Tento článek volně navazuje na téma Předčasných porodů, jež vyšel na našem magazínu v létě. Přečíst si ho můžete ZDE.

 

Nedonošený novorozenec
O nedonošeném novorozenci mluvíme, jestliže se narodí v rozmezí mezi ukončeným 24. gestačním týdnem a 37. ukončeným gestačním týdnem. Spodní hranici je mnohdy obtížné určit, proto se bere do úvahy porodní hmotnost narozeného dítěte, která musí být vyšší než 500 g, to je biologická, do jisté míry uměle vytvořená hranice, kdy se předpokládá, že se může vyvinout zdravý jedinec. U nižší porodní hmotnosti se uznává za porod, pokud takový jedinec přežije prvních 24 hodin. Z uvedeného je patrné na první pohled, že nedonošenci netvoří homogenní skupinu a míra rizik stoupá úměrně se snižujícím se gestačním týdnem porodu.

 

Není lepší inkubátor než děloha, a proto každý týden navíc má cenu zlata. Proto pověra, že je lepší, když se dítě narodí v 7. měsíci než v 8. měsíci, je nesmysl. Nezralý novorozenec je ohrožen hlavně nedostatečně vyzrálou tkání plic. Plíce zajišťují přenos kyslíku ke tkáním. Nedostatkem kyslíku trpí všechny tkáně, ale z hlediska prognózy přežití a kvality dalšího života je nejdůležitější centrální nervový systém. Nedostatek kyslíku v mozku vede ke krvácení do jeho struktur a poškození jeho funkce. Proto jsou nedonošené děti po porodu uměle ventilovány. Doba, kterou stráví novorozenec na ventilátoru, musí být co nejkratší, jen po nezbytně nutnou dobu. Kyslík je totiž jedovatý pro nezralé struktury oka a může je vážně poškodit.

 

Méně častým problémem nedonošenců je nedostatečné prokrvení střev, které může způsobit poruchy střevní pasáže se zástavou plynů až po proděravění střeva s nutností operačního zákroku. Dalším problémem, který se může vyskytnout, je, že se nedonošenci neuzavře po porodu tepenná dučej, kterou obtékala krev plodu plíce, které v děloze byly nečinné, protože zásobení kyslíkem zajišťovala placenta. Tato neuzavřená dučej pak po porodu vede k nestabilitě krevního tlaku a komplikuje stav novorozence. To jsou stručně hlavní problémy předčasně narozeného dítěte. Stav a prognózu může dramaticky zhoršit komplikující infekce.

 

Předčasně narozené děti

Předčasně narozené děti rozdělujeme podle závažnosti do několika skupin. Jako lehce nezralé děti označujeme takové, které se narodily po 34. týdnu. Prognóza je velmi dobrá, přežít by měly všechny bez větší újmy na zdraví. Jako středně těžce nezralé označujeme děti narozené mezi 32. až 34. týdnem. I v těchto případech je prognóza přežití velmi dobrá, zhruba v 5 % se mohou objevit odchylky neuropsychického vývoje. Nejzávažnější skupinu tvoří děti s porodní hmotností pod 1 500 g. Jako těžce nezralé označujeme děti, které se  narodily mezi 28. až 32. týdnem. Přežívá 90 % jedinců a do života si odnáší více nebo méně závažnou formu handicapu asi 15 % z nich. Extremní nezralost je klasifikace pro děti narozené před 28. týdnem. Ty, které se narodily s porodní hmotností nad 750 g mají 75% šanci na přežití, děti s porodní hmotností pod 750 g přežívají v 50 %. Těžkým handicapem je postiženo 7 % z nich a u 40 % můžeme očekávat abnormality v dalším vývoji.

 

Pokrok je nezadržitelný

Je třeba konstatovat, že neonatologie  udělala za posledních 15 let obrovský pokrok v péči o nedonošené děti a výsledky tomu odpovídají. Jsou rok od roku lepší. V současnosti je veškerá snaha zaměřena nejen na samotné přežití, ale hlavně na snížení nemocnosti těchto dětí a zlepšení jejich šancí prožít plnohodnotný život.

 

Láskou to zvládnete           

Předčasný porod těžce nezralého novorozence je nesmírně stresující událost. Stres dopadá nejen na samotnou matku, ale i na její blízké. Stres je o to větší, čím je tato událost neočekávanější. Z očekávané radostné události se stane trauma. Ženy navíc často trpí pocitem viny, že selhaly, že něco podcenily nebo zanedbaly. Tak tomu, ale v drtivé většině případů není.
Tíživá situace trvá týdny, kdy trvají obavy, zda dítě přežije. Pak následují měsíce, a někdy i roky obav, zda vývoj dítěte bude normální. Stres se pochopitelně přenáší do partnerských vztahů i vztahu k ošetřujícímu personálu dítěte.

 

Péče o nedonošené dítě vyžaduje mimořádnou a dlouhodobou mateřskou péči. Matka se často nemůže vrátit do pracovního procesu, a tím trpí i ekonomická situace rodiny. Je to pravá zkouška mateřství a partnerských vztahů. To vše je vystupňováno v případě, že vývoj neprobíhá normálně a dítě je postiženo. Případy, kdy partner situace nezvládne a rodinu opustí, nejsou bohužel ojedinělé. Obětavá mateřská péče za vydatné pomoci partnera však v mnoha případech vedla až zázračnému zlepšení stavu dětí, které pak přes svůj handicap žijí plnohodnotný život.


Abychom však nekončili tak pesimisticky, je třeba brát život takový, jaký je, že nepřináší jen radosti, ale i smutek a starost. Většina dětí z předčasných porodů dopadá dobře a přes starosti, které svým předčasným příchodem na svět svým rodičům způsobily, jim v dalším životě přinášejí radost a obohacení jejich života, tak jak se na děti sluší a patří. Jsou to totiž jejich děti.        

 

Magazín Žena-in.cz velmi děkuje MUDr. Tomáši Binderovi, CSc. - vedoucímu lékaři Perinatologického centra Gynekologicko-porodnické kliniky FN Motol a Regionálnímu perinatologovi Hl. m. Prahy.

Pozn: v příštím díle se dozvíte více o péči o předčasně narozené děti od MUDr. Miloše Černého z novorozeneckého oddělení s JIRP Gynekologicko-porodnické kliniky FN Motol.


TÉMATA:
TĚHOTENSTVÍ A POROD