Tereza se dostala do nepříjemné situace. Její muž přišel o práci a život v nicnedělání se mu zalíbil. Ví totiž, že má k němu podle zákona manželka vyživovací povinnost.
Tereza je účetní, její muž Petr byl zaměstnaný jako makléř v dobře fungující realitní kanceláři. Nastala však finanční krize, která jako jedna z prvních postihla právě realitní trh. Petr přišel o práci a zůstal doma na podpoře. Z počátku to nesl velice těžce. Model tradiční rodiny, kdy muž obstarává hlavní část financí, mu způsoboval deprese. Tereza ho však podporovala, utěšovala a přesvědčovala ho, že si má aspoň možnost pořádně odpočinout a napravit resty s údržbou domu. Ona nevydělává zase tak málo a pár měsíců, než si Petr najde něco jiného, vyjdou jen s jedním platem. Petr pár tisícovek dostával od pracovního úřadu, a když se uskrovnili, docela to šlo.
Marné hledání
Nastalo kolo hledání nového zaměstnání. Petr obvolal realitní kanceláře v okolí, ale vzhledem k situaci na trhu žádná nové zaměstnance nehledala. A protože složenky z čeho platit bylo, pustil se do natírání plotu, opravy okapů, práce na zahrádce a práci nějak vypustil z hlavy. Tereza se vracela z práce večer, doma bylo uklizeno, občas Petr i něco uvařil. Vlastně docela pohoda. Život ženy v domácnosti se Petrovi začal líbit. Po půl roce mu ale z pracáku přestala chodit podpora a nedostatek peněz je přece jenom začal tlačit. Tereza na oplátku začala tlačit na Petra, aby přestal pasivně čekat a začal si hledat práci i za cenu rekvalifikace.
Dělání, dělání, zbytečné je starání
Petr jí to slíbil, ale v srdci už dávno věděl, že mu současná situace náramně vyhovuje. Nemusí se o nic starat, ráno vstávat a nervovat se s prací. A zvlášť se mu zajídalo, že by se měl učit po patnácti letech „makléřiny“ něco nového. A tak si pro Terezu vymýšlel báchorky o tom, jak se snaží, celé dny hledá, ale zatím stále nic. Ale třeba už zítra…
Tereza to z počátku chápala a sama svému muži vystřihovala vhodné inzeráty či nabídky rekvalifikace na všechno možné. Když uběhl další půlrok a Petr se nechytil ani jako brigádník, začalo jí to být přece jenom divné. Vždyť to býval šikovný chlap, který si dokázal se vším poradit!
Hospodyně v kalhotách
A tak na Petra uhodila a on se přiznal, že je v současném stavu vlastně šťastný a nic mu nechybí. Rozpoutala se hádka, v závěru které Tereza svému muži dala ultimátum. Buď si do měsíce najde aspoň brigádu, nebo ho dál odmítá živit. Nevdala se přece proto, aby si doma vydržovala chlapa.
Živit mě musíš!
Petr ale nebyl hloupý a věděl, že podle zákona mají k sobě manželé vyživovací povinnost. A to taky Tereze oznámil. Chudera zůstala jako zkoprnělá, tuhle skutečnost si neuvědomila. Jestli se nechce rozvést, nezbývá ji nic jiného než svého muže živit. A tak se Tereza trápí a neví, jak dál. Petr je skvělá hospodyňka, začal prát, nakupovat, žehlit, do hospody na pivo jde málokdy, velké nároky nemá. Tereze ale jako muž připadá čím dál tím méně přitažlivý.
Má se rozvést? Zneužívá její muž tuto právní klauzuli? Už jste někdy živily muže?
Nový komentář
Komentáře
Ať zkusí pracovat například u realitní kanceláře Brno, nebo u jiné, vždyť realitky pořád nabízí pracovní místa.
wich — #41 Pracovala jsem 2,5 roku v realitce, bavilo mne to, ale bohužel strašná konkurence 60 RK bylo na naše město moc. Zaměstnavatel mi dluží 120. 000 Kč, které nikdy neuvidím.
Občas zaplatil, já věřila, že v létě se to zlepší, kdepak, tak jsem odešla.
No teď řeknete, že jsem blbá, ale než být doma sama, jezdila jsem s manželem do práce autem, takže mne doprava nestála nic, práce mne děsně bavila, dělala jsem i doma z vlastní iniciativy, takže... beru už to sportovně, horší, že nemohu nic sehnat.
A ta volnost, nikdy jsem se tak neměla, jen ty peníze....
No, pozor, když se rozvedou, mám pocit, že vyživovací povinnost nezaniká, zeptám se manžela.
To je nemilé, neumím si představit že bych domácnost musela táhnout já, my si naště stí hledáme byty k prodeji v Ostravě a nemůžeme pořádně nic najít, reality jsou sice levnější ale nic se nám nelíbí.
Rapunzela — #35 proboha, proč s ním jste?
proboha, proč by se měla rozvádětr? Stačí si jen najít milence
Dokážu si představit muže v domácnosti (ten můj sebe asi ne) - nepřijde mi to nijak zvláštní, pokud bych ale vydělával tolik, že bych oba bez problémů uživila. I v případě dětí bych si ho dokázala představit na rodičovské dovolené (on sebe určitě ne).
Ale tak to přeci chodí, dobrovlně je žena v domácnosti jen tak, která má bohatýho muže, opačně by to mělo být stejně.
V případě, že by mi muž oznámil, že se mnou chce nechat živit a do práce se mu nechce, tak bych ho asi vyhodila z postele, bytu i života, ať by mě to stálo cokoliv.
