Když mi naše čtenářka s nickem Anai zprostředkovala rozhovor se svou kamarádkou, lesbičkou V. P., netušil jsem ještě, o jak silný příběh půjde. Sešli jsme se v mé oblíbené restauraci a po chvíli došlo i na tykání. Dohodli jsme se ale, že rozhovor bude anonymní, protože situace V. P. v práci ani v rodině není tak úplně jednoduchá. Ale proč bych vám to popisoval já, V. P. vám své zážitky ráda popíše sama...
Hned na začátek se tě zeptám, protože vím, že homosexuálové mají raději označení gay, vadí ti slovo lesbička?
Příjemné mi není, ale rozhodně lepší než lesba - to mi přijde hodně hanlivé. Lesbička je lepší.
Jak se chováte na veřejnosti - jako pár?
Ne. Hrozně ráda bych přítelkyni chytla za ruku, ale chováme se jako kamarádky. Nejsou nám příjemné pohledy ostatních lidí.
Jak jsi přišla na to, že jsi lesbička?
Bylo mi šestnáct, když jsem se dala dohromady se svým klukem - nebyl první, ale byla to první láska - a byla jsem ale ještě vlastně dítě. Že mě zajímají holky, jsem si začala uvědomovat ve vztahu s ním. Někdy v osmnácti, devatenácti jsem začala pokukovat po holkách, ale myslela jsem si, že jsem jenom zvědavá... nechtěla jsem si to přiznat.
Můžu se tě zeptat, kolik je ti teď let?
Dvacet pět.
A s přítelem jsi byla jak dlouho?
Rozešel se se mnou loni. Takže osm let...
Dobře, jak to tedy bylo dál - kdy jsi v sobě objevila lesbičku?
Šli jsme s přítelem na nějakou párty. Byl tam on, jeho nejlepší kamarád a jeho přítelkyně. Trošku jsme se všichni opili a něco tam mezi mnou a přítelkyní kamaráda proběhlo. Nemohla jsem na to zapomenout. Tak jsem si začala říkat, že je ve mně něco špatně.
Jak to myslíš?
Měla jsem docela silné erotické představy o ženách. Tajně jsem o nich snila, představovala jsem si, jak jsem s nimi, jak spolu snídáme, žijeme... Cítila jsem, že to s přítelem už není ono, ale měla jsem ho ráda. Myslím, že jsem ho i milovala. Trvalo to hrozně dlouho.
Jak na to přítel reagoval, když se to zlomilo?
Neví to doteď.
Takže ses s ním rozešla a neřekla mu to?
Věděl, že jsem měla nějaké úlety s holkama, ale bral to jako normální. Že se prostě holky opily a proběhla nějaká pusa. Vlastně jsem tomu sama dlouho nevěřila. Vzala jsem si s přítelem hypotéku na dům a šla do toho.
Takhle drsně?
Takhle drsně. Rozhodla jsem se, že budu „normální“ a budu mít normální rodinu. Ale vztah nám prostě nefungoval. Myslela jsem si, že to tak není, ale přítel začal hledat jinde. Vycítil, že to není ono, že jsem k němu ochladla. Sex se pro mě stal povinností a vyhýbala jsem se mu. Hodně mě mrzelo, jak se se mnou rozešel, bylo to dost tvrdé.
Takže on se rozešel s tebou?
Ještě jsem mu to neodpustila. Našel si novou přítelkyni, sbalil mi kufry a řekl, že už se mnou nechce být. Ale vlastně mi tím pomohl, já bych v sobě asi tu sílu nenašla. Toužila jsem po tom, ale asi bych se sama neodhodlala.
Pište i své vlastní tipy a zkušenosti s různými kluby! |
---|
Jak ses seznámila se svou stávající přítelkyní?
Podala jsem si inzerát - vůbec mě nenapadlo hledat muže, rovnou jsem napsala, že hledám ženu a udělala si takové „výběrové řízení na partnerku“. Ozvalo se mi pár slečen a jedna se mi hodně líbila, tak jsem si daly několik schůzek. Dva měsíce to trvalo - ona také ještě tápala - nevěděly jsme, jak se k sobě chovat. Pak jsme do toho ale spadly naplno.
