Jestliže chcete „mluvit“ se svým dítětem ještě před rozvinutím řeči, je zde možnost použít jeden z programů pro znakování s kojenci a batolaty. Tato metoda komunikace je známá již od roku 1982. Zjišťovali jsme pro a proti.
O znakování s kojenci a batolaty jsme v našem magazínu již psali (viz odkaz pod tímto článkem). Jen pro shrnutí, jde o metodu komunikace mezi rodičem a slyšícím dítětem ještě v období, kdy maličké neovládá řeč. Existuje mnoho programů stavějících jednak na znacích pro Neslyšící, fundovanější potom mají vlastní systémy určené speciálně pro slyšící kojence a batolata.
Metoda byla poprvé zveřejněna americkými psycholožkami Lindou Acredolovou a Susan Goodwynovou v roce 1982. Na jejich základě vznikl systém BabySigns®, který je pravděpodobně nejucelenějším znakováním pro batolata vůbec. Jeho cílem je pomocí jednoduchých a dítěti přirozených znaků vyjadřovat základní slova jako „kůň“, „kočka“, „květina“, nebo třeba „děkuji“.
Pro
Zastánci znakování s malými dětmi tvrdí, že metoda prohlubuje vztah mezi rodiči a dětmi, pomáhá dětem v budoucí komunikaci slovy. Opírají se o tvrzení, že znakování je lidem přirozené a ani ho v pozdějším věku nevnímají. Jde o běžnou mimiku a posunky: Když říkáme „ne“, ušklíbneme se a kroutíme při tom hlavou, když říkáme „jděte vlevo“, často ukážeme tím směrem...
Proti
Skeptici naopak tvrdí, že znakování s batolaty a kojenci může činit v budoucnu problémy s vývojem řeči, protože dítě bude mít menší potřebu mluvit.
Slovo odborníka
Na čí straně je pravda? Na to jsem se zeptal dětského psychologa Vojtěcha Hadraby.
„Osobně se tím nezabývám jako problémem a jevem, ale moje zkušenost a zkušenosti mých kolegů jsou veskrze kladné. Pokud dítě má normální prostředí a normální stimulaci, může to jeho vývoj podpořit. Rozhodně bych se nebál toho, že by znakování mohlo dítěti nějak zpozdit vývoj řeči. Lidská řeč je komplexní, nejde jen o slova, gesta do ní patří. Když se podíváte na člověka, který telefonuje, také přikyvuje, kroutí hlavou, nějak se tváří. U dětí je jakékoli prohloubení komunikace a porozumění užitečné.“
Čtěte také...
- S miminkem můžete mluvit beze slov
Ukázky speciálních znaků pro malé děti. Odkazy na metodu a kurzy BabySigns®. - Jak mluvit s Neslyšícím?
Proč vám Neslyšící nerozuměl, i když jste mu to napsala na papír? Proč je správné psát slovo Neslyšící s velkým „N“?
Nový komentář
Komentáře
femme — #9 Omyl. Ty na dítě normálně mluvíš a u toho znakuješ zásadní slova. Jde pouze o to, aby dítě bylo schopno posunkem něco sdělit. Pokud to není schopno říct verbálně.
Ano, do určité míry je to "přitažené za vlasy". Ale záleží na nás matkách, jak se k tomu postavíme. My jsme s Jájou znakovali od jeho 8mého měsíce. A až ve 13tém měsíci prvně ukázal znak i on, tedy námi nabízený znak. Znakovali jsme, neučili jsme ho "násilně" znaky, které by znalo i jiné příručkové dítě. Znaky si vymýšlel převážně Jája sám. Prostě něco ukazoval a bylo na nás, abychom mu naslouchali a koukali na něj pozorně a všimli jsme si konkrétního znaku.
Jája má dva roky a už nějakou dobu "mluví".
Je to velmi individuální. I kdyby děti neznakovaly, neznamená to, že by mluvily dříve.
A to, že si nevšímám, co mi dítě ukazovalo a pak to prostě bez úspěchu a mého opětování vzdalo, neznamená, že jsou mu věci kolem fuk. To spíš naopak, jen už nemá potřebu sdělovat mi to, protože už se o to marně pokoušelo...