No tak tohle je situace, kterou bych snesla jen krátkodobě. Co bych ale nesnesla je, kdyby chlap lhal, že si hledá práci a žádnou nehledal a otevřeně by přiznal, že se ode mě chce nechat živit. To už bych se okamžitě rozváděla.
Spíš nechápu, proč se s takovým ženská rozvést NECHCE!
Rikina — #46 jo. Oni jsou velmi spokojeni. Jen kdyz pracuji pro 1 firmu, NESMI pracovat pro sebe ani pro jinou. Tak to mam ja s pocitaci, ale tezce na ne seru, na vydriduchy a samozrejme mam sve ksefty. Spravne bych mela kazdeho sveho zakaznika nahlasit a platit jim z nej odvody, no to bych musela byt padla na hlavu, uz tak jim platim cca 10 000 doliku rocne. Za to, ze muzu pracovat. A za kazdej kseft, ktery mi dohodej, 3x preplacim. Kdyz mi sezenou praci za 2 000/mesic, zaplatim jim za kseft 6 litru.
Rapunzela — #35 trochu drahý robertek
teda předpokládám, že je aspoň na šuk, když už na nic
Eva_Fl — #45 no já bych to za sebe brala.
Pracovat pro 6 -8 menších firem není žádný med... a furt jsem zaměstnanec.
Jo Riki, tak je to i s ucetnima. Pracuji pro velky firmy, ale stejne jako realitaci.
Tady v techto profesich nejsou zamestnanci.
Maji franchize a jednou na provize a firme, pro kterou pracuji, mesicne plati.
Rapunzela — #35 k tomu existuje jediná rada - pokud se nechcete rozvést - upravte vlastnictví majetku manželů - říká se tomu úplné zúžení majetku manželů - váš by byl byt a součašné úspory a manželovy jsou věci osobní povahy - předpokládá to ovšem PODEPSANOU DOHODU. Pokud se jí nedomůžete, všechno, co našetříte, pořídíte..... je z poloviny manželovo - on může požádat o rozvod a jste namydlená. Od data dohody je vaše to, co si koupíte vy, a manželovo to, co si koupí on. Pozor! týká se to i dluhů - do dohody jsou dluhy společné, po dohodě rozdělené. Už proto je takové rozdělení důležité, manžel by si mohl půjčovat i bez vašeho vědomí a polovina dluhů jde za vámi!
Po podepsání dohody si můžete dohodnout "výživné" - tj. kolik máte dávat manželovi. Ano máte vyživovací povinnost, ale jen pokud nemá ten druhý možnost (zdravotní apod) se živit sám.
Dohodněte se s dětmi a dnešní úspory převeďte na jejich účty + si vklady zajistětě smlouvou o půjčce. (já AB jsem půjčila synovi BB, BC částku....) Doporučuju takovou věc řešit s právníkem a vkladový účet zablokovat vinkulací - to je zjednodušeně stav, kdy majitel účtu (dítě) nemůže bez vašeho souhlasu s účtem nakládat. Pozor na exekutory! účet není váš, ale toho, na koho je napsán.
Irad — #40 Přesně. Samotný fakt, že nemá práci, by byl v pohodě, zejména, když doma něco užitečného dělá. Ale že manželce nedokáže říct na rovinu, co a jak, a ještě vytahuje hloupé argumenty, to je na pováženou. Ono už to, že se mu nechce dělat nic jiného než zrovinka realitního makléře, je taky podivné.
Tohle já ani nepovažuju za "práci", realitní makléře řadím k zbytečným profesím jako jsou např. pojišťováci, překupníci všeho možného, různí poradci a agenti. 
Žádná realitka neměla volné místo?
Já jsem dle inzerce myslela, že realitky, finanční poradenství a call centra jsou ty poslední štace, kde když už nic není, místo se aspoň na přechodnou dobu najde vždycky 
Kdybych vydělávala dost, aby to pokrylo všechny výdaje nás obou a ještě bychom mohli ušetřit na budoucnost, tak by mi to vlastně vyhovovalo
Samozřejmě za předpokladu, že by se choval jako "chlap v domácnosti" (tedy neseděl u televize a nepil pivo, ale fakt by se o domácnost postaral). Samotná domácí práce nesnáším. Přijít k hotovému by bylo super. Nemyslím si, že by tím partner v mých očích klesl. Vyžírka, co sedí u televize a nic doma neudělá, je něco jiného.
Případ popsaný v článku je však o něčem jiném. Tady to jedné straně nevyhovuje, chybí finance a chuť k nějakému kompromisu (ani u brigády nevydržel). To je pak zlé, když se kdokoli v páru ohání paragrafy - navíc špatně vyloženými. Chápu, že zde chlap v očích klesá.
Rapunzela — #35 smutné. Taky jsem to chvilku (cca 2 roky) zažila s manželem. Přišel o práci, nejprve žádná nebyla - a pak si tak zvykl doma, že se mu do práce nechtělo. Ani nehledal, ani neobtelefonoval, co jsem mu našla na internetu. Pak jsem však šla na MD, peníze z mých příjmů došly a mazal do práce
. Už se tam drží hezkých pár let, platí na dobrého zaměstnance a já jsem po MD bez práce a pro změnu jsem doma já. Holt to je život. Ovšem já jak ráno vstanu, starám se o domácnost, děti, zahradu, vypomůžu v poli babičce a pak úkoly se starší dcerou, večeře, prádlo, žehlení....to on samozřejmě nedělal.
Asi se ti uleví, až budete bez příjmu a úspor a bude muset to řešit
.
Rapunzela — #35 život máš jen jeden- prodej byt a zdrhej, nic mu platit nemusíš, jestli je zdravej a může si práci najít.
Rapunzela — #35 to je síla
Zkoušela ses poradit s právníkem?