Je možné zamilovat se do člověka, kterého si cíleně najdeš přes inzerát? Přijde mi, že to nejde...
Jde to.
Jak se na to dívají tvoji rodiče?
Doma to nepřijali. Máma se pořád po rozchodu s přítelem ptala, jestli někoho mám, kdy už si někoho najdu... Pořád jsem jí odsekávala. Už to v ní vzbudilo podezření, protože jsem jí jinak vždycky všechno říkala.
Ty jsi jedináček?
Ne, mám bratra. Tomu jsem to také jako prvnímu z rodiny řekla a hodně mě podpořil. Řekl mi, ať to mámě řeknu, že se za mě postaví. Že to buď pochopí, a když ne, tak ne. Řekla jsem jí to v trochu nevhodný čas - bylo den po Štědrém dni.
Hm, pěkný vánoční dárek...
Jeli jsem za rodinou, kde byly babičky a sestřenice. Sestřenice to také věděly. Nebýt bratra a sestřenek, asi bych to ze sebe nevyklopila, ale cítila jsem v tu chvíli velkou podporu. Nejdřív jsem to oznámila babičce - ta mi řekla, že si to myslela. Pak jsem to řekla mámě, a ta mi řekla, že se mám jít léčit.
Tlačí na tebe nějak?
My spolu nežijeme - bydlím s přítelkyní, takže od té doby se mnou nekomunikovala. Jsou to čtyři měsíce. Teď zrovna se se mnou poprvé sešla, ale vůbec jsme o tom nemluvily.
Co na to táta?
Vlastního otce jsem nepoznala. Mámin přítel asi stál i za naším nedávným setkáním. Ale máma je konzervativec, která tuhle věc vůbec nechápe a nepřijímá. Špatné je, že se o tom máma nechce bavit, babičce jsem to dlouho vysvětlovala a myslí si, že mě to jednou přejde, že mě prostě zklamal chlap. Máma se mnou tohle téma prostě rozebírat nehodlá.
Co byste chtěly s přítelkyní do budoucna - jaké jsou vaše plány?
Nějaké plány jsou. Chtěla bych mít dítě a chtěly bychom ho spolu vychovávat... ale teď rozhodně ne. Teď je ještě brzo, já už bych to dítě třeba i zvládla teď, ale partnerka ještě nechce.
Jako vlastní dítě, nebo adoptované?
To bude těžké. Určitě bych chtěla vlastní dítě, ale vůbec ještě nevím, jak to bude, jak to udělat. Umělé oplodnění nám nikdo nedovolí, abych sbalila někoho, o kom nic nevím, to není můj styl... máme kamarády gaye, kteří by do toho i šli, ale to je prostě divné. Ještě zkrátka nevíme, jak to bude. Dost často to řešíme i s ostatními kamarádkami lesbičkami - je to velký problém.
A kolik chcete dětí?
Jedno, dvě? Přítelkyni je asi jedno, jestli by dítě bylo mé, nebo její, bylo by prostě naše. Ale to je zatím vážně hudba budoucnosti.
Dobře, pojďme dál, co v práci?
V práci to neví. Tam je to taky hodně těžké, protože už dlouho nemluvím o žádném chlapovi. Začínají asi něco tušit, ale říct jim to nechci. Myslí si, že moje přítelkyně je moje spolubydlící. Doufám, že to nevyjde na povrch.
Nemyslíš, že by bylo lepší jít otevřeně s pravdou ven?
Ne. Ani se mě moc neptají, ale asi to jednou přijde. Nejspíš budu lhát, je to moje soukromá věc... lidi pořád koukají na lesbičky a homosexuály skrz prsty.
Cítíte se někdy ve vztahu s mužem nesvá? Máte erotické představy o ženách? V. P. přislíbila, že se zapojí do diskuze pod tímto článkem. Tápete ve svých pocitech? Zeptejte se V. P. na cokoli, co vás zajímá! On-line bude do 14.00 hodin, další dotazy zodpoví večer.
