Nezačneme ale tím, co v současnosti děláme, ba dokonce ani tím, co jsme si přály dělat, ale specifikujeme to na přání našich rodičů. Co z nás chtěli mít? A splnila se jim jejich představa?
Maturita
Maturita. Pro mnoho mých vrstevnic vrchol vzdělání. Pak většinou následovalo pár neúspěšných přihlášek na Vysokou nebo mateřská.
Nebyla jsem výjimkou.
Hlavně ať máš maturitu a dobře se vdáš...
Tak tuhle větu jsem slýchala od svých rodičů nejčastěji.
„A to je všechno? Nic nebude dál?“
Jelikož jsem „pocházela z buržoazní třídy“, nikdy po mně nechtěli, abych byla doktorka jako sousedovic Mirka, nebo právnička jako sestřenice Broňa. Věděli, že vzhledem k mému kádrovému posudku by mě stejně nevzali. A tak ani netlačili. Ono se to nějak „vyvrbí“.
Dodnes jsem jim vděčná, že mě nikam necpali, protože po letech se to opravdu samo vyvrbilo.
Splnila jsem tedy nakonec jejich přání a očekávání? Ať už ohledně manželství, nebo povolání? To vám prozradím v zítřejším vydání.
Těším se, že se ke mně přidáte se svými příspěvky.
Psát můžete už dnes na redakční e-mail: redakce@zena-in.cz
Téma dne: Co z vás chtěli vaši rodiče mít
podtitul: A čím nakonec jste
- Měli rodiče jasnou představu o vaší budoucnosti?
- Měla jste ji Vy sama?
- Tlačili vás k povolání, na které jste neměla, nebo ho dělat nechtěla?
- Dědí se u vás v rodině nějaké profese?
např. doktoři, právníci, profesionální řidiči, policajti atd. atd. - Prosadila jste si sama, co budete dělat?
- Nebo jste vyhověla přání rodičů?
- Pomohli vám při výběru?
Téma je to obšírné, určitě mi rozumíte, kam mířím, takže celou koncepci příspěvku nechám na vás.
Jedna z těch, které napíšou k zítřejšímu tématu, obdrží pěkný dárek: kosmetickou sadu RYOR: regenerační šampon a kondicioner.
Nový komentář
Komentáře
datura — #5 kobližka — #4 kdyby to bylo postaru, mela bych rrentu na dohled... takhle porad jeste nevidim ani svetlo na konci tunelu
dadma — #1 proto jsem ráda, že žiju v dnešní době. Mého taťku kvůli původu pustili nejdál na učňák.
kobližka — #4 já taky a je to super
A já mám to nejkrásnější povolání....jsem rentiérka
Tento sen jsem mému otci při nejlepší vůli splnit nedokázala, neb jsem to nedotáhla dál než na "přeborníka okresu". No, lepší už to nebude.
Komu není shůry dáno... a tak.
dadma — #1 naštěstí se mi povedlo obojí
Dvě věci jsou v životě prioritní a to výběr povolání a partnera-ky.