Opustil vás a děti manžel kvůli jiné? Nechal vás váš partner na holičkách, když zjistil, že jste těhotná? Zůstala jste sama s dítětem? To ještě není důvod k zoufalství.

První chvíle po rozchodu bývají krušné. Není se s kým podělit o domácí povinnosti, o výchovu dětí i odpovědnost za ně. Žena je náhle na všechno sama. Musí se soustředit na to, oč se až dosud dělila s mužem. Pohled na děti v ní budí pocit úzkosti. A kromě toho ji neustále pronásleduje řada nezodpovězených otázek.

Byl tak skvělým otcem, budu i já stejně úspěšnou matkou?
Žena se po odchodu manžela či partnera cítí často velmi nejistá a opuštěná. Navenek sice budí dojem matky, která si ví se vším rady, je silná a statečná, vyrovnaná se svojí samotou. Ale ve skutečnosti ji sužuje strach a neklid o dítě. „Co si jen počnu?“ „Jak si povedu sama v roli matky?“ „Dokážu dětem nahradit tátu?“

Čím více si podobných otázek klade, tím víc se trápí obavami. Život v takové atmosféře může způsobit, že dítě dospívá v člověka plného pesimismu. Nevěří si a jen s nechutí se staví k různým výzvám čelem. Proto je třeba rychle překonat všechny obavy, aby se necítilo nedoceněné a nemělo potíže s odhadem vlastních sil.

Mám raději se vším souhlasit, abych dítěti vynahradila ztrátu otce?
Časem začíná žena pociťovat vinu za rozchod. Chce dětem vynahradit to, že žijí v neúplné rodině, a proto plní všechny jejich požadavky. Snaží se jim kupovat nejdražší hračky, každou volnou chvilku s nimi tráví na hřišti nebo se je snaží zabavit jinak, mnohdy velmi nákladně. Byt se často mění v džungli plnou spolužáků a kamarádů vlastních ratolestí. Dítě velmi rychle přivyká tomu, že může diktovat životní rytmus celé rodiny. Stává se malým tyranem, se kterým si nakonec nedokážou poradit ani matka, ale ani učitelé ve škole.

Takovou situaci však nelze dopustit.  Dítě musí vědět,že se život neskládá jen z příjemných věcí a odměnu je třeba si vždy něčím zasloužit.

Co mám dělat, když antipatie k „bývalému“ podvědomě přenáším i na dítě?
Opuštěná žena se často nedokáže s novou situací vyrovnat. Muži má za zlé, že odešel, a přesto, že ho milovala, mění svou lásku v nenávist. Vybavuje si jen ty nejhorší chvíle a obviňuje ho z rozpadu manželství. Pak během i těch nejmenších nedorozumění slýchávají děti větu: Jsi celý(á) po tátovi!

Tímto způsobem se však pozitivní obraz otce vytvořit nepodaří. Nezáleží přece na tom, jak se vyvíjí vztah mezi bývalými partnery, ale především na dobrých vztazích mezi otcem a dětmi.

Jak mu nejlíp zkomplikovat život?
Žena zraněná rozchodem se cítí podvedená a chce se bývalému muži mstít. Celou svoji energii proto soustředí na vymýšlení toho, jak ho potrápit. Existuje přece řada způsobů, jak mu zabránit ve styku s dětmi. Ty se pak stávají matčiným rukojmím. Matka ale přitom zapomíná na to, že vztah s otcem potřebují. Táta přece odešel od mámy a ne od nich.

Když říkáš, že mě má táta pořád rád, proč s námi nebydlí?
Tato otázka se může objevit v každém věku dítěte a zaskočí ženu i v nejméně očekávané situaci. Nebojte se však podobných dotazů a na toto téma mluvte vždy otevřeně. Nikdy neklamte, protože byste se jednou musela ze lži vykrucovat. Žádné téma nemůže být nikdy odbyto slovy: Řeknu ti to, až budeš velký, teď bys tomu ještě nerozuměl(a). Dítě má dostat odpověď tehdy, když o ni žádá.

Máme se moc rádi a jsme pro sebe vším!
Dítě, které si takto vysvětluje svůj vztah k matce, se ujišťuje v domněnce, že musí uspokojovat všechny matčiny citové potřeby i v budoucnosti. A i když se jejich pouto postupně uvolní, bude cítit povinnost, být matce stále na blízku.

Matce bude zatěžko vyrovnat se s rodícími se citovými vztahy svého dítěte (první lásky, kamarádi). Stále bude chtít zůstat pro svého potomka nejdůležitější osobou v životě. Tento poměr však nedovolí nikomu z nich vytvořit opravdu šťastnou rodinu.

O dítě se postarám sama, chlapa k tomu nepotřebuju!
Stále víc žen volí samostatné mateřství. Někdo o nich říká, že jsou sobecké nebo lehkomyslné. Žena, která přijme toto rozhodnutí, však často bývá dostatečně sebevědomá a vzdělaná. Většinou má za sebou úspěchy v profesní kariéře, je finančně nezávislá a dobře situované. Poznala, jak chutná partnerská láska, ale je přesvědčena, že chce zůstat sama. Přesto se nezříká nových známostí či přátelství. Je ale rozhodnutá, že nový stálý svazek budovat nebude, protože to považuje za zbytečně riskantní nebo málo přitažlivé.

Pokud jste sama s dítětem, jsou vaše vztahy s bývalým partnerem a jejich otcem přátelské? Půjčujete mu děti bez problémů, nebo se řídíte heslem: „Pomsta je sladká“ a jejich občasné soužití mu vždy parádně opepříte? Stýkají se vaše děti se svým otcem, i když jste založila novou rodinu s jiným mužem?

Reklama