Chtěla bych přidat můj zážitek z loňských Vánoc.
Loni jsem si koupila nádhernou plničku na zdobení cukroví s různými vykrajovátky. Nejdříve jsem váhala, jelikož stála 300,- Kč, ale když jsem viděla obrázky na krabici, jak vypadá konečný výsledek, tak sem ji koupila a těšila jsem se, jak ji večer vyzkouším.
Zjistila jsem, že do toho můžu dát šlehačkové těsto, tak jsem si vybrala kolečko, který mělo uprostřed tvar vlnky a začala jsem to pokládat na plech, pak jsem to upekla, vyndala jsem plech z trouby a dala jsem ho na stůl, aby to vystydlo.
Vtom přišel muž domů z práce, zasedl ke stolu a začal mi cukroví, které nestačilo ani vystydnout, jíst.
To mě trochu naštvalo, tak jsem mu já hloupá řekla, ať mi radši pomůže. Dala jsem mu tu plničku, ukázala jsem mu, co má dělat, a já šla zatím dělat další těsto na vanilkové rohlíčky.
Udělal asi dvě vlnky a najednou jsem zaslechla takové zvláštní prasknutí, otočila jsem se a myslela jsem, že špatně vidím, moje drahá polovička držela v ruce moji krásnou, novou a drahou plničku PRASKLOU NA DVĚ PŮLKY.
Byla jsem tak naštvaná, že jsem s tím těstem plácla na stůl a řekla jsem, že se na to můžu vykašlat. Bylo mi to líto a mužskej se smál - že to prý prasklo samo a on nic. Mělo mě napadnout, že mu to nemám dávat do ruky, ženský berou všechno s citem, ale chlapi?
Takže plnička skončila v koši a mně se protáhlo pečení o dvě hodiny, než jsem to vytvarovala. Dneska, když tu plničku vidím v krámě, tak si na to pokaždý vzpomenu a musím se smát.
P.S.
Další příspěvek jsem napsala do CUKROVÍ NA MADĚRU, ten stojí také za přečtení.
Milá Jano, vypadá to, že se pořád jen rozčilujete. Každopádně je vidět, že manžel jde na věc promyšleně a ne jako já: To víš, že to udělám, to víš, že to umím, já to zvládnu. Namísto: Jéé, zase jsem to pokazila, už mi to zase nejde, nezvládnu to...
Jojo, naše paní profesorka na psychologii tak nerada dělala knedlíky, že svému příteli tehdy řekla, že je neumí. A on je měl tak rád, že se je naučil a dělá je pořád.
Těm, co jdou už domů, přeji krásný víkend.
Vánoční pondělní téma zní:
Úklid nebo bordel?
Jak prožíváte předvánoční úklidový maraton?
Uklízíte průběžně, nebo to strhnete těsně před Štědrým dnem?
Patříte k pohodářům, kteří to neřeší?
Co jste po roce našli za skříní?
Uklízíte i místa, která vlastně už moc neznáte?
Pro každého znamená vánoční úklid úplně něco jiného - podělte se s námi o to, co to znamená pro vás!
Napište nám o tom:
redakce@zena-in.cz
Na pondělní téma se připravte, dámy, lépe, věřím, že po čtvrté neděli adventní už budete mít všechny naklizeno - protože Štědrý den vyšel úplně hloupě na sobotu, takže v opačném případě budete mít co dělat, abyste to stihly v pátek odpoledne. Těší se na vás Dana.
Nový komentář
Komentáře
Tak to je opravdu zásadní životní zlom
