Po zamilovanosti dochází k vystřízlivění
„Ke krizi dochází nejčastěji právě po období bezhlavé zamilovanosti. Najednou si začínáme víc všímat rozdílů mezi námi, svých rozdílných postojů, názorů, návyků. A tento kontrast našich ideálů o partnerovi a našeho střízlivého pozorování partnera po odeznění euforie můžeme být dost šokující. Přibývá situací, kdy se nedokážeme shodnout. Najednou nejsme jedno tělo, jedna duše, ale dvě rozdílné bytosti. Začínáme se prosazovat, snažíme si ve vztahu nastavit svá vlastní pravidla a vybojovat své potřeby. Ty však mohou být zcela odlišné od potřeb našeho partnera. Vzniká napětí, konflikty, hádky, boj o to moje. Toto je naprosto nevyhnutelná fáze ve vývoji vztahu,“ říká vztahová terapeutka Lenka Matoušová ze Servisu vztahů. Je důležité s touto fází počítat a přistupovat s „nadhledem“ a realisticky k tomu, že vášnivá zamilovanost musí jednou skončit.
Některé páry tuto fázi nedokážou projít úspěšně a rozcházejí se. Taková krize nemusí mít žádnou zjevnou příčinu. Mnozí však nechápou, že jde o nevyhnutelnou a zákonitou fázi ve vývoji vztahu a propadnou panice, že je něco špatně.
Stereotyp zabijákem vášně
Krizi po letech má často na starosti i stereotyp. Známe se navzájem příliš dobře, dokážeme předpokládat své vzájemné reakce, jsme zacykleni v nějakém svém po léta budovaném komunikačním schématu a může se tak dostavit pocit, že stagnujeme, nevyvíjíme se, vztah se vyčerpal a neumíme si vzájemně nic nového nabídnout. Bohužel ani příliš velké bezpečí ve vztahu neprospívá touze a vášni. Proto je důležité o vztah i vzájemnou intimitu neustále pečovat, nenechat vše jen plynout bez úsilí a péče. Je dobré si také ponechat něco svého, kousek svého světa, kam partnera nepouštíme. Vzájemnou přitažlivost tím rozhodně posílíme.
Život není Hříšný tanec
Častým důvodem krize bývají také nereálná očekávání, romantické představy posbírané z filmových pláten a očekávání, že naše štěstí je odpovědnost našeho partnera. Sledováním romantických filmů mnohdy získáváme pocit, že když nemáme denně romantickou večeři při svíčkách, či náš muž pro nás pravidelně nevykoupí celé květinářství, nebo naše žena nepobíhá po bytě neustále v podpatcích a krajkové noční košilce, není něco v pořádku. Často neumíme žít tady a teď, být realističtí, vážit si pohodového vztahu. Stále přemýšlíme, že by náš partner měl být větší romantik a odpovědnost házíme na stranu svého partnera. Život ale není film, a i my můžeme přispět k tomu, aby to občas bylo doma pohádkové.
Kritika ničitel vztahu
Svého partnera v žádném případě nekritizujte, nic mu nevyčítejte, jinak nebude ochoten poslouchat a začne se bránit. Zkuste vyslovit své potřeby a přání bez útoku a kritiky. Ponechte si svůj spravedlivý díl odpovědnosti za vaši společnou partnerskou krizi.
„Pokud se chcete přiblížit ke svému partnerovi, zůstat s ním a manželskou krizi vyřešit, budete muset obnovit vzájemnou důvěru, otevřít se jeden druhému a také si odpustit vaše vzájemná zranění. To platí pro vás oba. Své problémy řešte, když se objeví, nenechte je se ve vašem vztahu usadit. Povídejte si o budoucnosti vašeho vztahu, co si přejete, jaké máte plány, o čem sníte. Možná se vám tak vaše sny skutečně vyplní,“ uzavírá Lenka Matoušová ze Servisu vztahů.
Nový komentář