Milá redakce magazínu Žena-in!

Celý můj život je pro mne zajímavý, někdo by si snad mohl myslet, že to každý život na této planetě je zajímavý, a měl by pravdu!

Můj život není příliš plný dobrých zážitků, spíše těch špatných, ale za sebe mohu říct, že jsem se z nich vždy tolik naučila a poučila, že dnes už mě jen tak nedokáže vyvést z míry nějaký problém!

Nevím, kde začít - asi od dětství, moje dětství je jedno velké trauma z otce alkoholika, a po rozvodu rodičů jsem pocítila svobodu, ale ta netrvala dlouho, ve 14 letech jsem zabředla do špatné společnosti a měla jsem blízko k drogám, po několika zkušenostech jsem se této společnosti tak nějak zbavila a zabředla jsem pro změnu sama do sebe, provázely mě kruté deprese, pokusy se zabít atd.

No zatím nic hezkého... ale mám na tuhle dobu i své pěkné vzpomínky.Prožila jsem svou první obrovskou lásku - ale pozor - nebyla opětována... to jsou ty deprese... problémy ve škole, existenční problémy doma, ale pomalu nacházím sama sebe a snažím se všechno trápení potlačit a pomáhat mámě, nic nebylo lehké pro mladou puberťačku, která si myslela, že spasí svět a nikdo ji nechápe. Postupně jsem z toho všeho vyšla docela dobře, s mámou jsme se usmířily, ale i to usmiřování se neobešlo bez slz a obviňování a křiku.

V této době jsem napsala asi 1 000 básniček, které ocenil pouze můj nejlepší kamarád a sdělil, že bych je mohla vydat... měla jsem brouka v hlavě, ale nakonec mi došlo, že je nechci vydat, že mi stačí jeho uznání a měla jsem radost. Našla jsem si další lásku, bylo to těžké, máma mi nedovolovala k němu jezdit a aby spal u nás, to bylo taky nepřínosné, plakala jsem, utíkala z domů a byla smutná. Vyčítala jsem jí to a dávala ze zlé. Nakonec to dopadlo tak, že jeho máma ho vyrazila z domu kvůli jejímu novému příteli a můj přítel se tedy odstěhoval k nám.... Přišly problémy po dokončení školy.... Na vysokou jsme neměli a nemáme dodnes, takže frr na úřad práce.

Tam jsem byla rok a půl, zažila jsem i přítel nehezkou dobu. Ponižování a vyžívání se v cizí nevědomosti - takto s námi jednali jak na úřadech, tak na pohovorech, nakonec jsem získala docela dobře placené místo a přítel taky. Práce mě bavila, dokud se kolektiv nepustil sám do sebe, pomluvy, intriky atd. Tak to asi chodí všude, kde je kolektiv složený ze samých žen :)

Máma skočila s podnikáním a přišla nesmyslná žaloba, soud prohrála a právník sám nepochopil rozhodnutí soudu - řekl - Je to lichva! Ale bohužel, exekutor na krku, stres nervy, brek a do toho onemocněl pes.

Pro mě to dopadlo tak, že jsem zkolabovala ze stresu. Zlepšilo se to asi po 2 dnech, když už jsem se mohla postavit "na vlastní nohy" a udělat si sama kávu, přemýšlením jsem se obrnila a všechno jsem si v hlavě ujasnila.

No s penězi to doma zrovna slavné není, u moře jsem byla naposledy v 11 letech, ale to mi nevadí, zajímavé je, že jak si to takhle všechno připomínám, tak mi připadá, že jsem asi v minulém životě provedla něco hrozného, že takto trpím, ale jistě, někoho napadne - lidi jsou na tom hůř, souhlasím! Jenže já řeším život takový, jaký je, a ne jaký by mohl být horší!

Dnes stále bydlíme pohromadě s přítelem, máme své zaměstnání a pes je zdravý a moji nejbližší (máma, bratr) jsou také zdraví a to je opravdu pro mě to nejdůležitější. Vždycky když máme nějaký problém, držíme my 4 (já, přítel, máma, bratr) při sobě a každý problém naše pouto ještě více zpevňuje a to je strašně důležité a bez toho bychom nemohli fungovat! Jistě jsem zapomněla spousty věcí, ale to by byla pomalu pětidílná kniha :) Pro mě je opravdu život zajímavý a to, co skrývá, člověka často zaskočí buďto mile nebo nemile a je jen na člověku samotném, jak se s tím vyrovná a popere, a já sama si myslím, že i přes to, že máme pořát nějaké průsery , tak to zvládáme docela dobře a nebojíme se ŽÍT dál a neutápět se v neštěstí. Už to umím a jsem na to pyšná a vím, že bez rodiny bych nebyla nic!

Ještě se omlouvám za případné chyby a doufám, že jsem popsala něco zajímavého, co může potkat každého, ale já to nikomu nepřeji ani z části!



TÉMATA:
LÁSKA A VZTAHY