b6a685f5b7835-shutterstock-2588183981.jpg
Foto: Shutterstock

S příchodem jara přichází i jedna z nejpříjemnějších změn roku – rána přestávají být tak temná a večery se začnou viditelně prodlužovat. Nejde přitom jen o skok při změně času, už během března se délka dne natahuje téměř každým dnem o další minuty. V praxi to znamená, že i když se vám zima zdá nekonečná, světlo si postupně bere zpátky svůj prostor a rozdíl na začátku a na konci měsíce je překvapivě výrazný. Od začátku do konce března se tak doba, kdy je světlo, dokáže natáhnout o necelé dvě hodiny, tedy zhruba o čtyři minuty denně.

Pak přijde ono známé posunutí času na letní čas. Letos u nás začíná v neděli 29. března. V tento den se ručičky posunou z 02:00 na 03:00, tedy o hodinu dopředu. To znamená, že noc ze soboty na neděli bude o hodinu kratší a budeme spát o hodinu méně. Po změně času už zase vychází slunce podle hodinek o něco později, ale denní světlo dál roste.

Proč to celé vlastně vzniklo? Myšlenka „šetřit“ denní světlo je stará přes sto let. Royal Museums Greenwich připomíná, že jedním z klíčových hlasů byl William Willett, který v roce 1907 kritizoval „plýtvání denním světlem“ v letních ránech a prosazoval posun času tak, aby lidé mohli využít víc světla večer. Prakticky se to ve Velké Británii uchytilo během první světové války, kdy se podobná opatření rozšířila i jinde v Evropě, včetně Česka.

A kam to celé míří? K vrcholu světla v roce, tedy letnímu slunovratu. Ten u nás připadá letos na neděli 21. června v 10:24, přičemž kolem tohoto data se den drží na vrcholu a my si tak užijeme celkem kolem 16,5 hodiny (dle města a zeměpisné polohy) denního světla.

Zdroje: RMG, rmets, VTM