Nový komentář
Komentáře
hodně zdaru...
nemáš to lehké,držím Ti palce,lidi jsou pořád moc konzervativní a co se jich netýká,nedokáží pochopit,taky bych to každému na potkání neříkala,chraň si svoje soukromí.
Ahojky, osobně vám oběma fandím. Mezi lesbičkami mám hodně kamarádek. Vážím si lidí, kteří se nebojí veřejně se přihlásit ke své orientaci. Pro tvou mamku bych měl vzkaz - i lesbičky jsou normální lidé co chtějí lásku a už je dost stará na to aby mohla vědět, že homosexualita je tu už od pradávna a není to nemoc, která by se dala léčit a jako mamka by ti naopak měla vyjít vstříc a měla by se alespoň pokusit tě chápat. Moc tobě a tvé přítelkyni přeji aby jste se měly stále rády, byly k sobě vždy upřímné a hlavně se nedejte a svou lásku si braňte. Držím vám všechny palečky a přeji hodně štěstí a lásky a málo nechápavých lidí.
Wiki — #8 Florencie — #7 Eliana — #6 děkuji za podporu. U nás si na mamku a taťku nehrajeme, i když je pravda, že moje přítelkyně je v některých věcech asi dominantnější než já, ale nemám s tím problém, dokonce se mi to i líbí a hlavně si spolu rozumíme a to je hlavní.
Florencie — #7 Podle mne je to tak jako s kazdym jinym parem - vzdycky je nekdo (aspon mirne) dominantni ... a ne nutne to musi byt "tatka" :) Ale spolecnost si to pro zjednoduseni oznaci rolema "mamka" a "tatka" :)
Ale treba se pletu :)
Fandím ti A to myslím zcela vážně, je každýho věc, koho má rád
Zajímalo by mě, jestli je to tak jak se říká, že jedna je "mamka" a druhá "taťka"? Asi to zní hloupě, viď.
...jsem stará konzerva, ale homosexuály a lesbičky beru naprosto rovnoceně a normálně tak jako multikulturní svět kolem sebe. Takže hodně štěstí a spokojenosti a časem se ten postoj veřejnosti určitě zlepší!
Wiki — #4 Wiki — #4 děkuju moc
Drzim palce, kocko :) A preju, at se podminky ve spolecnosti zlepsi :)
Neoznačila bych to za "silný" příběh. Prostě normální příběh a žádná tragédie. Slečna na to, že má lesbické zaměření, přišla včas - tedy dříve, než si pořídila s přítelem děti a než musela řešit otázku, jestli děti odtrhnout od tatínka. Část rodiny (bratr, sestřenky, babička) její zaměření akceptovali. Má přítelkyni, se kterou žije ve spokojeném vztahu. Nevidím v tom žádnou tragédii, naopak. U ní to celé dobře dopadlo. Na rozdíl od mnoha jiných homosexuálů, které rodina úplně vydědila, kteří si nenašli partnera, kteří na svou orientaci přišli až po mnoha letech manželství a jako rodiče dětí...
jednou to na mě zkoušela jedna moje kolegyně a od té doby vím, že jsem ryze hetero
.... docela síla po ránu, i když setkání V.P. s Jakubem jsem si vymyslela já... Ale oběma: ... Spoustu věcí ze článku jsem o V.P. nevěděla, setkala jsem se s ní a jejím přítelem před 4 lety na dovolené a pak jsme se ve dvojicích pravidelně stýkali, navštěvovali. Její přítel byl takový bodrý, zemitý, ale milý a velmi pracovitý a ctižádostivý Moravák. Ani jsem nechtěla věřit, co strašného jí pak udělal! Byl to pro mě šok. Když koupili dům, připravili nám nádherný večer s grilováním, s kulečníkem, který s domečkem koupili.... myslela jsem si tehdy, že to je prostě "dokonalá dvojka", V.P. byla typ téměř starosvětské submisivní dokonalé hospodyňky, mluvili o svatbě.... Když to mezi nimi skončilo, změnila svůj styl života a hlavně vzhled - začala nosit čočky místo brýlí, začala se líčit - dříve byla tak trošku šedá myška, tu byste v ní dnes nenašli!