První zmínka o existenci místa a hradní usedlosti pochází z roku 1113. V roce 1489 král Matyáš Korvín daroval hrad spolu s panstvím svému nemanželskému synovi Jánovi Korvínovi. U něj pak často pobýval. Před vchodem do zámku stojí prastará lípa, která pochází ještě z dob krále Matyáše a pod kterou rád sedával a vyřizoval státní záležitosti. Po jeho smrti se Uherska i Bojnického hradu zmocnily Zápolského vojska a obývala jej až do roku 1526. V 16. a 17. procházel hrad jako majetek rukama předních šlechtických rodů Uherska. Rod Thurzů jej upravil a přestavěl na pohodlné renesanční sídlo. V r. 1637 se stal majetkem rodu Pálffy. Poslední nositel tohoto jména kníže Jan František Pálffy byl světoběžník, rakousko-uherský diplomat a milovník umění. Dal zámek na přelomu 19. a 20. století přestavět v neogotickém slohu. Současná expozice naznačuje původní funkci jednotlivých obytných prostor, coby přepychového šlechtického sídla, a je vyzdobena řadou hodnotných uměleckých děl.
Ke zvláštnostem Bojnického hradu patří několik exponátů. V pětihranné věži se nacházejí tabulové
Skutečným skvostem hradního areálu je místnost zvaná Zlatá síň. Svůj název dostala podle stropu, který je vyřezávaný z borovicového dřeva a zlacený lístkovým zlatem. Je to kopie tzv. Andělského stropu z Akademie krásných umění v Benátkach. V síni je umístěno několik cenných obrazů. Mezi nimi jsou dva od českého mistra historického portrétu Václava Brožíka, který byl určitý čas dvorním malířem Pálffyů. Kníže Pálffy se dohotovení zlatého stropu nedožil. Zemřel ve Vídni 2. června 1908 jako starý mládenec. Protože neměl přímé dědiče, brzy po jeho smrti vypukly spory o majetek. Příbuzní nerespektovali jeho testament, kde kníže vyslovil přání, aby paláce ve Vídni a Budapešti, zámky v Králové a v Bojnicích byly zpřístupněny veřejnosti a aby umělecká díla zůstala na svých původních místech a prohlídka byla umožněna všem zájemcům. Bojnice byly prodány a ve třicátých letech se staly majetkem podniktele Jana Bati ze Zlína.
Lázeňské město Bojnice, ležící na horním Ponitří, má několik termálních pramenů. Vodou z nich se léčí hlavně pohybové ústrojí. Jeden z pramenů napájí rovněž termální koupaliště Zelená žába, které je známé po celém Slovensku. Stejně jako místní ZOO, kam rádi chodí malí i velcí návštěvníci města. Když se budete toulat Slovenskem, nezapomeňte na Bojnice!!!
Nový komentář
Komentáře
je to krásné
Přidávám se k ostatním, je tam opravdu moc krásně.
Mufly :-)) - a taky tam měli čápy, a kozu - zasloužilou matku (vzorně odchovala spoustu mláďat - nekozích)
Bojnice, a vůbec celý kraj kolem
Byla jsem tam v roce 1988.
jo a hlavně v ZOO mají muflony.o))))
Jinak v květnu se tam koná Festival duchů...je to krásné, byla jsem na zámku minulý týden.
Je tam přímo pohádkově
Bojnice...
to už je tak dávno, co jsem tam byla naposledy, ráda bych se tam podívala ještě jednou.
Jo Bojnický zámek
.Připravte si nožičky,při čumendě schodů jak nakakáno