Zdroj fotografie: Shutterstock

Stáže rozdělují rodiny

Mezi jedno z nejdiskutovanějších témat se řadila povinná stáž v zahraničí, která vědecké pracovníky trápí. Ti musí odjet na 180 dní do ciziny, což se jeví jako diskriminační faktor. Geolog Petr Brož, který byl na mateřské dovolené a na konferenci působil jako reprezentant otců ve vědě, řekl, že mu tyto výjezdy připadají zcestné a požaduje jejich zrušení. „Nabízí se sice možnost rozdělit si stáž na dvakrát devadesát dnů, ale i tak je to pro celou rodinu těžké. Také je varianta dostat grant a vzít si manželku a děti s sebou, ale tak je vytrhneme z prostředí, na které jsou zvyklí,“ říká geolog a popularizátor vědy a dodává „řada z vědců jsou navíc introverti, těžko se v nových laboratořích, v novém prostředí adaptují a ze stáže si vůbec nic neodvezou.“

Ženy jsou lepší než muži

K tématu se ihned vyjádřila jaderná fyzička Alice Valkárová, která je předsedkyní Grantové agentury ČR. „Musím říci, že jsme řadu věcí již změnili, ale to, co říká pan Brož, nás ani nenapadlo. Stáž je však důležitá z hlediska růstu. Elegantním řešením je nevykonávat stáž v kuse, ale rozdělit ji postupně do pěti let. Zatím je to v řešení.“ Valkárová dále pak komentuje zmiňované granty pro celou rodinu, kde je prý otázkou, kolik takové granty činí peněz, a zdali z nich rodina vůbec může vyžít. Z průzkumů vychází, že je rodiny navíc dostanou zřídkakdy a projektů je navíc málo. I když na konferenci vystupoval Petr Brož, problém trápí především ženy. Ty ve vědě zastávají 30 % pozic, ale v zahraničních stážích bývají úspěšnější než muži.


Informovanost a loajalita

Další problémy by měl řešit projekt Vědma, iniciativa na podporu vědkyň matek. Výzva vzešlá z Akademie věd ČR adresovaná její předsedkyni, prof. Evě Zažímalové, upozorňuje na problémy, se kterými se potýkají vědkyně (i vědci) po návratu z mateřské, případně rodičovské dovolené. Po návratu z rodičovské dovolené nemají matky, či otcové možnost zaplatit si například adekvátní hlídání dětí. Situaci okomentoval biolog Pavel Stopka: „Stále tady nemáme dostatečně vysoké platy, například v Anglii je to již zcela jinak. Ale to je tím, že oni neměli 50 let totalitu. My si stále utahujeme opasky. Já svým kolegům dopřávám potřebnou svobodu. Když potřebují matky home office, tak ho dostanou. Lidé nevědí, co všechno si mohou odvolit. Můžeme třeba zaplatit kroužky pro děti, ale když volám na děkanát, nikdo pořádně neví, co tedy mohou a co nemohou schválit. Podle mě je stěžejní zlepšit informovanost.“

Na pár otázek jsme se zeptaly Michaely Frolíkové bývalé kolegyně Pavla Stopky:

Vy jste na mateřskou dovolenou odešla ve 25 a říkala jste, že jste dostala jen jeden grant a na další nedosáhnete...
Jednalo se o projekt pro mladé lidi do 35 let a já jsem žádost podávala dvakrát a grant jsem získala na druhý pokus. Je mi 36 let, takže jsem si tam mohla zahrnout i mateřskou dovolenou, na které jsem strávila asi 4,5 roku. My se zabýváme reprodukční biologií a naše skupina získala znalosti v určitém protejnu, a to se budeme snažit implementovat do praxe. Je to aplikační grant, takže tam budeme patentovat jistou technologii.

Vypadá to, že žijete pro vědu. Bylo pro vás těžké opustit ji kvůli mateřské dovolené?
Já jsem měla výborného pana školitele Pavla Stopku, který se vždy prezentoval jako „mother friendly“ a svůj doktorát jsem mohla absolvovat jen díky němu, protože on mě celou dobu nesmírně podporoval. Umožnil mi věnovat se dětem tak, jak jsem potřebovala a přitom mě stále udržoval v kontaktu s vědou tak, že jsem se například na den v týdnu mohla vrátit do práce, nebo jsem mohla osm dní před porodem vykonat státní zkoušku.

To vypadá strašně jednoduše, proč to tak nelze dělat všude?
Já si myslím, že to je jednoduché, když má kolem sebe žena prostředí, které ji podporuje, ale není to tak všude. Vždy je to o lidech, někteří mají jiné metody a hodnoty.

Určitě jste ale potřebovala i hlídání…
Státní školku jsme naštěstí získali ve třech letech věku a já jsem do nedávna pracovala na zkrácený úvazek. Velkou výhodou je třeba babička, ta pomáhá a je to opravdu velká pomoc.

A co váš manžel?
My jsme manželství, kde kariéru dělá hlavně manžel a on nás živí.

Vypadá to, že vy máte velké štěstí. Souhlasíte vůbec s tím, co se dnes na konferenci řešilo?
Máte pravdu, že jsem měla a mám velké štěstí na lidi kolem sebe. S tím, co se dnes řešilo, souhlasím, zvlášť s tím, co říkal pan Stopka.

Reklama