Je to prostě individuální. Nelamte hůl nad něčím, co jste si na vlastní kůži nezkusily a nebo s tím neměli dost trpělivosti.
Ač se Jája už rozmlouvá, používáme znaky stále. Než na něj na ulici řvát, aby slyšel, prostě si ukazujeme a funguje nám to (zatímco ostatní matky na své dítka řvou přes ulici nebo na hřišti, nám a ostatním znakujícím prostě stačí viditelně pro dítě ukázat).
Nepřesvědčuji nikoho, nemám to za potřebí, jen sděluji vlastní zkušenost.
Aggata — #11 Je jí 16 měsíců, o potoku "mluví" asi od 14 - máme ho po cestě do města, takže přes něj chodíme denně. Obecně jí všecko zajímá, co nepojmenuje, na to ukazuje a dožaduje se vysvětlení pomocí slova "tam".
Jinak já se s ní nic násilně neučím ;) Ale nečekám, že mi v roce a půl řekne slovy vše, co potřebuje, proto jsem ráda, když si můžeme vypomoci znaky. Třeba při povídání o zvířátkách a poobně.
A nemyslím, že by jí znakování brzdilo vývoj řeči. Za dva a kousek měsíce čekáme daší a taky s ním chci znakovat. Já osobně si třeba myslím, že malá je ráda, když mi může sdělit něco, nač jí slova nestačí.
femme.fatale — #3 No právě "znakuje" mi naprosto přirozeně, prostě nechápu, proč bysme se spolu s dětma musely něco násilně učit, když komunikace s nima je přirozená věc. Kolik dceři je, že "vykládá", že dole teče voda? To té mojí je to prostě jedno.
Chica — #6 Já jsem se teda znakovat pokoušela, ale Jeňa to vydržel bojkotovat dýl, než já zkoušet. Přesto mluvit začal až dva měsíce po druhých narozenínách. Ale zase od té doby tu hubu nezavře.
proč znakovat, když můžu na dítě mluvit
to si zase někdo mastí kapsu 
Když budu v práci od nevidím do nevidím, tak to můj vztah s dítětem neprohloubí ani kdybych mu znakovala klasiky ruské literatury
Svým dětem jsem vždycky rozuměla. Nepotřebovala jsem k tomu žádné zvláštní znakování. Pravda, u syna mi chvíli trvalo, než jsem pochopila, že "mamama" nejsem já, ale žvanec.
Moje kamarádka znakování s dítětem zavedla a výsledkem je že dítě nemělo potřebu začít mluvit...na co, když něco chce, stačí udělat správné gesto. Mluvit začíná opožděně, věřím, že to dožene, ale nevím, jestli to znakování za to stálo...
Já jsem nějak nepochopila, proč se to celé nafukuje. Myslím, že to tak bylo odjakživa, že rodiče dětem (a naopak) ukazovali různá gesta atd., jen v poslední době/letech je jaksi víc in nazývat to "znakování".
no, nevím..známá s dcerkou znakuje a musím říct že mi to dítě chvílemi připadá jak mentálně postižené ...
osobně bych raděj zůstala u normální komunikace
Aggata — #1 Ale znakování není o znacích uměle vytvořených, nýbrž většina znaků vychází z běžných činností nebo podoby s předměty. Např. čištění zubů - prst jako kartáček...
Já s malou znakuju a umí mi říct nejen to, co chce nebo potřebuje, ale i to, o čem si chce povídat. Když jdeme přes most, "říká", že tam teče voda a co tam žije za zvířátka. Když jdeme kolem benzínky, ukazuje, že se tam umývají auta.
Čímž nechci říct, že všichni musí s dětmi znakovat, ale do jité míry s nimi opravdu všichni znakují, aniž si to třeba uvědomují.
Linda se Susan na tom jistě dlouho a za slušný peníz pracovaly
Ani u třetí, nyní roční ratolesti nechápu, proč bych měla znakovat podle někým uměle vytvořených posunků. Na dítě mluvím, už teď mi zjevně dostatečně rozumí (napij se, upadlo ti to, dej si to do druhé ručičky) a když něco chce, tak to umí dát najevo tak jasně a vehementně, že rozumí i tatínek, který s námi tráví až trestuhodně málo času.