„Viděla jsi v televizi...?“ ptala se kamarádka a začala cosi nadšeně vyprávět. „Ne, neviděla,“ přerušila jsem tok její výřečnosti. „Jak to?“ vyvalila na mě oči, jako bych byla nesvéprávná. „Nemám televizi.“ Spadla jí brada, jako bych já spadla z měsíce. Člověk, který v současné době nekouká na televizi, je přinejmenším podivný nebo trapně výstřední. Nemá telku, aby se dělala zajímavou.
A já si přitom lebedím. Televize je ničitel komunikace. Všimněte si, když přijdete k někomu na návštěvu, a je puštěná televize, komunikace začne brzy váznout. I když si nakrásně máte co říct, ten svítící blikající obdélník přitahuje vaše oči jako magnet. Nakonec na něj zůstanou všichni čučet a jejich řeč se zúží na komentář dění v bedně. To mi přijde naprosto scestné. Vám ne?
Chápu třeba osamělé lidi, pro které je televize jediným společníkem. Třeba moje máma nebo tchyně by bez televize asi zešílely. Zapnou ji sotva proškrábnou oči a vypnou, když jdou spát.
Ale abych nebyla za takového svatouška. Zpočátku to bylo tak trochu z nouze. Televizi mám, ale vůbec ji nepouštím. Měli jsme jen jeden set top box. Když byla dcera nemocná, chtěla ho půjčit k malé televizi ve svém pokoji. A u toho zůstalo. Kdybych náhodou po nějakém programu zatoužila, můžu se jít dívat k ní, ale večer mám buď jinou práci, nebo si raději čtu nebo povídám.
Telka mi vůbec nechybí. Pouze v případech, kdy se sejdu s kamarádkami a ty začnou hovor: „Holky, viděly jste v televizi...“
Dokázala byste se také obejít bez televize? Nebo bez pračky, bez auta, bez mobilu? Vyzkoušela jste si to alespoň na čas? Jaké to bylo? Připadala jste si jak bezruká? Znáte někoho, kdo nemá auto, pračku, nebo mobil a je na to hrdý? Jak se na něj díváte? Bez jaké technické vymoženosti byste se neobešla? Kdybyste si mohla vybrat jednu technickou věc, kterou byste v životě nedokázala postrádat, která by to byla? Bez které byste se naopak docela klidně obešla?
napište nám na:
