé dítě v náručí to se mi o dva roky později podařilo a věřte jsem moc šťastná. Moc obdivuji maminku která se dokáže pěkně postarat i o postižené dítě, protože v každém případě je to moc bolestí co maminky prožívají, ale člověk si nevybere lehko ani mezi postižením a bolestí ze smrti. Ale maminko raduj se ze svého miminka i když potřebuje více času i obětování není zaručeno, že brzy nastanou i chvíle pokroku a dítě ti to pampeliško odplatí. S odstupem času vím, že co se má stát se stane a je jen na nás jak se k tomu stavíme.
Pampeliška: jak je na tom syn po mentální stránce?
Pampeliška:
nic si nevyčítej..to není tvoje vina, tvoje selhání. To je osud, nebo jak to nazvat.
Já mám také postiženého chlapce..ale nikdy!! by mne nenapadnulo si to dávat za vinu. Protože si nejsem ničeho vědoma.
Tvůj život s nemocným děckem není lehký (vím o čem píšu) a tak si to nestěžuj ještě špatnými myšlenkami.
Držím vám (celé rodině) palečky at to vše zvládáte.
Můj příběh tak dobře nedopadl. Čekala jsem dvojčata, ve 29.týdnu mi praskla plodová voda(do dnešní doby nevím proč),následoval porod císařským řezem. Syn měl 1,10kg a dcera 430g. Bylo to strašné, syn musel jít po týdnu na operaci se střevama a měl vyvedené stomie. Dcera nám pro velkou nezralost po týdnu umřela. Do teď se z toho nemůžu vzpamatovat. Se synem už jsme byli na 7 operacích a další nás ještě čekají. Teď mu byli 4 roky, jeho diagnóza je dětská mozková obrna, nesedí, nelozí, nechodí a vůbec se neví jestli někdy bude. Stále si vyčítám, že jsem to nezvládla a že moji vinou je syn postižený. Sice cvičíme, hledám různé alternativní léčby, ale nic nepomáhá. Pokud o něčem víte nebo máte podobné zkušenosti tak mi prosím napište. Díky
Je to už 31 let, když se narodila moje první neteř.
Měla 1.45kg...zhubnula na 1.34kg.
Měli jsme o ni děsný strach.
Ale měla kliku - byla šikulka. Sama dýchala a byla "žravá".
Takže za asi dva měsíce si ji moje sestra nesla domů s váhou 2,5kg. V inkubátoru byla jenom prvních pár týdnů, kvůli teplu.
Její nízká porodní váha neměla na její pozdější život žádný vliv.
Vystudovala VŠ a nyní už je sama maminkou..její prvorozený syn měl porodní váhu 4,1kg.