lost

Možná se i vám někdy stalo, že se vám dítko někde zatoulalo. V obchodním domě, v obřím horském hotelu, zmizelo beze stopy na pláži u moře nebo na Matějské pouti. To byly nervy, co? Stát, bezradně se rozhlížet a nevědět, co počít.

Rakouské dobrodružství

Mně se před lety ztratila desetiletá dcera v Rakousku na sjezdovce. Lyžovaly jsme na kopcích, kde se tratě větvily do spletitých odnoží a ona, jezdící rychlostí šílence daleko přede mnou, jela jednou tratí a já druhou. Obě jsme sice dojely k vleku, ale každá k jinému. Naštěstí jsme pro tento případ byly domluvené, že se potkáme zase tam, kde jsme se naposledy viděly. To se ale podařilo až po dobré půlhodině, protože můj vlek jel na jinou sjezdovku, než byla ta, po které jsem přijela. Dcera zase zpanikařila a v tom stresu chvíli trvalo, než vzala rozum do hrsti a vzpomněla si na úmluvu. Našly jsme se, já celá rozklepaná, ona ubrečená. Pak už se bála hnout se ode mě na krok, pro klid jsem jí musela dát do kapsy anglicky psanou cedulku, kdo je a ve kterém bydlí hotelu. Od té doby nelyžuju bez mobilu.

Nehlídejte cizí puberťáky

Ale napsat jsem vám vlastně chtěla úplně jinou příhodu, která se stala docela nedávno, v létě o prázdninách. Dceři bylo šestnáct a domů si přivedla o rok mladší spolužačku Moniku, že spolu půjdou na diskotéku a ona pak u nás přespí. Večer mi ještě slušně zavolala její maminka, aby domluvila detaily návratu, a já jí slíbila perfektní dozor, v případě potřeby i noční odvoz děvčat domů. Realita ale byla úplně jiná.

Hodinu po půlnoci, kdy jsem pomalu očekávala rachotící klíče v zámku, místo nich zazvonil telefon, kde mi moje dcera oznámila, že se Monika ztratila a ona neví, co má dělat. Naposled ji prý viděla, jak jde s jakýmsi mladíkem k baru, je přiopilá a na výzvu k návratu domů reaguje: „Dej mi pokoj, jeď si domů sama.“

No, abych to zkrátila. Moje, tenkrát výjimečně ukázkové zlato, na Moniku čekalo až do zavíračky a mezi tím, ještě s několika dalšími známými, nahlásili zmizení kamarádky bodyguardům a policejní hlídce, která nad tím ale mávla rukou.

Únos a znásilnění...

Na diskotéce Monika už dávno nebyla, v šatně po ní ale zůstala bunda a kabelka s penězi i mobilem. S tím pak dcera dorazila asi ve čtyři ráno domů. Horor! Hlavou se mi honily scénáře únosu, znásilnění, drog… začala jsem se z toho panikařit, Moniku jsem přece dostala na starost já!

 A tak nezbylo než zavolat její matce a neblahou zprávu jí oznámit. Obě jsme se shodly na tom, že musíme okamžitě volat policii. A protože bylo děvče nezletilé, okamžitě bylo vyhlášeno celostátní pátrání. Až do bílého dne probíhaly výslechy, telefony, prostě děs.

A pointa?

Monika se přištrachala v devět ráno zavěšená do pohledného frajera. Ne, neomluvila se, to za ni udělala její matka. Chovala se jako hollywoodská hvězda – přišla totiž tu noc o panenství a byla na to hrdá. A já dodnes doufám, že doma dostala pěkných pár facek. Závěr? Hlídat cizí výrostky? Už nikdy!

Ztratilo se vám někdy dítko? Jak jste ho našli?

Reklama