Stres dnes není výsadou jen vysoce náročných zaměstnání.
Nedávná studie, uveřejněná v Observer Magazine, Londýn, ukazuje, že se enormně zvedá křivka onemocnění mezi továrními dělníky, ale také matkami na mateřské dovolené, osamělými hospodyňkami, které polykají sedativa, aby unesly břemeno každodenních starostí.

Stres se projevuje jak tělesnými, tak psychickými symptomy, které mohou být předzvěstí vážných onemocnění.

Fyzické symptomy stresu jsou:

- nechutenství
- nenasytnost, pokud jste pod tlakem
- trávicí potíže nebo pálení žáhy
- zácpa nebo průjem
- neustálá únava
- bezdůvodné pocení
- nervové tiky různých částí těla
- okusování nehtů
- bolest hlavy
- křeče a svalové stahy
- dušnost, která není vyvolaná námahou
- opakující se mdloby
- častý pláč nebo touha plakat
- impotence nebo frigidita
- neschopnost klidně sedět
- vysoký krevní tlak

Mentální symptomy jsou:

- neustálá podrážděnost vůči lidem
- pocit neschopnosti se vyrovnat s problémy
- nedostatečný zájem o život
- pocit, že jste ztroskotanci
- ztráta zájmu o jiné lidi nebo zvířata
- pocit, že jste oškliví
- neschopnost projevit skutečné city
- ztráta smyslu pro humor
- hrůza z budoucnosti
- pocit, že jste terčem nepřátelství ostatních lidí
- potíže se soustředěním
- intenzivní strach ze samoty

Nemoci spojené se stresem jsou hlavně:

- vysoký krevní tlak
- srdeční infarkt
- migrény
- senná rýma a další alergie
- astma
- intenzivní svědění kůže
- peptické vředy
- chronická zácpa
- kolitida
- nadýmání a zažívací potíže
- zvýšená činnost štítné žlázy
- cukrovka
- deprese

Odborníci zjistili, že z hlediska jedince nezáleží na intenzitě stresu, jako spíše na schopnosti jedince se se stresem vyrovnat.

Co ovlivňuje naši schopnost vyrovnat se s nesnázemi, úmrtím v rodině, rozvodem?

Podle profesora Caryho Coopera, vedoucího psychologické laboratoře Manchesterské university a autora knihy Život se stresem, zvládají nejhůře stresové situace lidé, kteří v sobě potlačují emoce. Na druhém místě jsou ti, kteří stále hořekují nad ztracenými příležitostmi „proč já jsem neudělal…“

Profesor uvádí: “Nejlépe jsou na tom konstruktivní lidé, kteří preventivně počítají s tím, že se jim něco nevydaří, a kteří mají v zásobě další alternativu. Vážná onemocnění vznikají z chronického stresu, nikdy ne z akutního.“

Doktor Peter Nixon, z londýnské nemocnice Charing Cross Hospital říká: “Zvýší-li se hladina adrenalinu a kortizolu, krev houstne, stoupá krevní tlak a v krvi se zvyšuje hladina cholesterolu, tuků, cukrů a kyseliny močové."

Tým doktora Aunise z francouzského Štrasburku se léta zabývá tímto problémem.
Podařilo se jim dokázat, že bílkovina, regulující vznik a průběh stresu, je chromogranin A. Pokud není v těle přítomen, dochází k anarchii.
Ovšem bílkovinu tvoří 450 aminokyselin, zbývá ještě určit účinnou látku a potom se ji naučit syntetizovat.

Musíme ale správně stres chápat a nechtít ho vždy hned neutralizovat. Určitá stimulace je totiž pro život nezbytná.
Pokud organismus reaguje přiměřeně, vylučuje správné množství hormonů, je to „dobrý stres.“

Účinná pilulka proti špatnému stresu dosud neexistuje.

TÉMATA:
ZDRAVÍ