Mým bytem prošlo hodně přátel, a protože byli z mého bytu nadšení, ráda bych ho ukázala i vám. Hned na začátku bych měla uvést na pravou míru zmíněné slovo byt. Realitní makléři by se mi vysmáli.

Můj, jak já říkám, bejvák nemá totiž ani status garsonky (20m2), natož bytu! Chybí mu dva metry...

Když jsem opustila přítele z krásného 3+0 se dvěma balkony, musela jsem se na nějakou dobu vecpat k bratrovi do jednoho pokoje. O to více mi pak nový bejvák o patro níže připadal jak prezidentské apartmá v hotelu Hilton. Po dobu, než se byt uvolnil, jsem shromažďovala na hromádku věci, které jsem se rozhodla používat až v novém bytě. A tak se zrodil barevný základ nového bytu. Dostala jsem totiž úžasný červený topinkovač a konvici. Proto červená.

byt

Zprvu jsem měla v bytě jen matraci položenou na čtyřech paletách. Chtěla jsem si nechat udělat dřevěné patro přes půl bytu, ale protože by to trvalo dlouho, vyhrála Ikea. A tak to pokračovalo dál, byt se plnil a plnil, až minulý víkend dosáhl díky nové skříňce naprosté naplněnosti.

Jak se takový malý byt zařizuje?

Není to nic složitého, jen je třeba sakra přesná míra. Každý centimetr hraje roli. Kdybyste viděli můj dámský vercajk, zasmáli byste se. Dřevěný skládací metr, který mi v dětství tolikrát skřípnul prsty, není už na koncích čitelný, šroubovák má všeho všudy asi 7 cm a kladivo by ocenil dle mého bratra nejeden hodinář.

Nemá moc smysl vybavení bytu popisovat, lepší budou fotky...

byt

Každá návštěva, která ke mně přijde, dostane před vstupem malou instruktáž... ještě na chodbě je upozorním na záchod, který je jen a jen můj, jen bohužel (bohudík) na chodbě. V tu chvíli si nejde nevzpomenout na slavnou hlášku z filmu Dědictví aneb Kurvahošigutentag. Abych řekla pravdu, moc nemachruju, přes zimu mi záchod dost často zamrzá... Přede dveřmi se zujte a můžete vstoupit.

První reakce bývají podobné. Chvíli je ticho a pak následuje obvykle věta: „Tady je všechno! Úplně všechno!“ Nikdo zatím neřekl, že je prostor malinký, což mě těší! Pak následuje obvykle smích, který je adresován mému umyvadlu, holt větší se sem nevešlo...

byt

Aby měl každý pohodlné místo, ve skříni čekají na návštěvy dvě „direktorská“ rozkládací křesílka (s podobnými chodí někteří na ryby) a z odkládacích schůdků je hned další místo, nemluvě o sedačce, na kterou se dva lidé krásně vejdou. Ani spaní jsem nezanedbala. Sedačka pod postelí je rozkládací, čtyři lidi se v mém bejváku tedy pohodlně vyspí.

I na nákupech musím přemýšlet

Nejlepší jsou nákupy drobností: „Slečno, jak velký ten hrnec chcete?"
„Ten malinkej."
„Mám tu ale za stejnou cenu i větší, to se vyplatí!"
„Ale já bych si vzala opravdu ten menší, musela bych si pořídit jinak větší byt, a to se nevyplatí!"

A tak je to se vším. Úzká, shora plněná pračka se mi vešla vedle kuchyně na centimetry, velký mixér jsem odvezla mamce a pořídila „tyčák“ a s gymnastickým balonem, který jsem dostala k Vánocům, se neustále někde potkávám. Asi si ho odvezu do práce... O zásobách jídla si můžu nechat zdát, musela bych to nacpat do sprchového koutu!

byt

Pokud máte ale tendenci shromažďovat věci, je malý byt tou pravou vojnou. Čas od času musím zkrátka byt projít a vyházet to, co je tu navíc. Jakmile by množství věcí překročilo určitou hranici, nebude zde k hnutí.
A poplatky za plyn mi taky nerozhází. Stačí, když si něco uvařím, a hned je tu tepleji. Protože mám postel u stropu, mnohdy nemusím topit ani v zimě (o letošku se to říci ale nedá!).

Zkrátka žije se mi tu dobře! (Jen sním o vaně! :))

Líbí se vám můj bejvák? Měli byste v tak malém bytě s něčím problém? Chybělo by vám něco?