Mít své soukromí je velmi důležitá věc. Na veřejnosti to jde docela těžko, ale doma by ho měl mít každý. Když nic jiného, všichni by měli mít jen pro sebe alespoň svůj mobilní telefon a mailovou schránku. Víte ale, že všude to takhle není?
Byla jsem překvapená, když jsem se na toto téma bavila se známými. Myslela jsem si, že mobil a mail partnera jsou věci, které jsou tabu, prostě se neprohlížejí, i kdybych byla sebevíc zvědavá a měla podezření na cokoliv. Ale zjistila jsem, že někteří lidé se rádi a bez uzardění na cizí zprávy podívají. A ještě to dělají tak, že na to dotyčný časem přijde.
Přečtěte si také: |
|---|
Donedávna neměla Květa v manželství s Michalem problémy, vlastně doteď nemá, trápí ji jen jedna věc: Zjistila, že jí Michal kontroluje mobil.
„Netuším, jak dlouho to dělá, vím to asi měsíc. Nemám co skrývat, nejsem nevěrná a s nikým si nepíšu tajné zprávy ani nic, co by Michal nemohl vědět. Ale mrzí mě, že má potřebu mě kontrolovat, že mi takhle zasahuje do soukromí.
A jak jsem na to přišla? Náhodou. Mám kamarádku, která mi docela často píše, a taky se vídáme. Občas se zmínila, že mi něco psala, ale já od ní žádnou takovou zprávu nedostala. Nejdřív jsem to považovala za náhodu (přece se stává, že technika nemusí fungovat stoprocentně), ale pak už mi to začalo vrtat hlavou. Přece není možné, že by mi nepřišlo rovnou pět zpráv?
Četl je a mazal
A pak se jednou kamarádka zeptala: Hele, nečte ty zprávy Michal? Pak ti je třeba maže, abys na to nepřišla, že je otevřel. Samozřejmě jsem to popřela, proč by Michal něco takového dělal? Ale pochybnosti už byly zasety. Rozhodla jsem se, že to zjistím, ale tak, aby to nevěděl, abych ho neosočila nevinně.
Domluvila jsem se s kamarádkou, že mi pošle zprávu přesně v určenou dobu, když byl Michal doma. Volala mi, že ji poslala, koukla jsem, byla tam přijatá, ale neotevřela jsem ji. A pak jsem šla do koupelny. Když jsem se vrátila a dívala se na mobil, zpráva byla pryč! Tak to bylo jasné... Jednou jsem ještě pro jistotu šla do práce a „zapomněla“ doma mobil, řekla jsem Michalovi ahoj a ještě chvíli počkala v předsíni a sledovala, jestli si mobilu všimne. Všiml, hned ho vzal a začal v něm číst...
Chystám se Michalovi říct, že vím o tom, že mi kontroluje mobil (a kdovíco ještě), a že se mi to nelíbí. A budeme to muset nějak vyřešit. Je mi líto, že to dělá, protože jinak si rozumíme. A když to jinak nepůjde, holt si dám na mobil kód a změním si heslo k mailu.
Ale mám obavy - je to jen mobil, nebo má prostě takovou kontrolu všeho v povaze?“
Nový komentář
Komentáře
Kamarád měl také doma kontrolující furii. Nejen že mu sms mazala. Ale ještě předtím stihla zavolat a seřvat odesílatele. Já dostala vynadáno jen za to, že jsem mu napsala, že mám půjčené knížky dočtené, že mu je dojdu vrátit. Se slečnou mu došla trpělivost poté, co do telefonu hystericky řvala na jeho malou neteř, která mu napsala, jestli zajdou na zmrzlinu. Je jí 10 let. A slečna na ní řvala, ať se ani neopovažuje přiblížit k jejímu příteli, jinak uvidí. Jak uviděla v odesílateli ženské jméno, viděla rudě. Teď má naštěstí přítelkyni normální.
Danila — #19 Tak hodně štěstí do života s tímhle názorem
Jsem si jistá, že velmi brzy dopadneš dost tvrdě na ústa a je úplně jedno, jestli to bude ze strany tvého partnera nebo z tvojí 
Tak myslím, že to není jen o tom co skrývat a co ne, ale přece jen si člověk píše věci s někým, třeba s nej kámoškou a manžel nemusí vědět všechno,jsou věci, který člověk člověk řekne jen své kamarádce, jelikož manžela by to stejně nezajímalo a naopak...
vadí to len tým čo majú čo skrývať.
No, znám paní, která svému manželovi kontroluje vše - maily, skype ....jenou jsem mu psala mail a ona mi pak vynadala, co mu píšu a chtěla vědět, proč mu to píšu. A když náhodou zrovna k něčemu nemá přístup, útočí na něj tak dlouho, až jí to ukáže. Tohle už je hodně za hranou, ale co s tím, že....
Mickey Mouse — #13 My to prostě máme jinak a ani jeden z nás to jako výraz neúcty nebere. Máme společné přátele a když se nedovalají jednomu, volají na druhý mobil. Kupříkladu.
