Žijí mezi námi. Některé z nich chodí do práce, do školy, starají se o rodinu. Jiné tráví dny v izolaci domova a bojí se bez doprovodu vyjít na ulici. A další jsou hospitalizovány v nějakém psychiatrickém zařízení.
Všechny tyto ženy mají jedno společné – byly znásilněny.
Každá žena, která má tento hrozný zážitek za sebou, se nikdy nezbaví děsivých vzpomínek na pocit bezmoci, ponížení, bolesti, studu a strachu. Některé dokonce ani nejsou schopny nahlásit tento trestný čin policii. Mají třeba strach, že jim nebude uvěřeno, stydí se a nedovedou si představit, že by měly o tom hrůzném zážitku s kýmkoli mluvit. Snaží se vytěsnit ho ze své paměti a zapomenout. Bohužel, málokteré se to úplně podaří a myšlenky na nejhorší okamžik v jejím životě se stále vracejí.
Žena, která byla znásilněna, by se neměla uzavírat do sebe. Měla by se snažit vyhledat odbornou psychologickou pomoc.
Významným pomocníkem jí v tom může být nezisková organizace Bílý kruh bezpečí.
Zeptali jsme se paní Petry Vitoušové, prezidentky Bílého kruhu bezpečí, jakým způsobem probíhá pomoc pro takto postižené ženy.
Jak má postupovat žena, která byla znásilněna, pokud chce kontaktovat Bílý kruh bezpečí?
Telefonicky se může obrátit na centrálu BKB (Bílý kruh bezpečí) 257 317 110 (kdykoliv. Zde se může se svým problémem svěřit, nebo získat informaci o provozu poraden pro oběti trestných činů v šesti městech republiky. Do poradny může přijít osobně bez objednání, sama, nebo v doprovodu jiné osoby.
Pokud má žena strach nebo stud znásilnění nahlásit na policii, může očekávat od BKB nějakou podporu a pomoc? Například doprovod pracovníka BKB na policejní okrsek?
Znásilněná se především dozví o tom, co se v případě trestního oznámení bude dít. Tato informace ji učiní svobodnější v rozhodování, zda tento závažný trestný čin oznámit chce. Dozví se o institutu zmocněnce, kterým může být i jí blízká osoba, která znásilněnou může doprovázet v průběhu vyšetřování trestného činu. V případech vyjímečných (např. zranění, mladistvý věk, seniorský věk) můžeme poškozenou doprovodit nejen na policii, ale i k soudu.
Zajišťujete i psychologickou pomoc? Jakým způsobem probíhá?
Ano, zajišťujeme v poradnách formou rozhovoru s psychologem. Nabízíme rovněž nácvik relaxace (nácvik uvolnění a koncentrace). Terapii neposkytujeme, ale zprostředkujeme. V případech rozvinuté posttraumatické stresové poruchy nebo opakované viktimizace (dopouštění se trestné činnosti) předáváme znásilněnou s jejím souhlasem do péče vynikajících lékařů.
Můžete ženě poskytnout právní anebo i jinou podporu při případném soudním jednání s pachatelem?
Právní podporu ve formě konzultací s právníkem (i opakovaných), podporu ve formě přípravy na hlavní líčení u soudu a doprovodu k soudu poskytujeme.
Účtujete si nějaké poplatky za poskytnutou právní a psychologickou pomoc?
Právní konzultace a psychologická pomoc v Bílém kruhu bezpečí jsou bezplatné a diskrétní (klientka se nemusí představovat).
Nový komentář
Komentáře
Tak, já mám bohužel také zkušenost s tímto trestným činem. Já byla jednou z těch, které to v sobě dusí, co se to v sobě snaží zabít, nikomu jsem o tom nikdy neřekla. Také proto mi nevycházeli vztahy, potřebovala jsem čas a oni nebyli schopni mi ho dát. Dát mi čas a prostor. Někteří mě prostě nechali, že si mysleli, že to nikam nevede, jiní mě podvedli. Teď jsem s přítelem a to již skoro rok a i když to je občas těžké, klape nám to i v posteli. On mi čas dal a miluje mě. Již jsem mu naznačila, že mi někdo velmi ublížil, ale že bavit se o tom nechci, alespoň zatím ne, třeba časem a on to chápe. Mě znásilnil někdo, komu jsem v té době říkala nejlepší přítel - kamarád. Ironie, že? :( Již je mrtvý - konečně!!! Vzhledem k tomu, jaké tresty, pokud se tomu tak dá vůbec říct, dávají dnes za znásilnění - jsou k smíchu! Některé ty ****** dokonce po pár letech pustí na podmínku!! Leckdy déle v chládku stráví lidé za hloupé krádeže! Je to strašné, co je děje. Já jsem ráda, že je ON! mrtvý a již žádné neublíží! Ani jsem to tedy nemusela hlásit, zabil se měsíc po tom, co mi tak strašně ublížil. Možná to udělat nechtěl, ale na litování toho hrůzného činu, omlouvání a slz- BYLO POZDĚ!! Já kvůli tomu asi rok nemohla ani pořádně spát, stále se mi to ve snech přehrávalo.
