63b4121b7ad15obrazek.jpg
Foto: Shutterstock

Za své vlasy jsem se léčila z rozchodu

„Odmala jsem si zakládala na dlouhých vlasech. Jeden čas jsem je měla dokonce až ke kolenům. Teď v dospělosti jen po zadek. Když se se mnou loni rozešel přítel, sebralo mě to tak, že jsem potřebovala změnu. Nechala jsem se ostříhat na krátko. Nevypadá to zle, naopak. No a nový život jsem mohla začít na prodlouženém víkendu ve wellness hotelu. Za svůj ustřižený ohon jsem totiž utržila pěkných pár tisíc,“ usmívá se pětadvacetiletá servírka Adéla.

Také zvažujete prodej svých vlasů? Většinou se vykupují od délky 30 cm. Nejvíce ceněné jsou kadeře dlouhé, světlé a chemicky neošetřené. Za 100 gramů 60 centimetrů dlouhých vlasů můžete dostat kolem 4 tisícikorun. Rozhodně si je ale nestříhejte sama. Pokud se nesprávně sváží, takže dojde k jejich otočení nebo zacuchání, stanou se bezcennými. Není možné je dále zpracovat. Nechte to ideálně na kadeřnici v místě, kde je i vykupují.

Za vajíčka jsem dětem vybavila pokojíček

„Před rokem jsem byla darovat vajíčka. Hlavní motivací pro mě nebyly peníze, to ne. Chtěla jsem pomoci nějaké méně šťastné ženě k miminku. Já už mám doma děti tři. A tak na druhou stranu nemůžu říct, že by se mi peníze nehodily. Koupila jsem za ně nábytek do jejich pokojíčku. Ale rozhodně nebyly snadno vydělané. Celý ten proces ani samotný odběr vajíček není nic příjemného. Přesto zvažuji, že do toho půjdu ještě jednou,“ říká jednatřicetiletá úřednice Klára.

Darovat vajíčka může jen žena zdravá, v dobré fyzické kondici a s ukončeným alespoň středoškolským vzděláním. Mnoho IVF klinik má také podmínku, že nesmí mít BMI (index tělesné hmotnosti) vyšší než 30. Pokud vás vyberou a všechna vyšetření budou v pořádku, dostanete za odebraná vajíčka částku kolem 30 tisíc korun. Nejde ale o odměnu jako takovou, nýbrž o bolestné, kompenzaci cestovních výloh, ušlého zisku a podobně.

Darování krevní plazmy je naší brigádou

„Nevycházíme s penězi, a tak se s manželem snažíme vydělávat, jak jen to jde. Kromě různých příležitostných brigád chodíme pravidelně darovat i plazmu. Dvakrát do měsíce. Zabere to tam necelé dvě hodiny, za které dostaneme každý po osmi stovkách. Kromě toho máme v práci den volna. Já se tedy po odběru cítím trochu slabá, ale to brzy přejde. Není to nic hrozného,“ svěřuje se dvaatřicetiletá prodavačka Simona.  

Darovat krevní plazmu odběrem krve ze žíly může jednou za 14 dní zdravý člověk ve věku 18 až 65 let vážící minimálně 50 kilogramů. Finanční náhrada za čas strávený v dárcovském centru, kterou za může získat, se pohybuje kolem 800 korun za odběr. Ročně si tak může přijít na více než 20 tisíc korun. Odborníci ale před tak častým dárcovstvím varují, protože oslabuje imunitu a hrozí také poškození žil.

Zpeněžila jsem své mateřské mléko

„Před dvěma roky jsem ležela v porodnici s holkou, která nemohla kojit. Ale moc stála o to, aby její malá mateřské mléko měla. Tak jsme se domluvily a já jí poskytla to své. Měla jsem ho naopak až moc. Nenapadlo by mě za to cokoli chtít, ale ona se mi odměnit chtěla. Pro moje mléko si pak jezdila ještě tři měsíce. Za celou tu dobu jsem si tím vydělala asi patnáct tisíc,“ dělí se o zkušenost osmadvacetiletá zdravotní sestřička Marie.

Kojit dítě cizí matkou či krmit dítě cizím, pasterizací neošetřeným, mlékem, je u nás od roku 1987 zákonem zakázáno. Legálně je možné kupovat mateřské mléko jen z mléčné banky. Tam dostane dárkyně za každý odevzdaný litr 250 korun. Na černém trhu jsou ale ceny násobně vyšší.

Prodáváme obnošené boty nebo spodní prádlo

„Prodávám své obnošené boty. Klidně i takové, které už se ani nosit nedají. Na to je totiž moji zákazníci většinou nekupují. Jsou to chlapi, kteří se jimi vzrušují. Přišla jsem k tomu úplnou náhodou. Prodávala jsem své skoro nové lodičky, na které se mi jeden takový muž ozval. No a už to jelo. Mám z většiny stálou klientelu. A když dojdou boty? Koupím nějaké v sekáči. Co oči nevidí…“ svěřuje osmatřicetiletá prodejkyně Adéla, která si tak přijde i na 5 tisíc korun měsíčně.

To čtyřiadvacetiletá studentka Dita prodává rovnou spodní prádlo. Také použité. „Se zájemcem se vždy předem domluvím, o jaké kalhotky má zájem, i při jaké příležitosti je nosím. Upřímně, někdy je to fakt humáč, co posílám. Ale zase o to víc peněz mi za to přijde. Klidně tisícovka. Na druhou stranu to má i svoje nevýhody. Na inzerát mi odpoví i nespočet úchylů, kteří mi posílají různé nemístné nabídky nebo fotky. Ale člověk se časem obrní. Jinak je to snadný přivýdělek,“ popisuje.

Prodávat použité oblečení, boty a další fetiše se ženy pokouší přes klasické inzertní servery, ale existují i specializované weby. Ty mají výhodu, že zákazníci neoslovují prodejkyně, které zůstávají v anonymitě, napřímo. Ani o platbu, kterou zařizuje provozovatel, se nemusí starat. Za to mu ale musí odevzdat určité procento z příjmů. Ty se údajně pohybují v průměru kolem 1 200 korun měsíčně. Jenže prodejkyň už je tolik, že nabídka často převyšuje poptávku.

Zdroj informací: respondentky redakce, Všeobecná zdravotní pojišťovna, Vlasy, Europlasma, Kalhotkomat, Mléčná banka Fakultní nemocnice Hradec Králové, Gynem

Čtěte také: