Myšlenky na smrt nejsou nic příjemného, ale každý dospělý člověk asi už někdy zauvažoval nad tím, jak by jednou chtěl být pohřben. A právě o těchto pohřebních snech si budeme zítra povídat...
V životě lidském je mnoho zásadních okamžiků. A jeden takový zásadní okamžik přichází i po životě - totiž pohřeb. Máte přesnou představu, jak by měl ten váš vypadat, milé dámy?
Téma dne 11. 4. 2013: Pohřby
- Máte rozmyšlené, jak a kde chcete být pohřbena?
- Vědí o tom vaši příbuzní?
Příspěvky k tomuto tématu zasílejte nejpozději 11. dubna 2013 do 15.00 hodin na e-mailovou adresu redakce (viz níže). Jsem zvědavý na vaše představy a na to, co pro ně děláte. Samozřejmě tu mám pro jednu z přispěvatelek připravený dárek: krásnou knížku Romantická řeč kvetin. Nezapomeňte, že váš příspěvek by měl být dlouhý alespoň jako tento odstavec textu.
- Redakční e-mail: Redakce@zena-in.cz
- Heslo: MUJ POHREB
Reklama
Nový komentář
Komentáře
Já mám nachystaný CD s mými nejoblíbenějšími písničkami (jsou od Janka Ledeckýho) a mám je seřazené tak, jak by měly být za sebou vč. poslední písničky, kdy zajíždí rakev. Jinak nechci žádný proslov a mluvení - jen hrát.
nechci ani pohřeb ani kremaci ,spálit a rozptýlit na hřbitově ,kde je muj bratr ,rodiče a babička s dědečkem
Něco jsem napsala, ale veselé to rozhodně není
Rikina — #11 Taky mě zaskočila smrť manžela-bylo mu 38let,a musela sem vše řešit sama.Ještě sem myslela na tchánovce ,abych se zavděčila,jenže ty se se mnou a i s dětma přestali bavit
A že by třeba pomohli něco zařídit,to je ani nenapadlo. ale na druhou stranu je možná lepší neplánovat a pak tomu nechat volný průběh. A já ? Teď už na pohřeb nejsou peníze,rodinnou hrobku nemám, 
takže rozprášit ,to je jasný!
já jsem říkala že chci spálit a rozptýlit,ale když umřel syn,nedokázala jsem to.Má hrob a v něm máme i my místo na urny,budeme s ním.
Určitě zpopelnit a rozfoukat na loučce. Vždyť už ani na ten pohřeb lidi nemaji peníze.
Koukám, že mnohým téma nevoní. Já bych prosila zpopelnit. A popel vysypat z letadla nad nádrží s pitnou vodou.
Ne fakt je mi úplně buřt, co se tělem stane. Záleží mi na něm teď. Pak bude pro mě zbytečné
AnteaX — #7 to ano, ale v rodině a ne to probírat veřejně
ja teda tentokrát nepřispěji,ale smrti se strašně bojím a nechce se mi o tom ani psát. navíc,když zcela náhle zemřel před 11 lety můj mladší brácha, bylo mu 16, tak to dodnes nemůžu rozdýchat a nedělá mi to dobře.
já chci spálit a popel rozprášit na oblíbeném místě,nechci hrob,aby na něj někdo chodil a tam vzpomínal,kdo bude chtít vzpomene si na mě i bez náhrobku
smrt patří k životu a na komunikaci o ní a věcech posledních nevidím nic špatného. věci okolo odchodu mám dávno uspořádané, instrukce k pohřbívání taky - kdyby záleželo na mě, ať mě klidně hodí do masového hrobu, už budu beztak mrtvá, takže mi to vadit nebude. jediný, co by mi vadilo, by byl pohřeb zaživa
bohužel, naše kultura takové excesy neumožňuje, tak budu muset být spořádaný nebožtík
Pamatuji se, že když se s námi rodiče na tohle téma chtěli začít bavit, snažili jsme se "obrátit list". Asi je málo těch, kteří se o tomhle dovedou bavit. Když však maminka a poté i táta krátce po sobě zemřeli, mohli jsme jim vlastně splnit poslední přání.
dadma — #6 Omlouvám se za to s u zpopelnění.Chyba ,když to po sobě nepřečtu.Už ve škole nám říkali ,že si to máme po sobě přečíst a pak teprve odevzdat.
Mně tohle téma nevadí, naopak, je třeba vědět, jak chce váš blízký být pohřben
Je to špatné téma na rozhovor,ale měli by se lidi o tom bavit.U nás všichni byli spopelněni a u manžela zase všichni pohřbeni do hrobu.Tak si říkám v té urně je popel, ale kdoví ,zda je rodičů?Manžel ví na 100%,že tam nebožtíci leží.Tak sama nevím? Také dnes hodně lidí dělá pohřby bez obřadu.Je to to jediné ,jak se s osobou blízkou ještě rozloučit,ale pro mě všechno to zařizování pohřbu , kupování oblečení a chystání hostiny pro příbuzné ,kteří přišli,bylo opravdu hodně vyčerpávající.Protože to musíte udělat a přitom na to nemáte vůbec náladu.Ale zase bez rozloučení si to nedovedu představit.
Trefa takove tema nemam rada.
moc smutné téma..
Věrulinka — #1 že jo...na druhou stranu, já, ač relativně mladá, mám problém - muž jako praktikující katolík chce být pohřben, já naopak považuji za nejlepší řešení zpopelnění...nic mezi neexistuje a manžel má případně problém mi vyhovět...i když ono to pak bude už ve finále stejně úplně jedno
tak o tomto jsem fakt zatím nepřemýšlela, protože si jednooduše myslím, že PAK mi to už bude jedno