Kdo by neznal chameleóní barevné proměny. V lidské společnosti se staly příslovečnými. U chameleónů se ovšem jedná o upřímný akt. V prvé řadě hraje změna barvy u chameleóna podstatnou roli při regulaci tělesné teploty. Dále pak je to užitečný způsob komunikace s ostatními příslušníky druhu. Na barevnou show chameleón také výborně „balí holky“.


To samička zase změnou barvy upozorní případné nápadníky, že je březí, a tudíž už není volná. Samotná změna barvy trvá chameleónovi asi tak tři vteřiny a umožňuje mu to zvětšování nebo zmenšování pigmentových buněk pod kůží.

 

Oko tohoto zajímavého ještěra je považováno za nejdokonalejší v celé živočišné říši. Vidí až kilometr daleko. Obrázek z každého oka vyhodnocuje mozek chameleóna zvlášť.

Jazyk je delší než tělo, není lepkavý a v klidu je dutý. Teprve když dokonalé oko spatří kořist, naplní se jazyk tekutinou a během setiny sekundy se vymrští a kořist uchopí.

 

 

Pišťucha velkouchá bez dýchacího přístroje

Je nejvýše žijícím vědeckému světu známým druhem savce. Žije a dýchá naprosto bez problémů i v 6 tisících metrech. Pišťucha velkouchá se vyskytuje především v Asii v pohořích Pamír a Karákóram.

 

  

 

Hroši nepotí krev, je to opalovací krém
Když se hroch nějakou dobu vyhřívá v bahně na břehu, nápadně zrůžoví a z kůže za krkem a kolem uší mu vyrazí červený pot. Ten pak stéká po hroším těle a budí dojem, jako by zvíře krvácelo. Vědci si proto na hrochy posvítili a zjistili, že onen růžový sekret není ani krev, ani pot, ale něco mnohem překvapivějšího. Je to jakýsi druh krému na opalování.
Hroch má totiž ve skutečnosti kůži mnohem zranitelnější, než to vypadá. Proto ji má protkanou spoustou žlázek, které roní olejovitý červený sekret. Jeho kapičky utvoří jednolitý film, který funguje podobně jako krém na opalování. Hroší „opalovák" dokonce podobně jako ten lidský obsahuje i látky, které filtrují ultrafialové záření.

 

Kukačka, sprinterka na solární pohon
Kukačka kohoutí má velmi netypickou vlastnost - před létáním dává přednost sprintu. Při lovu nebo při útěku před nepřáteli dokáže vyvinout rychlost až 42 km/h. Ve městě tedy nedostane pokutu jen tak tak. Kukačka by dokonce trumfla i lidského rekordmana na stometrový sprint Asafu Powella. Ten zvládl stovku za 9,77 s. Kukačce by stačilo pouhých 8,57 sekund.

A navíc je ekologická.

Na kůži mezi křídly má tmavou skvrnu, která funguje jako solární panel - kukačka jím přijímá teplo ze slunečního záření, díky kterému se rychle prohřeje a získanou energii může obratem investovat do tryskového sprintu.

Létající myška
Poletušky vypadají jako malé veverky a jsou mistryně v plachtění. Díky kožní bláně napjaté mezi všemi čtyřmi končetinami umí maličkatá poletuška plachtit až 150 metrů. Při letu kormidluje huňatým ocasem, což jí umožňuje nejrůznější otočky i bezpečné přistání na dalším stromě.

 

 

 

Býci jsou barvoslepí

Upocený toreador s červeným hadrem je na velikém omylu, když si myslí, že býka rozzuří jeho barvou. To je pravděpodobnější, že se na něj býk vrhne, protože je mu prostě krajně nesympatický. Býk je totiž úplně barvoslepý. Tím padl mýtus, že ho dráždí červená barva v rukou toreadora. Mnozí vědci se nyní domnívají, že statní býci reagují na prudké pohyby látky, kterou je toreador provokuje!

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Kdo poslouchá kolenem?
Například sova pálená slyší obličejem! Přijímané zvuky z obličejové části přesně směruje do uší ukrytých pod peřím na stranách hlavy. Pták porovnává, co zachytily obě uši, a tak přesně určí, odkud přichází zvuk.


Ryby mají tzv. postranní čáru, která zachycuje chvění a proudění vody. Není pravda, že ryby jsou němé – v moři můžeme slyšet rozmanité zvuky.

U hmyzu je podstatou sluchu vibrující membrána a několik přilehlých smyslových buněk. Nejsou však většinou na hlavě jako naše uši, ale uprostřed či v zadní části těla. U některých druhů pak dokonce na nožkách.

 

 

Hrajeme si na borce, ale učíme se od zvířat
Echolokační systém, který se stal předobrazem radarového řízení například u ponorek, jsme okopírovali od netopýrů, delfínů i jiných živočichů. Maskáče, v nichž se vojáci snaží splynout s okolím, zase nejsou ničím jiným něž ochrannými mimikry zvířat, a bylo by toho určitě víc, co jsme okoukali a povětšinou mohli využít i šikovněji.

   

 

Ve většině disciplín nás ale mají stále v kapse

Neumíme vidět jako dravci, nebo vyrábět elektrickou energii vlastním tělem jako například rejnok, který zvládne i 500 voltů.

 

 

 

 

 

 

 

Holt nám Matka příroda dala jiné dovednosti. Z těch pozitivních - například smysl pro humor, nebo radost z milování.

TÉMATA:
DŮM A BYT