Jsem vdaná 7 let, před tím jsme spolu s manželem 2 roky chodili. Rozumíme si, máme se rádi. Dalo by se říct, že nám to klape.

 

Po narození dcerky se náš vztah ještě upevnil. Manžel se v malé doslova vidí. Za pár měsíců jí bude pět let a je to tatínkův miláček. Samozřejmě, že i můj.

 

Jenže já si v posledních době nějak víc všímám něčeho, čemu jsem dříve nepřikládala žádný význam. Jde o to, jak se manžel s dcerkou mazlí.

 

Víte, nepřipadá mi to úplně normální, ale na druhou stranu si říkám, jestli v tom třeba nevidím něco, co tam není.

 

On ji má opravdu rád a vím, že by jí nikdy neublížil. Ale něco v jeho chování mě nutí, abych zbystřila pozornost.

 

Často si s ní hraje, což považuju za normální a fajn. Ale on ji při té hře často pusinkuje, hladí od hlavičky přes celá zádíčka až dolů na zadeček, když si třeba sedne k televizi, chce, aby mu malá seděla na klíně a přitom vyžaduje, aby mu dávala pusinky. Nepozoruju na něm nějaké známky fyzického vzrušení, ale vidím, že mu ty doteky a tělesný kontakt s ní dělají dobře. Dá se říct, že si nenechá ujít příležitost, aby se jí nějak nedotkl. Často ji hladí i po hrudníčku. V neděli ráno jsem si trošku přispala, domluvili jsme se, že se manžel ráno o dcerku postará. A když jsem pak vstávala, našla jsem je oba ležet na její válendě. Malá byla přitulená a ruka mého manžela jí jezdila po zádech nahoru a dolů.

 

Jsem z toho v šoku a nevím, co s tím. Vím, že to musím nějak řešit, že to nemůžu nechat být. Jen jsem se chtěla ujistit, jestli to, co se u nás děje, třeba není normální. Přiznám se, že mi to jako normální nepřipadá, se mnou se táta takhle nemazlil. Objal mě, dal mi pusu, pohladil mě po hlavě, ale tohle? To už mi připadá moc.

 

A pak taky nevím, jak to vyřešit s manželem, který je jinak velmi hodný. Myslím, že je třeba nemocný a pomohlo by mu, kdyby navštívil nějakého odborníka.

 

Zatím jsem s ním o tom nemluvila, ptám se nejdřív tady, snad mi někdo pomůže svými zkušenostmi a snad budu po přečtení vašich názorů trochu moudřejší.

 

Jak byste se zachovaly vy? Je mi vážně nanic.

 

Naďa

 

Milá Naďo, uf, po přečtení Tvého příspěvku mi nějak není úplně dobře. Určitě bych Ti radila, abys své pocity nebrala na lehkou váhu. S manželem bych si promluvila. V takovém případě musí jít veškeré ohledy stranou. Snad Ti čtenářky poradí a pomohou - alespoň povzbuzením. V každém případě Ti přeji hodně štěstí a prosím, napiš, jak se situace vyvíjí.

TÉMATA:
LÁSKA A VZTAHY