kid.jpg
Foto: Shutterstock

1) Kamarád na 100 procent

Je skvělý pocit, že existuje někdo, za kým můžeme kdykoli přijít a vždycky na nás má čas. Nikdy se na nás nezlobí, neklade si podmínky, nekritizuje. Prostě nás bere takové, jací jsme. A právě takového parťáka mají (nejen) děti v domácím mazlíčkovi. Je pro ně jistotou, klidným přístavem, kde mohou zakotvit i během bouře.

2) Tlumí stres a úzkost

Kontakt a mazlení se s domácím mazlíčkem pomáhá vyplavovat hormony štěstí a naopak potlačovat stres a úzkost. Dítě se zklidní a má pocit bezpečí. Dokazují to i vědecké studie. Proto se s úspěchem používá zooterapie coby druh léčby za pomoci zvířat.

3) Vyslechne, co je trápí

Ne každé tajemství je možné svěřit rodičům nebo kamarádům. Pak už zbývá jen deníček, nebo ještě lépe – němá tvář. Ta nikomu nic neprozradí, neskáče do řeči a trpělivě naslouchá. Svěřené trápení je poloviční trápení.

4) Učí je zodpovědnosti

Nakonec velmi pravděpodobně zůstane velká část péče o domácího mazlíčka na vás, ale i drobná pravidelná povinnost se počítá. Dítě se naučí, že v životě nejde jen o něj, ale musíme myslet i na druhé. Sobeckost nemá šanci.

„S péčí určitě musíme dítěti vypomoci, ale je dobré stanovit jasná pravidla. To abychom po čase nezjistili, že veškerá starost zůstala na nás. Je však dobré nastavit naše nároky tak, aby dítě mělo šanci je zvládnout. A také mít pochopení. I my dospělí dobře známe situaci, kdy se musíme přemáhat, abychom se psem šli ven třeba za deštivého večera,“ říká Lucie Součková.

5) Trénuje trpělivost a toleranci

Se zvířátkem není tak snadné se domluvit, má své potřeby a vrtochy. To všechno je třeba respektovat. A moře trpělivosti je zapotřebí i v případě, že se rozhodně svého mazlíčka něčemu naučit nebo ho ochočit.

6) Posiluje sebevědomí

Malý chovatel si bude rázem připadat důležitější, když dostane tak velkou zodpovědnost, jakou je péče o domácího mazlíčka.

Jaké zvíře pořídit?

„Je vhodné začít s nenáročnými zvířaty. Dětem v předškolním věku můžeme pořídit například rybičky a chtít od nich jen pomoc s krmením. Jiné to už ale je třeba se psem. Pokud chceme, aby jej dítě venčilo, je nutné počkat až do věku, kdy už toho bude schopné. Tedy zhruba okolo jeho desátých narozenin,“ doporučuje psycholožka.

Zdroj: Habri, Psychology Today, Lucie Součková

Čtěte také: