
Nejčastější příčinou smrti byl infarkt, tedy zlomené srdce.
Další studie byla uveřejněna v r. 1996. To byl již výzkum rozsáhlejší.
Odborníci sledovali 1,5 mil. osob od 35 do 84 let.
Závěr zněl: v prvních 6 měsících po ztrátě partnera se riziko zvýšilo o 20–35 %.
Přitom u mužů bylo vyšší.
Akutní stres může vyvolat srdeční infarkt – srdeční arytmie, dýchací potíže, silné bušení srdce – a to v extrémním případě vede k smrti.
Profesor Cowie z londýnského Národního ústavu plic a srdce říká:“Stačí, když pomyslíte na milovanou osobu, či na ni pohledíte a do krevního oběhu se začne vyplavovat adrenalin, oční panenky se rozšíří, srdce zrychlí frekvenci tepů.
Ale ztráta partnera vyvolá akutní stres – víc pijete, spíše se připletete k nějaké nehodě, jste méně opatrní, vylučují se stresové hormony, což vyvolává celou škálu nemocí, trpí imunitní systém.“
Psycholog Philip Evans z University of Westminster se věnuje studiu, jak emoce ovlivňují fyzické
Existují i relativně banální potíže vyvolané stresem.
Od žaludečních a střevních potíží, přes bolesti svalů až po větší náchylnost k chřipce a rýmě.
Evans v právě dokončené studii o vlivu stresu na imunitní systém říká: „…hladina protilátek je nižší u lidí, jejichž citový život je rozvrácen“.
U 2 000 osob sledoval hladinu imunoglobulinu A (IgA). Také hladina kortizolu, hormonu stresu, ukazuje na pevnost vztahu.
Takže syndrom zlomeného srdce byl prokázán a další studie pokračují.
Nový komentář
Komentáře
kubikm:No….
zdálo se mi to tady moc smutné
.
Léthé:
jak poetický večer
Když srdce
tvé rozbije ON,
.
,
.
kup si na něj KANAGON
Kup si ještě pistoli
a provrtej břicho tomu hajzlovi
kubikum: Já vím. Už to skoro přešlo, nejhorší byl ten první půlrok. I mamka si už jakžtakž zvykla a naučila se žít sama. Chodí na výlety s důchodci, studuj edějiny umění a angličtinu, jede v létě na dva zájezdy - k moři a do hor. Vždycky se ségrou říkáme, že dkyby to bylo obráceně a umřela dřív ona, táta by se přes to nedostal - je to i v tom článku.
risina: to bylo dobré, že jste mu splnili přání, to se má...
přebolí to uvidíš...až pochopíš, že kdyby umíral na rakovinu, že by to pro něj bylo mnohem horší, tohle bylo milosrdnější....
AD veselo na pohřbu - mně před dvěma lety umřel táta. Úplně najednou, prostě se mu v noci udělalo špatně a než přijela sanitka, byl mrtvý. Byl to šok pro mě, pro ségru, naše rodin ya a samozřejmě největší pro mamku. Vzpomněli jsme si, jak na nějaké rodinné sešlosti říkla, ž echce na pohřbu zahrát Až to se mnou sekne od Nohavici. mamka nechtěl, že se to nehodí, al emy to prosadili. A pak za námi lidi chodili a říkali, že to bylo hezký, protože to bylo fakt o něm... Jenže já od té doby tu písničku nějka nemůžu poslouchat.
Atena: holka, já taky na hřbitov nechodím....já mám pocit,že tam máma není...já na ní často myslím a kolikrát si tak říkám, co by asi dělala ona...
já mám taky pocit, že je důležitělší na ty lidi myslet a dál o nich vyprávět, že tím jako žijou s námi....
houserop:
jasně, myslím, že žádný politik nezaslouží
ale možná by neškodilo se pomodlit, aby dostali rozum...
kubikm: Mne je naprosto jasny, ze ten paprsek poslal deda.
On byl straslivej vtipalek, dokonce jsem mu jako nejlepsimu bonmotistovi venovala disertaci
A ani zaziva by si to nenechal ujit - co je za napad se modlit na pohrbu za politiky, ani pred volbama bych se za ne nemodlila, natoz na pohrbu
Klárčí: 40
jejda, ještě, že jsi přijela včas, viď...denísek teď na stáří špatně snáší odloučení....
: 50 praštěná nejsi...pročpak...ale sama vidíš, že ten první přístup k situaci byl lepší
já právě když jsem prvně viděla takový pohřeb v jedné malé vesnici, nemohla jsem si to v hlavě srovnat...až později jsem pochopila, že ty lidi se nesmějou, že umřel, ale proto, aby na něj v dobrém vzpomínali...to už každý mohl říct i všelijaké ty lumpárny, co by za života říct nešly....
: 46 nepřepočítávej city na peníze, bylo hezké, že se lidi s ním takhle rozloučili, sama jsi předtím psala, jak smutek ochromuje a snižuje imunitu, je to i v článku
když jsi smutná, dostaneš snadněji i rýmu, natož něco vážnějšího....
Blackie: to jsi napsala moc hezky, zapomenout se nedá, ale žít dál se musí
nesouihlasil, abys hned odešla za ním, určitě by si přál, abys dál žila naplno
určitě by tvůj
moc ti
houserop: víš, že se ti to taky tak zdá? určitě to byl on, já na toková znamení věřím
Babicka dedu prezila o nejakych..hm...skoro 50 let, ale po smrti jejiho syna to s ni slo hodne, hodne dolu. Kardiostimulator, postupne mrtvicky, zacla "blbnout" a provedla nam pravda par humornych kousku, ovsem smutne na tom je, ze bez nejakeho umyslu... A taky spatne nesla to, ze mela hodne, hodne dlouho vic "svetlych" chvilek, kdy si zpetne uvedomovala, ze ji mozek zacina jit do haje...
Ale strejdu nakonec prezila o 11 let, i kdyz uz to bylo poslednich pet let spis zivoreni nez zivot
kubikm: Presne jak pises, ze hrbitova rovnou do hospody. A vesela historka, ta se hodi. I kdyz asi ne na vsech pohrbech se budu smat, jako na pohrbu meho dedy. Ale kdyz ja si nemuzu pomoci, modlit se na pohrbu za papeze, arcibiskupa, biskupa i politity, to jsem se fakt musela smat. Zvlast kdyz v tu chvili zasvitilo oknem na rakev slunicko - fakt si myslim, ze si deda v nebicku pripomnel svuj oblibenej bonmot "lepsi dobre v hrobe nez blbe na schuzi". Doted se mi po dedovi moc styska, ale tenhle paprsek svetla si budu pamatovat az do smrti jako posledni rozlouceni...
Karolinka_: nesvazuj, neber mu kamarády, neber mu koníčky
je normální, že lidi někdy jdou odděleně - jeden na závod aut, druhý s kámoškama na kávičku
nemůžete být spolu pořád
a pamatuj
že tě miluje - to se nedá nijak dokázat
ale že tě nemiluje, to poznáš lehce
víš, co tím chci říct...
a taky platí to přirovnání se stínem
když za ním poběžíš - bude prchat
když jdeš od něj - běží za tebou, vyber si, co bys raději....
Natalie: zkus to odčinit, dokud máš čas, trochu ji rozmazluj a tak a myslím, že byste si to měly vyříkat někde nad kávičkou a dortíkem...abyste z toho nakonec měly obě dobrý pocit
puberta je někdy hrozná...začíná pomalu u vnučky...takové ty nafouknuté tvářičky....
ad 23 - dej pozor, pokud na partnerovi budeš moc viset - mohla bys být závažím, které bude chtít odhodit
přílišná láska dusí...
tak ti přeju rozum a
Natalie: nejhůř jsou na to asi ti, kteří už něco nestihli - udobřit se po hádce, nebo babičku obejmout a tak...už to tu kolikrát lidi psali...
já si zase dlouho vyčítala, že jsem na mámu byla v pubertě hodně hubatá...a že jsem neměla čas to odčinit, protože ona za pár let umřela na rakovinu prsu
věřím, že platí
žij tak, jako bys měl zítra zemřít....prostě omluvu neodkládat a pod.