Ne každý je nastaven věřit, že jeho bytostná podstata, tedy duše, ač to slovo nemám ráda, prochází mnoha vtěleními.  Že jedna podstata žije mnoho životů, při čemž v každém má nějaký úkol a z každého si cosi přináší. Je to hodně životní filozofii a víře. Jak je to podle vás s lidskou karmou?

Podle mě má svou karmu každý…

Nejsme vybaveni takovou pamětí, abychom si všechno pamatovali, a nikdo z nás není čistý jako slovo Boží. Každý z nás si možná právě teď cosi odžívá a dozajista i bude.

A FAKT, ŽE TO NEPAMATUJI, JEŠTĚ NEZNAMENÁ, ŽE JSEM TO NEUDĚLAL

Osobně si myslím, že to není vůbec špatná filozofie. Protože model „jeden život a dost“ ,může vést do jisté míry k lhostejnosti k tomu, co za sebou nechám.

A ničím se nevraždíme tak efektivně jako lhostejností. A být navíc lhostejný k vlastní budoucnosti, je akt výsostně hloupý.

Co vy na to?

Právě otázce karmy ve vašem vlastním životě, či životě vašich přátel, rodiny či známých je věnováno celé zítřejší denní téma.

  • Věříte v karmu lidské podstaty?
  • Věříte, že nežijete svůj první život?
  • Pamatujete si něco z toho předešlého?
  • Jak jste vy sami na tom s vlastní karmou?
  • Kde myslíte, že onen zenit, kterého má lidská „duše“ dosáhnout a co je pak?

Pište už dnes na redakce@zena-in.cz