Vše začalo před pěti lety, kdy porodila svou první holčičku. Na kurzu pro prvorodičky se seznámila s Olinou a staly se z nich přítelkyně. Nakonec porodily den po sobě, takže se potkaly i v porodnici. Jenže zatímco Mirka začala své miminko okamžitě kojit, Olině se to nedařilo.

Začalo to pomocí kamarádce

„Strašně se trápila. Byla taková ta bio matka, která za žádnou cenu nechtěla dávat dítěti umělé mléko. A tak za mnou po propuštění z porodnice přijela s prosíkem, zda bych nemohla kojit i její miminko. Nejdřív jsem na ni zůstala zírat s otevřenou pusou. Chápejte, o tohle vás někdo nepožádá každý den. Ale po prvotním šoku mi pozvolna docházelo, že vlastně o nic nejde. Mléka mám dost, tak proč nepomoci tomu drobečkovi a kámošce v nouzi? Když jsme po prvním přisátí viděly, s jakou dychtivostí její miminko pije, a jak následně spokojeně usnulo, nebylo už o čem. Plakaly jsme dojetím obě,“ vzpomíná Mirka s tím, že jeden problém se přece jen našel, a to s logistikou. Bydlely každá na jiném konci města a miminka potřebovala kojit neustále. Nakonec to ale přeci jen vymyslely.
5ba0d12907130obrazek.png
„Celé dny jsme s dcerkou trávily u Oliny a domů jezdily jen na noc. To kojila z lahvičky mým odstříkaným mlékem. Její manžel mi u nich v domě dokonce vyčlenil jeden pokojík, abych měla soukromí. Musím říct, že to klapalo skvěle. Z nás dvou se staly ještě větší kámošky, děti si spolu časem vyhrály a já se alespoň nenudila doma sama, když můj muž chodil z práce stejně až večer. Ani on neprotestoval, protože můj vedlejšák každý měsíc znamenal příjemnou finanční injekci do našeho rodinného rozpočtu,“ líčí Mirka, která vydržela kojit obě děti šestnáct měsíců. Přestat musela, aby mohla znovu otěhotnět.

Další maminky se hlásily samy

Dva měsíce po porodu druhé dcery za ní opět přišla Olina s prosíkem. Svěřila se totiž své kolegyni v práci, jak to u nich doma bylo s kojením, a ta to poslala dál. Dostalo se to až k Ivetě, která byla tou dobou v osmém měsíci těhotenství. I ona řešila problém s mateřským mlékem, ale opačný. Kojit se jí příčilo, ale ochudit potomka o přirozenou stravu zase nechtěla. „Domluvily jsme se na stejném postupu jako u Oliny, ale na jednou takové odměně. Já si na oplátku musela oběhat všemožná zdravotní vyšetření. Přece jen jsme se neznaly. Ona si pak po porodu nechala zastavit laktaci a vše klapalo podle plánu. Jejího syna jsem kojila domluvených šest měsíců. Tím ale moje práce kojné neskončila,“ vypráví Mirka. Vyhledala ji další zoufalá maminka, která na ni dostala tip.

„To byla jen taková jednorázová výpomoc,“ usmívá se Mirka a dodává, proč: „Té paní se naskytla příležitost jet na měsíční zahraniční stáž, která pro ni znamenala velký posun v kariéře. Jenže by tam na své dvouměsíční miminko neměla absolutně čas, takže ho musela nechat doma s manželem. Problém byl v tom, že absolutně odmítalo pít umělé mléko, a tatínek zase protestoval proti nočnímu vstávání. A tak jsem se k nim na těch třicet dní nastěhovala. Finanční odměna byla tak vysoká, že mě můj muž mile rád přestěhoval i s našimi dvěma dcerami. Musím říct, že jsem si ty peníze tentokrát skutečně zasloužila. Chlapeček byl nespavec, v noci vstával snad každou hodinu,“ vzpomíná Mirka, která je teď potřetí těhotná. Bude v kojení cizích dětí za úplatu pokračovat i po tomto porodu?

„Už teď vím, že ano. Jsem domluvená s jednou nastávající maminkou, která je časově velmi vytížená. Podniká a neplánovaně otěhotněla. Na miminko se ale moc těší, i když ho bude vychovávat sama. Když hledala chůvu a doslechla se od kamarádky o mých službách, naprosto ji to nadchlo. Tak uvidíme, jak se to vyvine. Nedělám to ale jen kvůli penězům. Těší mě, že mohu být užitečná,“ usmívá se Mirka.

Kojení cizích dětí – ano, nebo ne?

Světová zdravotnická organizace (WHO) nedoporučuje kojit dítě cizí matkou nebo krmit dítě cizím neošetřeným mateřským mlékem. Důvodem je možnost přenosu HIV a dalších mateřským mlékem přenosných onemocnění.

Pokud už se k něčemu takovému odhodláte, vždy je třeba, aby vaše kojná byla naprosto zdravá. Dárkyně mateřského mléka, které jej dodávají do bank mateřského mléka, musí být vyšetřeny na HIV, HBsAg (povrchový antigen viru hepatitidy B), BWR (syfilis), AST a ALT (jaterní testy), dělají jim také výtěry krku a vyšetření stolice i moči. Přesto je dodávané mléko navíc pasterizováno při teplotě 62,5 °C po dobu 30 minut. Ani po prodělaném vyšetření totiž nemáte jistotu, že žena neonemocní následně, v průběhu kojení. Dokonalý přehled navíc nemáte ani nad jejím jídelníčkem nebo užíváním léků.

Možností, jak získat bezpečné, prověřené mateřské mléko, je jeho nákup v bance mateřského mléka. Například Mléčná banka Praha ho aktuálně nabízí za cenu 1 200 Kč za jeden litr.

Čtěte také:

Reklama