pot

No jé je. Snad každá z nás zažila pocit, že se necítila ve své kůži kvůli oblečení. Nebo se za ně dokonce styděla. Možná v době dospívání, kdy jsme se chtěly podobat svým vrstevníkům, ale rodiče pro náš „styl“ neměli pochopení. Nebo neměli peníze na značkové oblečení, po kterém jsme toužily, a my museli chodit v „obyčejných“ hadrech, zatímco spolužačky měly džíny z „túzu“.

Nebo jsme přišly někam neadekvátně oblečené a nechtěně byly středem pozornosti. Nebo se nám stal nějaký „kostýmní defekt“ v podobě prasklého zipu, upadlého knoflíku, politého nebo pokecaného oblečení ve chvíli, kdy jsme chtěly vypadat co nejlépe.

To se mi stalo zrovna nedávno. Jela jsem autem do divadla na „předávačku“ kostýmů. Cestou jsem se stavila na pumpě pro kafe. Jako obvykle jsem spěchala, vzala si na kelímek víčko a rychle zpět za volant. Jenomže víčko netěsnilo a při prvním naklonění kelímku se mi káva vylila do klína. Čert vem, že to pálilo, ale měla jsem na sobě bílé kalhoty. Nechtějte slyšet, jak jsem sakrovala.

Ještě horší trapas se mi stal ve Finsku. Chystala se premiéra a já měla strašnou trému. U opery je zvykem, že se na jeviště chodí děkovat i výtvarník, a to jsou chvíle, které zrovna nemusím. Což o to, za svou práci jsem se stydět nemusela, kostýmy se povedly. Zato můj premiérový outfit... Měla jsem na sobě přiléhavé sáčko z hedvábného taftu, a byla jsem tak nervózní, že ani antiperspirant nepomáhal. V podpaží se mi vytvořily pěkně nevzhledné „koláče“, se kterými se nadalo nic dělat. Pozdě bycha honit, že jsem si měla přišít potítka. Chodila jsem jak prkno s rukama připaženýma k tělu, aby to nebylo vidět.

Ale moje perná chvilka měla teprve přijít. Představení bylo úspěšné, aplaus nekonečný a režisér opojen slávou mě popadl za ruku a zvedl ji vzhůru, jakože zamává publiku na rozloučenou. A tímhle trapným teatrálním gestem mě totálně znemožnil. Celému hledišti ukázal můj propocený flek v podpaží. Myslela jsem, že se propadnu hanbou. 

A teď vy, milé ženy-in. Stalo se vám někdy něco podobně nemilého? Styděla jste se někdy za své oblečení? Z jakého důvodu? Stal se vám někdy nějaký trapas v souvislosti s oblečením?  Styděla jste se za oblečení někoho jiného? Myslíte, že se někdo styděl za vás? Uvědomila jste si to?

Napište nám na dnešní téma.

Na vaše příspěvky se těším na adrese: redakce@zena-in.cz