jinak vsem co maji nejakou bolest, drzim palce. Moc.
ja jen ziram, kolik kolegyn tu bylo znasilneno nebo obtezovano. Ja jsem mela uz na devitiletce asi 3 holky co mely vazne problemy. Sama jsem rovnez mela zazitek. Bracha me s dvema kamaradama u nas v byte drzel a osahvali mne. To me zacali rust prsa a zacala jsem menstruovat.Vzpominam si, ze jsem studem umirala a tem klukum jsem se roky snazila vyhybat. S takovejma exibicionistama a osahavacema mam rovnez zkusenosti. Jeden znamej, kdyz jsem u nej byla v byte, na me dost prudce vyjel a kdyz jsem odmitla , zuril a prestaval se skoro vzteky ovladat. Tenkrat jsem z toho vybruslila.
Jinak tyhle odpovedi by se meli dostat na verejnost. O zenach se v tisku bezne tvrdi, ze jsou manipulatorky, lharky a podvodnice. To znate ne?
jsem ráda, že takovou zkušenost nemám
Tohle si vůbec nedokážu představit.
Vůbec nemluvě o tom, když se znásilnění (násilí vůbec) děje v rodině (beztak možná nejčastější případ).
Jinak s výslechy policajtů mám taky svoje zkušenosti. Spousta jich patří do minulého režimu a budeme muset zřejmě počkat, až vymřou. Některé práce by asi někteří lidé neměli dělat příliš dlouho, přejdou na rutinu a to se potom dějí věci, když jsou lidé jenom kusy a čísla.
Jednou, v tramvaji se asi padesátník začal mačkat na mladičkou holku, osahávat. Šíleně mě to vyděsilo, ale nebyl jsem schopný nic dělat (!studem! - co jí to dělá na veřejnosti), přitom si myslím, že stačilo na něj houknout. Bylo mi ze mě zle, ještě teď nechápu, jak jsem mohl být takový debil. Doufám, že nebylo nic víc. Tramvaj plná lidí a nikdo nic.
Doufám, že tuhle pomoc nebudu nikdy potřebovat... Ale je fajn, že existuje někdo, na koho se tyto ženy můžou s důvěrou obrátit. Asi bych taky měla strach jít sama na policii a tu hrůzu prožívat znovu.
Je důležité...... nebýt na to sama.
Holky, co se vám něco takového, nebo podobného stalo, držte se, a bojujte.. ať se vám zraněné dušičky zahojí, jak jen to nejlíp jde.
A...... moc přeji, abyste potkaly někoho, kdo vám bude blízký... oporou.. a nezklame vás.
jana.s: proč jsi to nenahlásila mělas strach nebo ses styděla????
Sama: dneska je to čím dál horší a člověk se o ty děti fakt bojí,teďka už jsou přednější než cokoliv jinýho,co?
Brr: holky, teˇˇd jste mi připoměli mích asi 10 let. Naštěstí jsem byla s kamarádkou, taky si vytáhl a ptal se, jestli se v nemocnici léčí i tohle. Brrr, naštěstí hned když nás oslovil, tak jsme se od něj vzdalovaly, asi instinkt. A pak jsme vzaly nohy na ramena.
dopravou na koně určitě nepustím, i když si 
myslí, že už je dost velká na to, aby jezdila sama
Tak teˇˇd už vím, že se určitě budu muset rozdvojit, ale
Já jsem taky nezažila přímo znásilnění,ale když mi bylo tak 16,zastavilo vedle mě nějaké auto,vylezl chlap a ptal se mě na cestu.Já blbá sem mu to chtěla vysvětlit a on šel blíž a blíž a pak si začínal rozepínat kalhoty a tak blbě se při tom chechtal,tak jsem utekla.ALe hodně dlouho jsem se bála přibržďujícíh aut.
Já sama jsem nic takového neprožila a doufám, že ani nikdy nazažiju. Teprve teď, když už mám svojí rodinu a děti (naštěstí kluky)chápu mamku, co prožívala, když jsem někam šla. Tenkrát jsem si to nechtěla připustit, že se mi může něco stát a nechápala jsem, proč čeká, než se vrátím domů.
Efča:Pěkně napsané
Teda jak to tu čtu tak mi běhá mráz po zádech
. Držím 
všem obětem a posílám velkou
. Holky držte se
(pardon)
Ti hajzlíci by zasoužili fak pověsit za koule do průvanu
To je smutný
Matiee: 46.
K tomu není co dodat. 100% souhlas. Bohužel, ale na tohle tady maši zákonodárci neslyší.