Co je to za nemoc?

Revmatoidní artritida je autoimunitní, zánětlivé onemocnění, kdy buňky našeho imunitního systému nepracují tak, jak by měly. Vytvářejí protilátky proti vlastním tkáním a napadají naše kloubní výstelky (synoviální tkáň). V těchto místech dojde k bolestivému zánětu. Jelikož ale jde o systémové onemocnění, kromě kloubů a jejich pojivové tkáně postihuje někdy také pojivovou tkáň v jiných orgánech. Může proto vést i k postižení plic, ledvin a dalších orgánů.

Foto: Shutterstock

  • S revmatoidní artritidou žije skoro 70 000 pacientů.

Nemá tedy nic společného s onemocněním označovaným laickou veřejností jako revma, které bývá spojováno například s bolestí kloubů při změnách počasí. V tomto případě jde o artrózu, tedy degenerativní onemocnění, jímž trpí většina starší populace.

Kdo je ohrožen?

Revmatoidní artritida postihuje až třikrát častěji ženy, a to mezi 30. a 40. rokem života. Zrovna tak ale může postihnout i muže a děti od několika měsíců věku (idiopatická juvenilní artritida).

Odborníci zatím nemají klíč k tomu, proč k onemocnění někdo inklinuje, a jiný ne. Na vině je pravděpodobně genetická dispozice zděděná po rodičích a faktor z okolí, který může mylnou autoimunitní reakci spustit.

Někdy jsou jako tyto faktory zmiňovány hormonální změny, očkování, interrupce, nasazení antikoncepce, nebo třeba jen viróza. Lekáři podezírají i priony (pozn. red.: typy infekčních částic) a viry. Možných příčin z okolí je celá řada a v současné době nelze pojmenovat jednoznačného viníka. Pacient ani nikdo jiný však nemůže nástup nemoci ovlivnit.

Jaké má příznaky?

U pacienta se postupně rozvíjí bolestivý otok kloubů na rukách, přesněji na prostředních a kořenových kloubech prstů a v zápěstí. Klouby jsou oteklé, prosáklé. Ale mohou to být i klouby na nohou. Postižení kloubů je symetrické, tedy na obou horních či dolních končetinách.

Největší bolest přichází ráno po probuzení, kdy jsou klouby ztuhlé. Než se pacient rozhýbá, trvá to třeba půl hodiny, nebo taky celé dopoledne. Až pak začne jeho jemná motorika fungovat.

Nástup potíží může být pozvolný a zhoršovat se v řádu několika týdnů, či měsíců. Zrovna tak se ale mohou dostavit obtíže ze dne na den. Pacient někdy bývá jeden den bez příznaků, zatímco druhý den pociťuje velkou bolest.  

Pokud dojde k postižení nějakého dalšího orgánu, pak se přidružují potíže vyvolané jeho špatnou funkcí. Například v případě plicního zánětu jsou pacienti dušní, mají suchý kašel, obtížně tolerují zátěž. Objevují se také systémové příznaky jako je deprese, únavnost, nevýkonnost a tak dále.

  • Revmatoidní artritida zkracuje život průměrně o deset let.

Kam na vyšetření?

Praktický lékař nemůže sám stanovit diagnózu, ale měl by pacienta s příznaky odeslat k revmatologovi. Existuje také ambulance časné artritidy, kam má každý lékař možnost zatelefonovat nebo napsat a svého pacienta objednat.


Foto: Shutterstock

Na místě ho vyzpovídají a klinicky vyšetří. Odeberou krev ze žíly a pošlou ji na laboratorní vyšetření včetně imunologického vyšetření. Provádí také rentgenové vyšetření kloubů a vyšetření ultrazvukem, které ukáže, zda je v kloubu přítomen zánět.

Jak se léčí?

Základem je včasná diagnostika onemocnění, aby nedošlo k nevratným poškozením kloubů. Čím dříve je zavedena účinná léčba, která vede k potlačení aktivity onemocnění, tím pravděpodobnější je zabránění orgánovým komplikacím. 

Ačkoli nelze revmatoidní artritidu zcela vyléčit, lze ji alespoň potlačit. Způsobů je více, včetně biologické léčby. Ke každému pacientovi se ale přistupuje individuálně. Cílem je během tří až šesti měsíců pacienta uvést do naprosté remise. To znamená, že při léčbě nemá žádné obtíže, vrátí se k původnímu stylu života před vypuknutím nemoci.

Čtěte také:

Reklama