Nevíte, co s časem, a máte smysl pro humor? Vydejte se na návštěvu k západním sousedům. Ve východoněmeckém městě Apolda, které leží přibližně 100 km od českých hranic, mají unikátní muzeum. Přijdou si tu na své především recesisté, ale i nespokojení pamětníci „starých zlatých“ dob minulých.
Apoldští tu zrekonstruovali typický socialistický dům a nainstalovali v něm stálou výstavu s názvem „Olle DDR“, která je věrným obrazem života v reálném socialismu.
Výstava má ilustrovat historii všedního života v bývalé NDR (Německá demokratická republika) a návštěvníci například mohou dokonce navštívit i kancelář stranického funkcionáře! Celkem je v muzeu více než 12 tisíc exponátů.
Otvírací doba je duben–říjen od úterý do neděle 10–18 hodin, listopad–březen 10–17 hodin.
Vstupné je pro dospělého 1,5 EUR (40 Kč) a pro studenty a nezaměstnané 1 EUR (27 Kč).
Německo vloni navštívilo 111 tisíc českých turistů, což znamená, že je čtrnáctou nejpopulárnější českou turistickou destinací.
Nový komentář
Komentáře
Qwendolka — #16 Přesně tak, já měla v době sametévé revoluce 11 let, ale dobře si vzpomínám že pro rodiče bylo sto korun spoustu peněz. Taky na ty dva druhy jogurtů v obchodě a na to nadšení když se někde objevilo něco tuzexovýho. Já se ráda mrknu nebo si přečtu něco o týhle době, zní to nostalgicky, ale naštěstí je to pryč.
LudPa — #15 představa nízkých cen v době socialismu je nesmysl. To by dnes ta ruská zmrzlina musela stát cca 30,- ale myslím, že její cena je 15,- kč. Mléko 30,- chleba 40,- . Někde jsem četla nějaký článek který srovnával průměrné platy "tehdy" a dnes.
Pamatuji si, že můj otec někdy v roce 1984 koupil první barevnou televizi za 15 000. A pokud byl tehdy průměrný plat kolem 2000-2500? (já to fakt nevím, nepamatuji se)Teď mámé také televizi za cca 15 000, ale ten plat je rozhodně někde jinde. Vím, že plno lidí na průměrný plat nedosáhne - v roce 2008 byl asi 23000, ale to bylo i tehdy, moje babička měla důchod 700,- kč.
Jinak si také pamatuji ty předvánoční fronty na banány, mandarinky... Ten bůček nevím, to si nepamatuji, ale to byl tedy hnus fialovej.
Já jsem měla ráda ruskou zmrzlinu, stála 3 Kčs a žvýkačku Pedro za 1Kčs, taky pardubický perník za 2.90Kčs nebo Eskymo zmrzlinu za 50 hal a výborné byly loupáčky za 45 hal , jo to byly ceny, houska stála 30 hal, chléb 4.20 Kčs a litr mléka 2.90 Kčs. Ale k nákupu vepřového jsem si musela nedobrovolně kupovat bůček, jinak nebyl nárok a jednou jsem stála na "vánoční příděl" byl to balíček rozinek,balíček lískáčů,1kg banánů a 1kg mandarinek a to bylo kolem roku 1979.
Tak jsem se hned zeptala mamky a mejdlíčka a fialky si kupovala za války
Je ročník 33. A pendrek a turecký med.
átéčko — #12 Já jsem ročník 70 a fialky, mejdlíčka atd. znám z vyprávění od maminy
Ale Plzeň byla určitě zapadákov a že tu nezbyla žádná mejdlíčka z války, to mi hlava nebere.
Quentinová z Montargis(Kentánová) — #9 A možná jen u nás v Zapadákově nebyly fialky
Quentinová z Montargis(Kentánová) — #9 Kdysi prý byly jiné špalky, říkala babička. Moje a ta byla ročník 85, ale 1885.
Z vyprávění znám leda od babičky mejdlíčka, ty prej byly v padesátých letech, nějaký škrobový cukroví ve tvaru malých mýdel...
átéčko — #8 jsem ročník 73 a fialky si pamatuju z cukrárny, malý kytičky, děsně voněly...a špalky byly dlouhý lízátka,takový pruhovaný...Nebo to myslí čiperka něc o jinýho..?
čiperka — #6 Tobě musí být sto let! Fialky, špalky? O tom jsem jen četla a je mi 53!
čiperka — #6 taky vzpomínám asi nejvíc na cukrovinky, na šumák, vitacit...točenou zmrzku "malou" a "velkou"...na sušenku Zoretku a zrovna z DDR na takové velké pěnové bonbony růžové a bílé, sypané kokosem) Milovala jsem i obyčejné žužu z pouti a vůbec kolotoč, když přijel do Habartova....jéé to bylo něco, podkolenky, dřeváčky, sukýnku a tričko s proužkama, do vlasů berušky a hurá na kolotoč) z repráku jely hity od Suzi Quattro Akékimilof áha, kimiké kimilof a jiné) nebo od ABBY Júúúúkendénc, to bylo něco
To muzeum je asi spíš recese, než že by se někomu fakt stýskalo...
FAXÍK — #5 ..já taky vzpomínám, stýská se mi hlavně po cukrovinkách
, které zmizely -fialky,mejdlíčka, barevné špalíky, medové včeličky, bistru Arbat v Praze, kde měli báááječný borč
vzpomínám a dost často
Já tam také jezdit nemusím. Doma máme tolik různých krámů z doby socialismu, že to budu moci názorně ukazovat ještě svým vnoučatům. I náhradní díly na toho trabanta se tam najdou.
To mě taky neláká, dost rudochů je i tady u nás, ještě za nimi jezdit, to tak!
Já bych tam ani nejela. Dívat se na ten hnus.
hmm, do muzea nemusím tu dobu jsem zažila a nnedala bych za to ani cent