Geny nemají celkovou řídicí roli nad našimi vlastnostmi, chováním, zdravím a dalšími znaky. Ovládají je totiž i vnější spínače, které nejsou zakódované přímo v DNA a ty můžeme ovládat my sami. Funkci genů lze ovlivnit například prostřednictvím čtyř jednoduchých zásad.

Uvědomělé a prohloubené dýchání

Dýchaní je vlastně jediná činnosti autonomního systému našeho těla, kterou můžeme vědomě
ovlivňovat. Dokážeme třeba zkrátit nebo prohloubit dech. To, jak se nadechneme, však nemá vliv pouze na okysličení buněk, ale také na náš vegetativní systém a funkci genů. 
 
V dnešní době jsme se odnaučili správně dýchat, naše dýchání je hodně mělké a povrchní. Tím se snižuje kapacita dýchacího systému a výměna plynů a buňky jsou ochuzeny o životadárné látky. Naopak odpadní látky jsou více zadržovány,“ vysvětluje Taťána Maříková, která se vlivu negenetických faktorů na projevy genů věnuje ve své nové knize Genetika v širších souvislostech.
 
Úzká provázanost je mezi dýcháním a emocemi. Pocity, které zrovna prožíváme, se promítnou i do dýchání. „Platí například, že s mělkým nadechováním je spojený zejména strach. Zármutek se zase pojí s povrchním, křečovitým dechem a s prázdnotou v břiše. Nudíme-li se, náš dech je mrtvý, mělký, jsme citově prázdní. Naopak zažíváme-li pocity kladné, jako lásku, bezpečí, nadšení či úžas, máme dech klidný a hluboký, prodchnutý pocitem fyzické i psychické pohody. A takový je potřeba si pěstovat,“ doplňuje Maříková.


Foto: Shutterstock

Kvalitní a dostatečný spánek

Kvalita a délka spánku výrazně ovlivňuje lidské zdraví. Dospělému člověku se v ideálním případě doporučuje strávit v říši snů zhruba sedm až osm hodin denně. Existuje úzký vztah mezi genetickou výbavou a nedostatkem nebo poruchami spánku. Málo spánku nebo jeho narušení souvisí se zvýšeným rizikem psychických onemocnění, Alzheimerovy choroby, obezity, cukrovky, srdečních chorob, nádorových onemocnění i poruch imunity.
 
Byla také prokázaná jednoznačná souvislost mezi dlouhodobě zkráceným spánkem a stresem. „V poslední době znepokojuje mnoho odborníků trend, kdy zejména mladí lidé a děti chodí spát pozdě a brzy vstávají. Tito jedinci pak vykazují horší výsledky v paměťových testech a učení, ale zhoršuje se jim také imunita,“ upozorňuje Maříková.

Meditace

Hlavním efektem meditace je zklidnění těla i mysli. Pravidelná meditace má kromě zmírnění stresu bezprostřední dopad rovněž na fungování genů. V roce 2008 byla u skupiny dobrovolnic, které pravidelně meditovaly, zpozorována zvýšená aktivita enzymu telomerázy. S tím se pojí snížené riziko nebezpečných zánětů v těle, rakoviny i lepší imunita.

Sport

Sport nemá pouze efekt zdravotní, ale také psychický. Zcela zjednodušeně lze říci, že cvičení napomáhá tomu, že jsou některé geny zapínány a jiné vypínány. Fyzická aktivita totiž kromě dalších příhodných benefitů reguluje i funkci některých genů, například těch zvyšujících odolnost proti neurodegenerativním chorobám, jakou jsou alzheimer nebo parkinson.
 
Při fyzické aktivitě také dochází ke zvýšené tvorbě zmíněné telomerázy i endorfinů, serotoninu či dopaminu, které navozují pocity blaha a štěstí. „Endorfiny jsou jakýmsi obranným mechanismem. Vyplavují se při fyzické zátěži i při stresu, posilují imunitní systém, urychlují hojení a navozují pocit dobré nálady. Na pravidelné cvičení tak můžeme nahlížet jako na prevenci před mnoha závažnými chorobami i depresemi,“ uzavírá Maříková.
 

Reklama