Nejspíše jste se s podobnou situací setkali. Zeptali jste se kolegyně, známé či kamarádky vaší kamarádky, kolik chce mít dětí. A dostali jste překvapivou odpověď. Nikdy žádné dítě.
Většina žen dříve či později pocítí biologickou potřebu zplodit a porodit potomka. Neznamená to však, že do této skupiny patří úplně všechny ženy. Určitě si položíte otázku, co je k tomu vede. Nemají snad děti rády? Nechtějí nikdy zažít okamžiky štěstí po porodu nebo hřejivý úsměv svého drobečka? Je to možná těžké pochopit, pokud mezi tyto ženy nepatříte, ale nemít děti opravdu neznamená nic nenormálního. Tak jako jsme každý jiný, tak se může lišit i rozhodování ženy o tom, zda si zvolí život bez dítěte, nebo s ním.
Válka mezi ženami
Možná ani neexistuje jiné téma, kterým by bylo možné uvést do varu většinu žen. Těch, které by nejraději měly dětí pět, ale i těch, které jsou dávno rozhodnuté dítě nemít. A největší rozhořčení nastane, když strana maminek nazve druhou skupinu těmi, kdo jsou sobecké. Ale mezi námi – co je vlastně na sobeckosti ohledně života bez dítěte špatného? Proč by ženy neměly mít možnost být sobecké, pokud to znamená, že se budou věnovat samy sobě? Co je špatného na tom starat se jenom o svůj vlastní život? Nejspíš by nemělo být tolik kontroverzní, že ženy předně myslí samy na sebe a svůj život, pokud neubližují někomu jinému.
Nemít dítě není zločin
Žijeme ve svobodném světě, kde máme spoustu možností. Nepatří však do pojmu slova svoboda i to, že se žena může rozhodnout, zda bude sama, nebo vdaná, mít děti, psa, nebo ani jedno z toho? Můžeme cestovat, vzdělávat se a dělat kariéru, vydělávat peníze. Mezi naše volby patří i ta, zda zvolíme život s dítětem, nebo bez něho.
Možná by nemělo být pro ženy, které dítě nechtějí, tak těžké to ve společnosti přiznat. A to bude snadnější tehdy, pokud je ostatní nebudou odsuzovat. Být bez dětí je jenom jedna z možností, jak lze naložit se svým životem. A nemusí to znamenat, že bezdětná žena nemá děti ráda. Proč by nemohla být třeba bezvadnou tetou?
Zdroj: www.zenska-neplodnost.cz
Nový komentář
Komentáře
osobně si myslím ,že je to každého věc každý jsme jiný někdo dítě chce a obětuje mu všechno jiný se na to necítí celý život ,ale nikoho bych neodsuzovala
Já to vidím takhle: prostě společnost od ženy považuje za "normální", že dítě přirozeně chce a když ho pak nechce, tak si o ní někdo může myslet, že je třeba divná a že to není přirozený. Je to už dáno tou výchovou a že holčičky si nejdřív hrajou s panenkama, vozí kočárek a tak vůbec se vlastně jako připravujou na to mateřství, ale každá ženská je jiná. Já říkám, to je každýho věc a když ho nechce, tak ho nechce, stejně tak existujou i chlapi, co nechtěj děti, ale u nich se to tak nějak toleruje si myslím, jako všechno, a to neříkám, že bych byla jako nějaká feminiskta, to vůbec ne. Ale je ironie osudu je, že ty co ho nechtějí nikdy, ho mít můžou a ty co ho v životě chtějí, ho zase mít nemůžou .... já myslím, že to obecně moc pitvá. Dneska je svoboda a ženská se může rozhodnout jak chce, záleží, s kým pak jednou žije a jestli jsou v tomhle s partnerem za jedno. Asi neni dobrý, když jeden partner děti jednou chce a druhý vůbec.
přesně.To já poslouchám zatím o tom,kdy se vdám.Přitomž to ani nemám v plánu.Na co papír.Ale neříkám že se nevdám.Pokud se objeví ten pravej tak možná...
rusalka2008 — #60 Já si myslím ,že je to i tím ,že prostě nemají co říct! Tak mluví buď o počasí ,nebo o dětech! a až budete starší ,tak o nemocech!