Máme mobily zároveň i na práci, takže někdy i "moment, předám", udělá kšeft. Ale to nic nemění na tom, že jinde to mají jinak. Důležité je, aby se shodli ti dva, kteří jsou spolu.
fuj
,já i když chci volat z jeho telefonu,tak se zeptám a čekám až mi najde číslo na toho známého,komu chci volat a telefon hned vracím,tak jako ho nekontroluju na záchodě tak mu nelezu do osobních věcí
,kdykoli mi telefon dá,nebo mě požádá at za něj napíšu email udělám to co chce, ale nikde nešmejdím, můžu teoreticky a i on, ale neděláme to proč taky
jsou věci které jsou jen moje,ne že bych nevěřila,ale každý člověk má mít prostor ,který je jen jeho
Manžel si myslel, že jsou věci jako mobil a email naše společné ikdyž sem mu říkala, že se mi nelíbí, když mi tam nakukuje. Ne proto, že bych tam měla něco tajného a neřestného, ale že jsou to moje zprávy a chci je přečíst jako první, stejně mu o tom povím. Potom jednou jsem vešla do pokoje a viděla jsem, že si na PC prohlíží moje zprávy ... měla sme chuť vybuchnout ale jenom jsem tak prošla ke skříni a zeptala se: ty si čteš moje zprávy? Zarazil se a omluvil, že to už neudělá. A neudělal.
Mickey Mouse — #13 Přesně tak! Když někdo někomu volá, tak chce mluvit s ním, a ne s někým jiným, že jo
A abych někomu říkala "Manžel je právě v koupelně, zavolejte později", to bych si připadala jako idiot. Zaprvé to volajícímu sežere prachy a zadruhé když vidí, že to nebere, tak snad to zkusí znovu, ne? 
A když ne, tak se evidentně nejednalo o nic důležitého.
U nás jsou mobily naše soukromé majetky. Nebereme si je, nečteme, nic. Stejně tak počítače, tablety, notebooky..... každý máme svoje a to svoje taky používáme. I když nechá manžel ležet vedle mě na gauči zapnutý tablet, v životě by mě nenapadlo si ho vzít a začít mu prohlížet maily, facebook, cokoliv. Ani on mně by to nikdy neudělal.
(Stejně by nemohl, mám vše pod heslem
A dost dobře nechápu lidi, co tyhle věci pod heslem nemají. Nejde vůbec o šmejdení partnera, ale co třeba ztráta toho zařízení nebo krádež? To fakt chcete, aby někdo cizí viděl bez nejmenší překážky celé vaše soukromí? Já nechci, takže pokud se chce někdo na moje údaje dostat, ať s tím má aspoň pořádnou dřinu 
)
Suzanne — #12 Hmm, tak to u nás si mobily navzájem nezvedáme. Když někdo volá na mobil manželce, nic mi do toho není, jinak by dotyčný zavolal na můj mobil. Stejně s SMS. Nekoukáme.
Jen se navzájem upozorníme, že zvonil telefon, aby si každý svoje záležitosti mohl vyřešit.
A ano, vadí mi i koukání na displej, kdo že to volá! Ne kvůli tomu, že bych chtěl něco tajit. Ale protože to je výraz neúcty a potřeby kontrolovat.
Souhlasím s tím, co napsala Rikina - naprosto.
Za sebe dodávám, že s mobilem druhého manipulujeme běžně, když zvedáme hovory, pokud je ten druhý třeba v garáži nebo na zahradě a víme, že je žádoucí to zvednout. Můj muž nemá mobil s internetem, tak mu ho dám do ruky, aby kouknul na mapu počasí např., já v jeho přístroji můžu najít něčí číslo. Ale co mi přijde absolutně nepřípustné, aby někdo mazal zprávu bez mého vědomí. Proto jsem i do ankety dala možnost "ano, hodně". Nevadí mi koukání, vadí mi kontrola. Je tu opravdu někdo, komu by nevadilo, kdyby mu partner mazal sms?
denkas — #5ježíši, kamkoli,dáme decku, jenom ne do Smrti Bartošové, tam taky nelezu...
My si ani nezvedáme navzájem hovory, když někdo volá manželovi, tak asi nechce mluvit se mnou
, natož abychom si četli vzájemně zprávy 
, nelžeme si, nemáme žádná tajemství, tak nač se šmírovat a po třech letech je to hodně brzo 
Já jsem velmi otevřená a pravdomluvná. ale jsou věci, které jsou prostě soukromé, ač na nich není nic špatného. Tohle by mi velmi vadilo a brala bych to jako porušení důvěry, která je pro mě ve vztahu zcela nezbytná. Také bych měla strach, že lustrováním mobilu to začíná a psychickým týráním a omezování mojí osoby to bude pokračovat.
Rikina — #7 Ty si je ještě pamatuješ? To seš teda dobrá....
wich — #6 no... a na věci, které nelze elektronicky zablokovat, by si mohla dát visací zámečky.
Takový ty barevný, jak tu o nich onehdy byl článek, že je to trendy. 
Tak at si zablokuje mobil na kod no...
samecka — #4 a kam jdeš? jdu s tebou.
Zjistila jsem, že mě tyto články vůbec neberou, jdu jinam.