Kolikrát denně zadáváte někam heslo? A uvědomujete si při tom, že JEN tím POUHÝM naťukáním NĚKOLIKA MÁLO znaků, vlastně oddělujete svůj soukromý svět od toho okolního? Že je to něco jako dveře od bytu, které mají bránit, aby vás nikdo nevykradl. A přesně s touto myšlenkou bychom HESLO měli tvořit. Domovní dveře si přece také nepořídíte JEN papírové a nezavíráte je JEN na kliku bez zámku!

Až na vzácné výjimky se s nutností přihlásit se někam pod heslem setkáváme den co den všichni. Ať už se jedná o počítač v práci či doma, poštu či Facebook, není dobré situaci podceňovat. Všude tam se totiž nachází soukromé informace, které by v nepovolaných rukou mohly znamenat nepříjemnosti. A nejen to. Pokud se někdo přihlásí například do vaší pošty, stává se najednou v očích ostatních vlastně vámi. Téměř nikoho totiž nenapadne, že za emailem, jenž je odeslán z vaší adresy, může v tu chvíli stát někdo jiný. Takový je dnešní svět. Samostatnou kapitolou je pak internetové bankovnictví, kde se může jednat doslova o náš majetek. O nutnosti používání bezpečného hesla (password) je tedy zbytečné vést jakoukoliv diskusi. Teď už jen vědět, jak na to.
5ba0c69b18773obrazek.png
Připravili jsme pro vás stručný návod, jak si „počítačové heslo“  udělat bezpečné. A jak minimalizovat možnost zneužití toho, co tímto seskupením znaků chráníte.

Ideální heslo je dostatečně dlouhé a složené z číslic, malých i velkých písmen, ale také třeba podtržítek. Důvod je prostý: heslo musí být pro ostatní  naprosto nelogické a neodhadnutelné (v souvislosti s vaší osobou). Asi nejhorší možností jsou kromě populárního „1234“, případně JAKO že lepšího „123456“ (smích) jména a data narození členů rodiny či vysněných (nebo skutečných) milenců.

Pamatuji si, jak kolegyně v bývalé práci dávala tvrdošíjně všude, kde po ní chtěli heslo, do kolonky „password“ hezky česky napsané slovo HESLO. Pokud si ťukáte na čelo, tak vězte, že je právě tohle celosvětový trend, resp. bolístka. Dle nedávné tiskové zprávy počítačové školy GOPAS se na seznamu nejpoužívanějších hesel na prvních dvou místech dlouhodobě drží hesla „123456” a ono „tajemné password“. Ve výpisu těch nejfrekventovanějších - jak už bylo řečeno - se často objevují také křestní jména blízkých, názvy oblíbených sportovních klubů nebo hudebních skupin a sekvence čísel nějak spojené s rodinou.

V tomto místě je dobré si uvědomit, zda to nemáte někdy taky! Raději si to změňte hned teď!

Další důležitá věc: Pro každou příležitost (pošta, počítač jako takový, aplikace, sociální sítě,  atd.) byste měli používat JINÉ heslo!
Někdy se doporučuje (a banky nám to přímo vnucují) jednou za čas heslo MĚNIT… To je k diskusi. Pokud jste totiž obyčejný smrtelník a nejste schopen si hesla psát do zašifrovaného souboru, odkud je pak prostě kopírujete, půjde vám za chvíli z takového množství hlava kolem. Proto se dnes už i experti na počítače kloní k názoru, že heslo u většiny záležitostí měníme, až když máme podezření, že mohlo být nabouráno. Samozřejmě to platí jen v případě, že nepracujete třeba pro tajné služby (smích).

5ba0c74fdeba5obrazek.pngAle to není, co se týká bezpečnosti, vše. Ani to nejsilnější heslo vám totiž nepomůže v případě, že si jej uložíte do počítače či  zůstanete tzv. přihlášeni  (u banky vás to naštěstí po chvíli neaktivity odhlásí, ale jsou tu i další věci, kde je třeba na to dávat pozor). Na svém soukromém počítači si asi nebudete pokaždé poštu složitě ukončovat, ale v ostatních případech myslete na to, že mnohé papírové dopisy/dokumenty byste také nenechali volně ležet na stole, zvlášť když k němu mají přístup i cizí lidé.

Takže pokud se přihlašujete k emailu, facebooku či k jakémukoliv jinému účtu z veřejného místa/od kamaráda/od kolegy, vždy se pečlivě ODHLASTE. Nejen že by mohlo dojít k zneužití (např. právě v té internetové kavárně, kde jste se ke svým věcem přihlašovali), ale je snadné se stát i obětí nejapného vtípku (třeba právě od toho dobrého kamaráda). A ani to nemusí být zrovna příjemné, zvlášť když má dotyčný v nepoměru sociální inteligenci a zálibu v senzacích. Osobně si pamatuji, jak jsme si chvíli v práci všichni lámali hlavu, proč si dal kolega jako úvodní fotku na facebook dva líbající se politické dinosaury. No ano, prostě se jen neodhlásil v zasedačce z facebooku a náš firemní kašpárek neodolal.

Asi není třeba připomínat, že i když důvěřujete lidem kolem sebe a svěřili jste jim třeba svoje hesla, což je samo o sobě špatně, rozhodně si je nenechávejte posílat (když ho zapomenete), např. přes messenger nebo sms. Pokud už tak učiníte, okamžitě heslo po přihlášení změňte.

A snad ještě nakonec dobré připomenout zcela ZÁKLADNÍ VĚC: Když odcházíte od počítače/z místnosti/v open space na dohled, tak ho zamkněte jako celek. Stoprocentně to platí v práci a občas se to vyplatí i doma, zvlášť pokud máte zvídavé a technicky nadané děti.

Přečtěte si také:

Reklama