H.Eva — #59 Lidi rádi kecaj druhým do soukromí a vůbec do života... já měla dvojčata a stejně se furt ptali, jestli ještě jedno nechceme... Tak jim odpovídám že "ne a co oni?"
taky nechápu proč pořád okolí řeší kolik a kdy má mít kdo dětí. Když jsem dítě neměla, tak jsem čelila pořád otázkám tak kdy už a teď když jedno dítě mám (5,5 roku), tak zase čelíme neustálým tlakům - kdy už bude nějaké další. Vzhledem k mému věku i rozhodnutí už ale další dítě s manželem neplánujeme, takže budeme mít jednináčka. A snad za pár let mi ostatní už dají pokoj s otázkou kdy bude další.
Alka1 — #56
Irena1 — #54 Taky se říká, že má někdo děcek jak na 2 kolotoče.
Irena1 — #54 Právě že pohrdavým tónem, tu osobu osobně znám...jinak já dětem taky říkám svišti
.
Alenka0010 — #53 na tom bych neviděla nic špatného, to ber spíš podle tonu, jakým to bylo řečeno. Však se dětem říká svišti, piškoti, myšáci, koťata.....
A ještě musím dopsat, že se spíš setkávám s blbými poznámkami vůči matkám, které mají více dětí. Je to až pohrdání, hodně jsem se setkala s označením od bezdětných "ta má ale jezevčíků"
.
Mysllím si, že je to na každém, a rozhodně si nemyslím, že by každá ženská nutně musela mít děti. Já je chtěla už ve 20-ti, takže mám dnes 3. Kdybych začala později, asi bych to nestihla a bylo jich určitě míň
. Dva starší už jsou dospělí a musím říct, že se o ně bojím víc, než když byli malí...jo, kdybych tenkrát věděla, do čeho jdu
. Na vnoučata se zatím nechystají, tak doufám, že to tak brzo nebude.....nejmladší má 8, tak bych nerada, sotva jsem se z toho nejhoršího vylízala, už bych se starala a zase hlídala. Musím přiznat, že jsem vždycky byla proti jedináčkům, ale dnes vidím, že to má víc pozitiv. Ten 8-mi letej vlastně vyrůstá jen s dospělýma a je to na něm fakt vidět...žádné vztekání, žádné řvaní, hodně samostatný, oblíbený v kolektivu a děsnej mazel 
.
gwen — #35 @ gwen.. No jo, kdyz jsme se potkali bylo mi 19. To mi pripadalo normalni, ze jeste nechci deti. Kdyz jsme se brali bylo mi 23 a taky jsem zadne touhy nepocitovala. Tak nejak jsem si myslela, ze to pozdeji prijde. Ted mi brzo bude 32 a porad zadne touhy nebo biologicke hodiny. Proste mi muj zivot pripada naplneny a bohaty, tak jak je. Mam rada svoji praci, svoje konicky, lezeni po horach, cestovani, atp. Nemam potrebu neco menit. U manzela to je krize stredniho veku a taky trochu sobectvi. Pro nej se jako pro muze po diteti nic nezmeni. Pro me vsechno....
Je to každýho věc! Já jsem děti chtěla! Děsně moc! A dnes ,když jsou dospělí ,tak mě někdy tak lezou na nervy!!....že nevim. Ale zas bez dětí bych neměla vnoučata a to by byla škoda!
Prostě ať kdo chce děti ,at je má ,když bude spokojenej a kdo chce žít jinak ,tak at si tak žije! I dřív byli bez dětí! Můj mužskej taky nemá děti! Ale máme spolu 5 vnoučat! Ale je pravda ,že děti jsou starosti! Celý život!
Radka27 — #48 Děti odrostou a zase ji budeš mít. Děti ti ukrojenou svobodu budou vracet tisíckrát tolik
Já bezdětným velice často závidím tu svobodu.
wich — #46
Fructia — #38 Já si taky myslím, že je to tvé dobré rozhodnutí, protože z lidí, kteří jsou k tomu donuceni "společenským míněním", jsou příšerní rodiče s nešťastnými dětmi.
DanaD — #41 Jj, ale nedokážu si to představit, naštěstí jsem našla partnera, který děti také nechce. Chtěl je do té doby, než poznal mě, protože se to od něj OČEKÁVALO. Když jsem mu na první schůzce řekla, že děti nechce, byl vykulený a já si myslela, že je to jedna z prvních a taky posledních schůzek